Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Řada nešťastných příhod - I. kapitola

28.02.2011 (14:15) • Shire • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1347×

Jen podvědomě vnímala sociální pracovnici, která jí přinesla informace o jejím novém domově. Pochytila, že až jí bude osmnáct, získá zpátky jejich dům a všechny peníze, zatím však musí bydlet u příbuzných.

Černé auto špatně drželo na mokré silnici mířící na sever. Po několika hodinách odbočilio z hlavní silnice na štěrkovou cestu a se skřípotem zastavilo. Alice automaticky vystoupila a šla si pro kufry. Sociální pracovnice mezitím rázně zaklepala na dveře menšího domku. Alice pomalu táhla své věci ke dveřím toho nového domova a se skloněnou hlavou pozorovala třpytivé kousky štěrku.

Dveře se s tichým vrznutím otevřely.

„Dobrý den. Vítám vás," přivítala je postarší žena, která se vynořila zpoza dveří.

Alice poprvé od té hrozné zprávy zvedla hlavu, a tak si mohla svou opatrovnici lépe prohlédnout. Šedé vlasy měla stažené do uzlu, ale nejvýraznější na jejím obličeji byly velké zelené oči, takové, jako měl Jeremy. Nedokázala určit, kolik jí může být let, protože sice měla šedé vlasy, ale v těch zelených očích viděla tolik energie a naděje, až ji to zarazilo.

„Nedáte si čaj nebo kávu?" zeptala se ženy ze sociálky.

„Ne, děkuji. Ještě musím k jednomu případu. Dobře, že jste se jí ujala. Přeju vám hodně štěstí. Zatím nashledanou..." A nastoupila do černého auta.

Kola zaskřípala na štěrku a auto se vzdalovalo z dohledu.

„Ahoj, Alice. Jmenuji se Elizabeth, byla jsem Jeremyho teta. Můžeš mi říkat Bethy. Ukážu ti tvůj pokoj. Nechceš pomoct s těmi kufry?" ptala se nová opatrovnice.

„Děkuju..." špitla Al a podala jí menší tašku.

Když vstoupila do domu, překvapilo jí, že domek, který vypadal malý, je vlastně docela velké sídlo. Bethy ji vedla po schodech do patra, kde otevřela tmavé dřevěné dveře.

Položila kufr na podlahu. „Tak tohle bude tvoje království, máš tu i vlastní koupelnu a balkon. Asi tě tu nechám samotnou, potom přijď dolů na oběd."

Alice zalapala po dechu. Podkrovní pokojík byl obložený dřevem a na podlaze ležel bílý koberec. Střešními okny pronikalo do pokoje příjemné světlo. Jako kdyby už ten pokoj někde viděla. Hodila kufr na postel a začala vybalovat. Bethy jí připadala zvláštní, ale byla ráda, že je milá.

Po chvíli uslyšela zvonek a ucítila vůni rajčat a sýra. Seběhla dolů.

„Nevěděla jsem, co ti chutná, tak jsem objednala pizzu..." vysvětlila Bethy.

„Fajn..." odpověděla.

Když se posadily ke stolu, Bethy spustila: „Víš, já vlastně Jeremyho ani neznala, když mi bylo asi dvacet, pohádala jsem se se sestrou a od té doby jsem ji neviděla. Snažila jsem s ní usmířit, ale ona nechtěla. Teprve teď jsem se dozvěděla, že jsem měla synovce... Jsem ráda, že jsi tady..."

Alice to překvapilo. Jak se mohu sestry pohádat tolik, že se nedokáží usmířit? Pohlédla vzhůru a spatřila na polici několik rámečku s fotografiemi. Na většině byla Bethy, nějaký muž a dívka asi v jejím věku.

„Bethy?" ptala se váhlavě Al. „Kdo je to na těch fotkách? Jestli o tom nechceš mluvit, nemusíš..."

Trochu ji to zaskočilo. „Můj manžel Frank a Rosie, moje dcera. Frank zemřel před čtyřmi lety na infarkt a Rose to hodně špatně nesla. Teď studuje v Evropě. Je jí jednadvacet... Už jsem jí dlouho neviděla..."

Na Bethyině tváři se zaleskla slza.

„Promiň, to jsem nechtěla. Je mi to moc líto," omlouvala se Alice rychle.

„To je dobré, jsem ráda, že tu teď nejsem sama. Víš, vypadá to, že naše rodina měla vždycky těžký život. Smrt nám rychle brala přátele i příbuzné..." pronesla zamyšleně. „A jak se ti líbí tvůj pokoj?" zeptala se s mírným úsměvem.

„Je úžasný, děkuju..."

„Edwarde? Co myslíš ty?" pronesl Emmett.

„Jasper má možná pravdu, někoho hledá nebo sleduje." odpověděl mu.

Byl rád, že jsou tu jeho bratři s ním, jinak by se asi utrápil. Tanya, vůdkyně klanu z Denali, mu moc chyběla. Nevěděl z jakého důvodu ji ten šmejd zabil. Věděl jen, že teď musí být velmi opatrný. Její vrah měl totiž neobvyklý, ale velmi silný dar. Kdyby ho použil, Edwrad by neměl nejmenší šanci se bránit.

„Emmette? Potřebuji tvou pomoc. Zítra projdeš město přes den a budeš hledat stopy. Ve dne nebudeme v ohrožení." pravil rozvážně.

„Proč já? Proč ne třeba Jasper?"

„Protože já ty zamilované pohledy nevydržím a Jasper se teď snaží setřást tu nemožnou recepční, a tak si hodlá zabalit svoje věci a dnešní noc strávit v lese."

„Tak dobře. Můžeš se spolehnout..."

Když Alice procházela domem, všimla si, že je celý laděný v bílohnědé kombinaci. Působilo velmi příjemně. Další věc, které si všimla, bylo obrovské množství fotografií na stěnách. Většinou to byly krajiny, ale taky fotky Bethy a Rose. Bethy jí vysvětlila, že ty fotky fotil Frank. Byl fotograf.

Později si všimla velmi zvláštního obrázku. Maličká černobílá fotografie byla zapuštěná v dřevěném obložení u paty schodiště. Byla na ní Bethy, ještě jako mladá dívka, a vysoký chlapec s černými kudrnatými vlasy. Když si Bethy všimla, že se Alice u toho obrázku zarazila, povzdechla si.

„Tohle je taky moc smutný příběh... Jmenoval se Emmet McCarty. Byl to můj kamarád. Ale jeho otec byl nesnesitelný člověk. Tou dobou se ještě objevovaly lovy na medvědy. A protože nedaleko odtud nějaký roztrhal člověka a zabil několik psů, vyhlásili na něj lov. Noc před lovem seděl starý McCarty v hospodě a házel do sebe jedno pivo za druhým. Objevil se tam i Frederick Spatz, kterému říkali Velkohubý Fred, protože vždycky moc mluvil, ale sliby neplnil. A ten se chvástal, že toho medvěda chytí jeho syn sám. Náfuka McCarty si to nenechal líbit a vsadil se s ním, že Emmett toho medvěda uloví dřív než jeho syn...
Emmettovi se nechtělo, ale musel otce poslechnout. Naposled ho viděli, jak šel s puškou na medvěda, ale v lese potom našli jen jeho kabát...
Starý McCarty se z toho složil a potom už jen vím, že tu někdo říkal něco o tom, že se dočista zbláznil.

I takhle si lidé dovedou zkazit život. Hrozné, nemyslíš? Emmett byl hodný kluk a tohle si nezasloužil..."

Alice jen mlčky přikývla. Teď už věděla, že Bethy ji dokáže pochopit.

Děkuji za komentáře u prologu a doufám, tahle kapitola splnila vaše očekávání.

Vaše Shire

Prolog ◄◄◄ 1. kapitola ►►► 2. kapitola

Autor: Shire (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Řada nešťastných příhod - I. kapitola: