Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Road Trippin - Prolog


Road Trippin - PrologDoufám, že vás tímhle perexem navnadím. Bella je mladá osmnáctiletá dívka, která se rozhodla pro důležitý životní krok (ale ona o tom zatím neví). Rozhodla se cestovat po všech padesáti státech USA(tedy krom Havaje a Aljašky) a hádejte, kdo s ní jede! Alice a Rose, které jsou její nejlepší kamarádky. Nebojte, Edward se zde objeví taky, ale bude si muset pár kapitol počkat.

Vždy jsem byla taková. Má dobrodružná povaha by nedovolila se změnit. I když já se ani měnit nechtěla. Nechtěla jsem přijít o svůj život, zvyky, sny. A proto jsem se rozhodla tak, jak jsem se rozhodla. Každý má sen. A já se ten svůj rozhodla uskutečnit.

Už od svých deseti let jsem si přála procestovat celé USA. Všech padesát států projet v polorozpadlém autě jako v nějakém hollywoodském filmu a na konci svého dobrodružství najít svou životní lásku a žít šťastně až do smrti. Mě nic takového ale nečeká.

Aspoň, že nepojedu sama. Moje dvě nejlepší kamarádky, Alice a Rose, se rozhodly, že pojedou se mnou. Přítelkyně, které znám už od školky. Holky, se kterými jsem vyrůstala a jediní dva lidé, kterým se mohu svěřit úplně se vším. Nevím, co bych si počala, kdybych je neměla.

Večer před odjezdem jsem seděla na své posteli a přemýšlela. Jak mi to tu bude chybět, můj pokoj, moje postel, moje vzpomínky, zachycené na fotkách na zdi. Ale co mi bude chybět nejvíc, je má rodina. Můj otec Charlie, klidný a rozumný muž plný zkušeností. A moje matka Renée, přesný opak táty. Žena šílená a nevyrovnaná, užívající si život plnými doušky. To ona je moje inspirace. Všichni říkají, jak jsem jí povahově podobná. Jak já moc svou rodinu miluji.

Zvedla jsem se a přešla až ke skříni. Pomalu jsem ji otevřela a nadechla se vůně čistě vypraného oblečení. Bezmyšlenkovitě jsem vyndala ze skříně své oblíbené modré tričko, které mi daroval táta k mým desátým narozeninám. Byl na něm znak mého oblíbeného basketbalového týmu L. A. Lakers. Žádný jejich zápas jsme s tátou zatím nevynechali. I po tom se mi bude stýskat.

Z mých myšlenkových pochodů mě vyrušilo až tiché klepání na okno. Došla jsem k němu, otevřela ho a málem mě trefil kámínek. Já si to myslela. Kdo jiný by mohl házet malinké kamínky na mé okno v jedenáct v noci než Jacob Black. Můj bývalý, který se vyspal s mojí bývalou kamarádkou Jessicou.

„Bello, pojď sem, prosím!" zakřičel na mě.

„Co chceš?“ zeptala jsem se ho. Rozešli jsme se před měsícem a on to stále nechce pochopit.

„No, promluvit si!“ Neodbytný jako vždy.

„No, dobře. Ale jen na chvíli!“ povzdechla jsem si. On to nikdy nevzdá.

Rychle jsem seběhla schody a vyšla ven. Jacob tam sklesle stál a vypadal hrozně ublíženě, ale já mu na to znovu neskočím.

„No tak! Bello! Zkusíme to ještě jednou! Prosím! Naposledy!“ Zase prosil. Jako včera, celý minulý týden a celý tenhle týden. Bože! Ono ho to snad nepřestane bavit.

„Ne, Jacobe! Zapomněl jsi? Já nebyla ta, která se vyspala s Jessicou!“ Při té představě jsem se otřásla. „Prostě ne a tečka Jacobe! Už se k tobě nikdy nevrátím! Rozumíš? Takže za mnou už nikdy nechoď! A když říkám nikdy, tak tím taky myslím nikdy!“ ukončila jsem svůj monolog, otočila se a rozešla se směrem k domu.

„Mě se jen tak nezbavíš!“ zakřičel rozzlobeně Jacob.

Ignorovala jsem ho a zrychlila krok. Práskla jsem za sebou dveřmi a rychle vyběhla schody. Nestála jsem o otázky typu: „Kde jsi byla? Co jsi tam dělala? Proč jsi práskla těmi dveřmi?"  Chtěla jsem mít poslední noc doma klid. Žádné zbytečné otázky.

Když jsem došla do svého pokoje, vrátila jsem se ke své předešlé činnosti. Přešla jsem ke zdi, na které visely moje fotky. Možná vám to přijde kýčovité. Vždyť každý teenager má ve svém pokoji pověšené fotky sebe a svých přátel, ale mě to kýčovité nepřipadalo. Prohlížela jsem si pečlivě každou fotku. Já a Alice na dětském hřišti, když nám bylo šest. Rose, Alice a já první den ve škole. Rose a já před naší střední školou. Alice, já a Rose na výletě v San Francisku. Já a mamka s taťkou před naším domem. Neubránila jsem se povzdechu. Bude mi to tu chybět a nikdo si nedovede představit jak. Ještě, že Alice a Rose jedou se mnou.

Sbalila jsem si zbytek věcí a rozhodla se jít vysprchovat. Svlékla jsem se a vlezla do sprchy. Jak na mé tělo dopadaly kapky teplé vody, pomalu jsem se uklidňovala. Žádný Jacob a jeho výhružky, žádný stesk a smutek, jen čistý a ničím nerušený klid. Koukla jsem se na své prsty. Já to tušila. Už se mi vytvořily varhánky, což je znamení, které je zároveň mým zvykem z dětství, že je čas vylézt ze sprchy. Vypnula jsem, ač nerada vodu a oblékla si pyžamo. Ještě jsem si vyčistila zuby a koukla se na sebe do zrcadla. Pořád si připadám jak ta malá desetiletá holka, která si v deseti usmyslela, že se vydá na dlouhou cestu. A ten sen se jí již zítra splní.

Dobrou noc, L. A...



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Road Trippin - Prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!