Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Remember me x Twilight saga 2. kapitolka

Rodinné vztahy mezi vlkodlaky, informace ze stránek twilightsaga.wikia.com, volně k použití s uvedením zdroje, dalo to dost prác

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Remember me x Twilight saga 2. kapitolkaTak a je zde 2. kapitolka. Tyler se probudí a je v nějakém pokoji s americkým vojákem a dozví se od něho, že je na jiném kontinentu. Vojáka málem čekala smrt. Ale včas ho přišli zachránit. Vezmou sebou taky Tylera.

20.05.2010 (16:30) • MetlosCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 945×

2. kapitolka - Probuzení

Tyler:

Probudil jsem se v jakési místnosti. Byl tam jen noční stolek. Na druhém konci místnosti jsem uviděl vojáka. Měl maskovací oblečení a znak Amerického vojska. A v první chvíli jsem si vzpomněl na Ally, co si teďka myslí. Myslí si asi, že jsem mrtvý? A moje rodina taky? To by mě zajímalo co byla ta rána a dunění než mě někdo praštil. A teď zpět. Měl černé nakrátko ostříhané vlasy a modré oči. Hmm tak to bude ještě zajímavé, když je to voják a vypadá to, že ho tady taky drží.

„Kde to jsem?“ zeptal jsem se ho na první otázku, která mě napadla.

„V pokoji,“ odpověděl mi prostě.

„Ale v které zemi nebo městě vlastně, co tady dělám?“ Tohle mě napadlo až teď.

„V Iráku, městě Bagdád a jsi zajatec jako já, jak ses sem vůbec dostal?“zeptal se mě, i když, já jsem toho taky moc nevěděl.

„No, jel jsem do tátovy pracovny. Ona je v obchodním centru a v postranní uličce mě někdo praštil a probral jsem se až tady. A co ty?“

„Měli jsme misi s jedním kámošem. Nepozorovaně se dostat pro materiály, ale on to podělal, zabili jsme všechny muže, aspoň jsme si to mysleli, ale jeden to přežil a zavolal posily. Kámoše zabili a mě nechali žít, aby ze mě vymlátili informace, ale na mě jsou krátcí.“ Šibalsky se usmál.

Seděli jsme potichu. Asi po 10-ti minutách vtrhli do pokoje tři muži. Mluvili něco tím jejich jazykem, takže jsem jim nerozuměl. Vzali toho vojáka a přivázali ho k židli. On se stále potrhle usmíval, jako by mu to nevadilo. Do pokoje vstoupil čtvrtý. Byl stejný jako ostatní, ale bylo vidět že je na vyšší pozici.

„Tak, a teď nám řekneš vše o vaši organizaci,“ promluvil čtvrtý chlapík. Překvapilo mě, že umí anglicky.

„Si věříš, až moc,“ plivnul mu do obličeje. „Ty svině!“ Rozzuřil se a potom se zase usmál, jako by něco tušil.

Jeden z těch tří chlápku mu dal pořádně pěstí do obličeje. Tekla mu krev ze rtu, ale on si toho nevšímal na něco stále čekal, ale nevěděl jsem na co.

„Ptám se ještě jednou a naposledy. Řekni nám vše co víš,“ řekl, vytáhl pistoli a přiložil mu ji ke spánku.

„Ježíšek ti letos nenadělí dáreček, protože se toho nedožiješ!“ usmál se ďábelským úsměvem a v ten moment vtrhly do pokoje další osoby.

Podle obleků jsem poznal, že to jsou američtí vojáci. A vůbec se s nimi nepárali, než stačil cokoliv říct ten chlápek s pistolí, už se sunul k zemi s kulkou mezi očima. A ostatní postříleli kulomety.

Odvázali ho a on se postavil k tomu chlápkovi, co ho chtěl zastřelit.

„Já ti říkal, že se Ježíška nedožiješ," usmál se ďábelsky a plivnul mu do obličeje.

„Pojď chlape doufám, že si jim nic neřekl." Chytli ho a chtěli už jít, když si všimli mě, jak sedím tiše za stolkem.

„A co ty a jak se jmenuješ?“ Zeptal se jeden z nich a byl starší než ostatní.

"Tyler, Tyler Hawkins,“ řekl jsem a čekal na jeho odpověď.

„No, Tylere, zatím půjdeš s námi.“ Obrátil se a šel v čele.

Až teď jsem konečně zjistil jak vypadá Irák. Všude samé odpadky, žádná tráva, domy co sotva drží a chudí lidé, co se snaží na všem vydělat.

Šel jsem za nimi a oni šli k obrněnému autu. Všichni si posedali a jeden zůstal stát a držel dveře.

„Nasedni. Pokud tady ovšem nechceš zůstat,“ usmál se. Já jen přikývl a sedl si na volné místo.

Cesta byla dlouhá všude byl jen písek, prach a taky odpadky, které odfoukl do pouště vítr. Nikdo nic neřekl celé 2 hodiny.

Potom jsme konečně uviděli aspoň kousek civilizace, ale stejně to byl jen vojenský prostor, aspoň něco.

Vjeli jsme do ohraničeného prostoru, kde bylo asi deset hangárů a venku obrněná auta a tanky.

 

Doufám, že se vám to aspoň trochu líbí a přidáte komentáře. Kritikou nešetřete. :D

Autor: MetlosCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Remember me x Twilight saga 2. kapitolka:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře