Další kapitola. Je docela krátká, ale doufám, že se bude líbit. Prosím nějaké komentáře. Elle
28.02.2010 (12:45) • Elle • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1384×
Bella
„Ještě chvilku,“ žadonila jsem a stiskla ruku Edwardovi, který právě omluvně zavrtěl hlavou.
„Nemůžu,“ řekl a chystal se k odchodu.
„A slíbíš mi něco?“ zeptala jsem se je ještě dřív, než odešel z pokoje. Zastavil se a zmateně na mě pohlédl.
„No… jasně. Povídej.“
„Zkus trošičku důvěřovat Jasperovi. Prosím,“ žadonila jsem.
„Víš, ono je to docela těžké,“ začal Edward, „jemu se totiž věřit nedá. Taky si nikdy nejsem jistý, co zase provede a…“ Nedůvěřivě jsem zvedla jedno obočí na znamení nesouhlasu. „Tak teda jo. Pro tebe to zkusím,“ řekl Edward, políbil mě na tvář a zmizel v nemocniční chodbě. ___________________________________________________________________________
„Vstáváme, Šípková Růženko!“ ozvalo se mi u ucha pobaveným hlasem. Vzbudila jsem se a polekaně nadskočila. Jasper. Usmíval se. Krásný a arogantní. Posadila jsem se a kulila na Jaspera oči. „Šup, šup! Vstávat! Chceš tady snad zatuhnout?“ Zatleskal mi u uší Jasper, až sem jsi musela zakrýt uši.
„Fajn, fajn. Už lezu.“ Vstala jsem z postele a opravdu to vypadalo, že spíš lezu, než vstávám.
„Počkám na tebe dole,“ zamrmlal Jasper a otočil se k odchodu. Zamířila jsem ke skříni a se skřípěním ji otevřela. Bylo poznat, že Alice už zakročila. Skříň byla plná šatiček a sukýnek různých barev a střihů, které bych na sebe nikdy nevzala. Asi po deseti minutách se mi podařilo vyhrabat to, co jsem hledala: Starý ošuntělý vytahaný - a nejoblíbenější - svetr a džíny. Dala jsem si do pořádku vlasy a sestoupila dolů, kde už čekal Jasper s úsměvem na rtech. Nastoupili jsme do auta a vyjeli.
„Tak věřiš mi, jo?“ zeptal se a zasmál se. V tu chvíli mi bylo trapně. Začervenala jsem se. Narovnala jsem se jak nejvíc jsem mohla a hlasem, jako kdybych spolkla všechnu moudrost na světě, jsem ho začala poučovat.
„Abys věděl, mezi bratry to takhle nemá být. Četla jsem, že negativní vztah mezi bratry…“ V polovině řeči jsem se zastavila. Jasper na mě zíral, jako kdybych se úplně pomátla. Povolila jsem ramena a poraženě vydechla. „Tak fajn. Vyhráls. Ale stejně; dělá mi to starosti."
„Dělá ti to starosti,“ opakoval Jasper a úsměv mu ze rtů nezmizel. „K vám, nebo k nám?“
„K vám,“ odpověděla jsem.
Jasper se zazubil. „Čekal jsem, že to řekneš,“ řekl a zabočil k jejich domu.
U dveří nás už vítal Edward. Přišla jsem k němu a on mě políbil na tvář. Nakoukla jsem dovnitř do domu. Stál tam doktor Carlisle a objímal nějakou ženu kolem ramen. Oba se na nás dívali a šťastně se usmívali a já se opět a nečekaně začervenala.
„Tys asi nedržel jazyk za zuby, že jo!“ pošeptala jsem mu tiše – tedy, myslela jsem si, že to bylo tiše. Jasper nás asi slyšel, protože se ušklíbl.
„Bello, toto je Esme, má adoptivní matka. Mami, to je Bella.“
„Paní Cullenová, těší mě.“ Napřáhla jsem ruku k potřesení, ale žena mě rovnou objala.
„Esme, pro tebe Esme, zlatíčko,“ řekla a láskyplně na mě prohlédla.
„No Bello, a zbytek už znáš,“ řekl Edward a pohlédl na Emmetta, který se usmál.
Ještě pořád jsem byla uvězněna v mříži tvořené z Esmeiných paží. Pustila mě, já lehce zavrávorala a celý dům se se mnou točil, viděla jsem rozmazaně. Zatočila se mi hlava. Edward mě naštěstí chytil.
Carlisle se zatvářil ustaraně. „Bello, možná jsi v té nemocnici měla…“
„Ale ne, Carlisle. Všechno je v pořádku. Nic se nestalo. Belle se daří dobře,“ přerušila jej Alice. Mluvila tichým, uklidňujícím hlasem a dívala se Carlisleovi upřeně do očí. Jako by jej hypnotizovala. Carlisleův pohled se upíral přímo do Aliciných očí, ale byl tak nějak… bez výrazu. Vypadal, jako nějaký blázen, co zírá do stěny. Carlisle se najednou podivně otřásl a nasadil úsměv.
„Ano. Budeš v pořádku.“
„Myslím, že vezmu Bellu do mého pokoje,“ zvolal až příliš radostně Edward a vedl mě nahoru po masivním schodišti. Pořád mi něco říkal, ale já se nedokázala soustředit. Pořád mi vrtalo hlavou Alicino a Carlisleovo chování.
Autor: Elle (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Remember me - 7. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!