Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Quileutka Bella 21. kapitola

26.08.2010 (21:30) • KatBriam • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4191×

Pohled Belly

Jó, dobře. Už toho na mě bylo vážně dost. Únos nevěsty, nic lepšího si Emm nemohl vymyslet. A pak to vyčerpávající převlékání s Alicí. Byla jsem unavená, bolela mě hlava i nohy a měla jsem všeho plné zuby.

Naštěstí tu byl Edward. Edward, který mi ani za boha nechtěl prozradit, kam jedeme.

Právě jsme byli na cestě do Řecka. Krásná země - slunečná, plná turistů…

Jo, mám řecko ráda.

Jediný, co mě mátlo, že Edward pořád něco říkal o samotě.

Kde by se dalo najít trochu soukromí na obrovských hotelových plážích?

Chtěla jsem být s Edwardem sama, zamčená v pokoji a chtěla jsem konečně ukojit svůj chtíč, který se stával nesnesitelným.

Ale nevypadalo to, že Edward sdílí můj zájem. Koukal z okénka letadla na mraky.

Jako by ta zpropadená voda byla lepší než já.

„Edwarde!“ oslovila jsem ho už posté.

„Děje se něco, zlatíčko?“ líně na mě otočil hlavu a usmál se.

Roztřásla se mi kolena touhou.

„Kam jedeme?!“ vyštěkla jsem podrážděně, přemáhajíc svůj chtíč.

Pochybovala jsem, že by naše řádění letadlo přežilo.

„Do Řecka,“ odpověděl prostě a zase zíral z letadla.

Zavrčela jsem, stoupla si a zamířila k záchodům. Se zájmem vzhlédl. No konečně!

„Kam jdeš?“

„Vyčůrat se. Nejsem suchá jako ty…“ skoro jsem zavrčela.

Ten muž mě dohání k šílenství. Jak jsem se do něj mohla otisknout?

Tiše se zasmál a pokynul mi.

No jistě, musím se dovolit. Téměř jsem nedokázala ovlivnit třas svého těla. Nebylo by dobré změnit se tady.

Vykonala jsem svou potřebu a vrátila se k němu. Obtočil mi ruce kolem pasu a já tiše zasténala. Už abychom byli tam!

Po několika únavných hodinách letu a jízdě autem jsme dorazili konečně na místo určení. Slunce právě zapadalo nad obzorem. Edward zastavil před plotem, který ohraničoval území… Čeho vlastně?

„Miláčku, mohl bys mi konečně prozradit, kde to jsme?“

Zakřenil se a dálkovým ovládáním otevřel bránu.

„Můj svatební dárek, Bell. To je tvůj malý poloostrov.“

„M-můj?“ vykoktala jsem překvapeně.

Brána se za námi zavřela, jakmile jsme vjeli dovnitř.

Za kamenným plotem se skrývaly lesy plné zvěře a rozlehlé zahrady. Tolik různých rostlin na jednom místě.

Edward se na mě znovu zakřenil.

„Ano, lásko, tvůj soukromí ráj.“

Zasmála jsem se s ostnem hysterie.

„Jak přesně velké tohle místo je?“ neuvědomila jsem si, že šeptám.

„Nevím, něco mezi 5 až 6 km2. Je tu zahrada, les se zvěří, malý anglický park a dům akorát pro mou rodinu,“ zaculil se na mě a zastavil před dvoupatrovou dřevěnou chaloupkou.

Zírala jsem na ni, neschopná slova.

„A taky je tu malá soukromá pláž.“

„Nemám ráda vodu…“ špitla jsem. „Jako malá jsem se málem utopila.“

„Ach… Nemusíme plavat. Můžeme se jen opalovat…“

Zavrtěla jsem hlavou.

„Kolik tě to stálo, Edwarde?“ musela jsem se zeptat.

„Byl to dar, to je jedno.“

„Edwarde!“

„Ne, neřeknu ti to, krásko. Na tom nezáleží. Záleží na tom, že jsme spolu a ty jsi má.“

Zahuhňal a než jsem se nadála, už mě tahal ze dveří auta.

„Hej!“ stačila jsem vydechnout, než mi začal krást polibky.

Kufry nechal v autě a nesl mě do domu. Odněkud vyštrachal klíče, odemkl a nepřestával mě líbat.

Se mnou v náručí překročil práh.

„Edwarde,“ vydechla jsem, neboť mi pomalu docházel dech.

Ani jsem si nevšímala místností, kterými jsme procházeli. Budu mít možnost prohlédnout si je později.

Jeho rty se přenesly na mou šíji a já zaklonila hlavu a zasténala.

Ano, teď už jsem věděla, že jsem si vybrala správného muže. Upír nebo ne, stejně jsem ho milovala. Jako on miloval mě.

Nechala jsem se odnést do ložnice a s jeho hlavou na mém krku se nechala unášet do nebe.

Ráno jsem se probrala, obtočená jeho chladnými pažemi. Musím přiznat, že jako klimačka fungoval dobře.

Usmála jsem se, otevřela oči a pohlédla do těch jeho rozzářených. Zlaté oči mluvily za vše. Nikdo z nás nemusel říct ani slovo a stejně jsme věděli, jak se ten druhý cítí.

Po chvíli si povzdechl a přejel mi ústy po tváři.

„Jsi nádherná, srdíčko.“

„Dala bych si sprchu…“ zašeptala jsem a políbila ho.

Zasténal, když se naše jazyky propletly.

„Neměla bys něco proti, kdybych se přidal?“

„Vůbec ne, miláčku. Jen pojď…“ špitla jsem a vytáhla ho z postele.

Zasmál se a vyskočil na nohy.

Zorničky se mi zúžily a já zalapala po dechu při pohledu na jeho nahé tělo. Byl tak dokonalý…

Srdce mi zabušilo v hrudi. Je můj. Uvědomila jsem si a měla jsem pocit, že pýchou prasknu.

Zatahal mě za ruku a táhl mě domem.

Až teď jsem si se zájmem prohlížela pokoje, kterými jsme procházeli. Včera na to prostě… nebyl čas.

Zachichotala jsem se s rukou před ústy.

Všimla jsem si malého kamenného krbu v obýváku. Celý pokoj byl sladěný do odstínů hnědé. Dvě pohodlná křesla, jeden gauč do céčka a obrovská plazmová televize.

Další pokoj byl v červených a černých barvách. Byla tam malá lenoška, velké stereo, které zabíralo polovinu pokoje a poličky s Edwardovými oblíbenými cdčky.

Přes halu, ve které bylo pár uměleckých děl, jsme se dostali do žluto-zelené koupelny. Velká vana, do které by jsme se určitě vešli oba, byla jediná oranžová.

Bylo tu umyvadlo, ta příšerná vana a sprchový masážní kout. Ihned jsem do něj Edwarda zatáhla a zavřela dveře.

„Co to děláš?“ stihl se zeptat Edward, než jsem pustila vodu a přitiskla se k němu.

Zlehka jsem přejela rukama přes tu dokonalou hruď a začala ho líbat.

Voda tišila naše sténání, když jsme se do sebe znovu zaklesli…

Autor: KatBriam (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Quileutka Bella 21. kapitola: