Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Quileutka Bella 10. kapitola

Sraz Ostrava!!! 27

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Quileutka Bella 10. kapitolaTak tu máme první kulatiny... Moc se omlouvám, že mi to tak dlouho trvalo, ale neměla jsem čas. Prosím podívejte se na moje shrnutí, mám tam návrh na novou povídku, tak jestli mám začít psát, nebo ne... Bell se nakonec rozhodne jet s Alicí a Rachel na nákupy.

01.07.2010 (13:45) • KatBriam • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4321×

Pohled Belly

 

Odpoledne jsem běžela po boku Ley po našem obvyklém okruhu, který byl ještě prodloužený do osmičky o území Cullenů. Myslela jsem na včerejší noc, na jeho doteky…

Kéž bych už taky někoho potkala… Povzdechla si Lea.

Neboj se, někde na tebe někdo čeká. Jsem si jistá. Povzbudila jsem ji.

Je mi dvacet a jsem panna. A tobě je osmnáct, Rachel dokonce jen sedmnáct a už máte přítele. Zesmutněla.

Určitě se ti někdo z vesnice líbí.

Ano, to ano, ale neotiskla jsem se do něj. Nesmíme prozradit naše tajemství nikomu, jen objektu svého otisku.

To ano, ale můžeš s ním být.

Jak mu ale budu vysvětlovat kam každou chvíli mizím? Proč se stýkám s takovou bandou podivínů, za které nás mají? Vždyť jsme všichni nechali školy.

Jestli by tě miloval, nezatěžoval by se takovými myšlenkami. Možná by na to časem přišel sám.

Možná máš pravdu. Uznala a přidala do kroku. Ale teď si dáme závod.

Už teď to máš prohrané! Vykřikla jsem a vyběhla za ní.

Mé tlapky se sotva dotýkaly země, jak rychle jsem letěla. Bílý kožich mi vlál ve větru, stromy kolem mě utíkaly nepředstavitelnou rychlostí.

Brzy jsem Leu předhonila a za sebou jsem slyšela její zlostné vrčení. Zapřela se drápy do země a přidala ještě víc.

K Seattlu a zpět k moři. Udala trasu.

Jistě. Zaryla jsem drápy do země a na chvíli zastavila, abych jí dala náskok.

Tohle prohraješ krásko! Zasmála se a proběhla kolem mě.

To si jen myslíš. Počkala jsem ještě chvíli a rozběhla se za ní.

Běžela jsem souběžně s dálnicí, takže jsem si nemohla nevšimnout stříbrného volva, které jelo přesně po mém boku. Ze sedadla spolujezdce mi mávala Rachel, zatímco od volantu se na mě mračila Alice.

Ouvej, ta bude hodně naštvaná. Určitě teď jedou na nákupy. A do Seattlu.

Leo, měním trasu, jen k Seattlu. Tam asi půjdu s Alice a Rachel na nákupy.

Tak to už mám vyhrané. Zasmála se, pět mil přede mnou.

Přidala jsem ještě víc a zmizela ještě hloub v lese. Silnice zmizela z mého dohledu. Byla jsem si jistá, že běžím rychleji než Alice jede, takže bych na ni mohla počkat u nějaké benzinky při cestě, určitě zastaví.

Za chvíli jsem před sebou uviděla šedivý Lein kožich.

Mám tě! Vykřikla jsem šťastně a předběhla ji.

To není fér… Zavrčela a chňapla mi po boku.

Jen jsem se zasmála a při nejbližší možnosti blízkosti benzinky jsem se přeměnila.

Vyšla jsem z lesa v  ¾  jeanech a černém tílku. Nebylo to nejvhodnější oblečení do tohohle počasí, vypadalo to, že bude za chvíli pršet, ale nic jiného jsem na sebe neměla.

Kousek jsem šla podél silnice, dokud mě neminulo pár aut. Byla jsem už kousek od vyhlédnuté benzinky, když u krajnice zastavilo stříbrné volvo.

Nastoupila jsem dozadu a pečlivě zabouchla dveře. Byla jsem připravená na Alicin hněv. Přišel téměř okamžitě, když vyjela zpět na silnici.

„Bello! Co sis sakra myslela! Když jsem tě donutila přísahat na Edwardovu čest, myslela jsem, že se nedá tak snadno svést… Podvodník jeden! A ty jsi pěkný podrazák!“

„Hele, Alice, to nebylo v plánu!“ bránila jsem se.

„No to určitě. Jednou ti utrhnu hlavu. Už mi to nikdy nedělej, Bello, rozumíš?! Nikdy!“

„Jasně Alice. Hele, všimla sis? Nakonec jedu s váma!“

„Ano, to je od tebe velice milé,“ přitakala a koukla na mě do zpětného zrcátka, „Bello, jak to vypadáš?! Musíme ti něco koupit, musíme ti toho koupit spoustu!“ po tváři se jí roztáhl úsměv.

Povzdechla jsem si a koukla se z okna, venku začalo poprchávat.

V obchodech jsme strávily už čtyři hodiny. Jediný objetní beránek jsem byla já. Rachel už měla dvě plné tašky šatstva, z prvního a druhého obchodu. Teď jsme byli v šestém, pěkně drahém ochodě.

Stála jsem v kabince a prohlížela samu sebe v zrcadle. Na sobě jsem měla květinové šaty červené barvy, ve vlasech umělou květinu. Nechápala jsem, jak tyhle šaty využiji, ale Alice trvala na tom, abych si je koupila.

Víc se mi ale líbily jeany s řetízkem upevněným u kapsy, které jsem si zkoušela předtím. Byli přesně v mém stylu. Mírně nazelenalé, s korálky do tvaru květiny na zadních kapsách. K tomu jsem měla flitrovaný top v oranžové barvě.

Donutila jsem Alici, aby mi to dala do košíku, jí se to nelíbilo. Měli jsme úplně rozdílný vkus. To bude asi tím, že byla z minulého století.

Přijala to pod podmínkou, že si vezmu i tyhle šaty. Byla jsem k tomu donucena, ale souhlasila jsem. Sundala jsem si ty odporné šaty a oblékla se zase do svých tříčtvrtečních kalhot a tílka.

Vylezla jsem z kabinky a podala to Alici.

„Už půjdeme domů?“ zeptala jsem se.

Ty nákupy mě unavovaly.

„Ty už chceš jít?“ zeptala se smutně Alice. „Ještě nám zbývá pět super obchodů, moje nejoblíbenější.“

„Bella má pravdu Alice. Ty možná spát nemusíš, ale já i ona ano. A zítra máme školu,“ ozvala se Rachel.

„No tak dobře,“ svolila Alice, „Ale brzy pojedeme zase!“

„Možná,“ odpověděla jsem neurčitě.

„Já určitě pojedu,“ přitakala Rachel.

Zaplatily jsme, vzaly si tašky, já už čtvrtou a odnesly je do kufru auta. Venku pěkně lilo, takže když jsme nastoupily, byly jsme už celé promočené.

Cesta domů probíhala rychle. Bylo ticho, až na tichou hudební kulisu, vycházející z rádia. Rachel za chvíli usnula a Alice se soustředila na cestu. Já se dívala z okna.

„Je Edward dobrý milenec?“ ozvala se najednou zepředu Alice.

„Co- cože?“ vykoktala jsem.

„No tak, vždyť to není tak dlouho, co jste spolu spali,“ naléhala tiše.

„Alice, tohle je naše soukromá věc.“

„Ale no tak, holky si tohle říkají…“

„Ano, je dobrý milenec,“ přitakala jsem nakonec.

„Věř mi, ty šaty se mu budou líbit. Líbí se mu na tobě červená, jde ti k pleti,“ usmála se.

„Vážně? To ti řekl? Já mám raději černou, nebo bílou, dvě pro mě neutrální barvy.“

„Řekla bych, že to nejsou neutrální barvy.“

„Pro mě ano, uklidňují mě.“

„Tak to ti příště pořídíme černé večerní šaty a bílé svatební.“

„Jak to myslíš svatební?“ zeptala jsem se vyděšeně.

„No, Edward je z minulého století, má stejné vychování jako já, takže předpokládám, že tě brzy požádá o ruku.“

„Já doufám, že je to jen předpoklad. Nevím, jestli bych řekla ano. Jsem z tohohle století Alice.“

„Ano, to jsi,“ přitakala s povzdechem.

Zbytek cesty bylo ticho. Odvezli jsme Rachel domů a pak mě Alice vyhodila u Emily. Zapadla jsem s novým oblečením do svého pokoje a vytáhla ho z tašek. Byla jsem si jistá, že tohle všechno do své malé skříně nenarvu. Možná dám něco Lee, máme stejnou velikost…

Hodila jsem nově nakoupené prádlo do pračky a sama se šla osprchovat.

Voda byla příjemně teplá, vůně mého šamponu mě uklidnila natolik, abych mohla jít spát. Zmínka o svatbě mě vážně vykolejila. Vylezla jsem ze sprchy, vysušila se a oblékla si staré tričko s Mickey mousem a odrbané tepláky. Tak jsem si zalezla do postele a přitáhla si deku až k bradě.

Za chvíli jsem o sobě nevěděla.

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Doufám že se vám moje kapitolka líbila a prosím vás, aby jste se podívali na mé shrnutí. Mám tam návrh na novou povídku, tak bych chtěla vědět, jestli má cenu ji zkusit napsat... Odkaz na ni je dole. A mimochodem moc děkuji za krásné komentíky, moc mě podporují k další tvorbě...

Shrnutí

Autor: KatBriam (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Quileutka Bella 10. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře