Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » PS: Miluji tě - kapitola 2.

Bella

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

PS: Miluji tě - kapitola 2.Všem moc děkuji za komentáře. Tak trošku jsem doufala, že se povídka uchytí a tak mám napsaných pár kapitol dopředu. Tahle kapitola je trošku nudnější, ale pak se to konečně rozjede.

21.01.2010 (18:45) • Tezzynkaa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1529×

 

Ráno jsem se probudila do slunečného dne. Byl byl krásný, ale pro Charlieho ne. A ani pro mě. I když jsem Harryho znala jen tak povrchově z návštěv nebo občasného krátkého rozhovoru, měla jsem ho ráda. Byl to hodný a milý člověk. Ustlala jsem si postel a udělala všechny ranní rituály. Dnes jsem naštěstí nemusela dělat každou věc dvacetkrát, než jsem ji udělala pořádně. Seběhla jsem schody a šla uvařit Charliemu snídani.

Doufám, že už se nají. A kdyby nechtěl, tak ho prostě donutím. Jíst musí a hotovo. Trhla jsem sebou, když jsem uslyšela kroky. V kuchyni se objevil Charlie a vypadal ještě hůř než včera.

„Tady máš tati.“ Řekla jsem mu tiše a položila na jídelní stůl talíř s míchanými vajíčky. Charlie se pomalu došoupal ke stolu a začal pomalu jíst. Mezi tím jsem se stihla najíst i já. Když dojedl, podal mi talíř a špitl tiché díky. Umyla jsem všechno nádobí a podívala se na svého otce.

„Jak je ti, tati?“ Vážně jsem se musela ptát? Charlie včera ztratil jednoho ze svých nejlepších přátel.

„Holčičko, nedělej si kvůli mě starosti.“ Tu větu téměř zašeptal. Najednou se zvedl ze židle a s hlučným zavrzáním ji přisunul zpět ke stolu. Otočil se a měl zamířeno ke schodům.

„Kam jdeš tati?“

Otočil se a jako by spíš mluvil na podlahu než na mě. „Musím se převléct a zajet k Sue, abych jí pomohl s... “ odmlčel se a pevně stiskl k sobě víčka, „se vším.“ Řekl nakonec. Slovo pohřeb asi nemohl vypustit z pusy. Chápala jsem ho.

„Nechceš s něčím pomoct?“ Chtěla jsem mu tuhle situaci ulehčit co nejvíc. On kvůli mě trpěl celé ty měsíce.

„Ne, holčičko. Udělej si vlastní program. Nemáš být dneska s Jacobem? Máš, tak vidíš.“ Na jeho tváři se na krátkou chvíli objevil nepatrný úsměv. Asi mi chtěl dokázat, že ho to tak nebolí. Ale já vím, jaké je to ztratit dobrého přítele. Vím to až moc dobře. Za několik minut vyšel Charlie ze svého pokoje a pak na dvůr, kde nasedl do auta a vyjel směr La Push. Nechtěla jsem jen tak bloumat po domě, a tak jsem uklidila a uvařila hovězí stroganov.

To je Charlieho oblíbené jídlo. Vím, že i kdybych mu navařila hory lahodných jídel, smutek by to nezahnalo, ale chtěla jsem udělat něco, co by ho alespoň trochu potěšilo. Najednou se ozvalo klepání na dveře. Věděla jsem, že je to Jake. Dnešek jsem měli strávit u mě doma, protože dneska měl Jake hlídku až od čtyř odpoledne.

Nemluvili jsme o důležitých věcech, spíš jsme jen tak klábosili. Ale s Jakem se člověk nikdy nenudí. Po dvou hodinách jsem navrhla, že bychom se mohli jít ke mně nahoru učit. I když měl Jacob nějaký řečičky, pomalu se odloudal za mnou do pokoje. Ze stolu jsem vzala učebnici matematiky a šla si sednou na postel. Bylo vidět, že Jake není nadšený mým nápadem s učením, neboť byl teprve ve dveřích. Když velmi neochotně přicházel ke mně, najednou podlaha pod jeho nohou zavrzala.

Jacob se na mě podíval zkoumavým pohledem a zeptal se jako pětileté děcko. „Co tam schováváš ty tajnůstkářko?“ Jeho tón hlasu zněl, jako bych tam měla ukrývat vyřešení globálního oteplovaní.

„Nic tam neschovávám,“ řekla jsem popravdě, ale zvedla jsem se z postele a přišla k Jakovi.

Ten odstoupil z malého koberečku a já ho odhrnula z cesty. Nahmatala jsem uvolněné prkno a zvedla ho. To, co jsem tam uviděla, mi vyrazilo dech.

Co to má sakra být? Nějaký vtip? Nebo mám zase halucinace?

Moje fotky, dárky, ukolébavka a letenky. Všechno tam leželo, schované v podlaze a jen čekalo, až to nějaký šťastlivec představí slunečnímu světlu. Roztřesenou rukou jsem vzala jednu fotografii. Byla jsem na ní s Alicí a Emmettem. Ten den si pamatuji tak jasně, jako by to bylo včera.

Ten den jsem měla jít s Alicí do kina na romantický film. Ale pak se k nám přidal Emmett, který nevěděl, která bije. Uprostřed filmu nás zatáhl do protějšího sálu na horor o masovém vrahovi. Nikoho nepřekvapilo, že mnoho lidí křičelo hrůzou, ale Emmett se smál na celé kolo.

Bříšky prstů jsem přejela fotku a vytáhla další. Byla jsem tam já a on. Stál za mnou a objímal mne kolem pasu. Najednou jsem to nevydržela a rozplakala se. Jake si sedl na zem vedle mě a bylo na něm vidět, že neví, o co kráčí. Musela jsem to nějak vysvětlit, ale neměla jsem v momentální chvíli sílu říct jediné slovo, natož vysvětlovat celou situaci. Rychle jsem uklidila fotky zpátky do prostoru v podlaze a zavřela ho prknem. Koberec jsem vrátila zpátky na místo a opřela se o hranu postele. Nohy jsem skrčila a položila si na ně ruce. Jacob pořád nevěděl, co se děje, ale byl tak ohleduplný a nesobecký, že pořád mlčel. Až po několika minutách pro mě uklidňujícího ticha, jsem konečně zvedla hlavu a podívala se Jakovi do očí.

„Myslela jsem, že si vše vzal a zničil. Nikdy by mě nenapadlo, že vše mám na dosah ruky. Je mi líto jak jsem reagovala a ještě víc je mi líto, že jsi to musel vidět.“

Najednou zvedl svou snědou ruku a chytl mě jemně za rameno. „Vím, že tě to stále bolí. Já vím, že sis byla... blízká se všemi. Ale já ti pomůžu zapomenout, slibuju.“ Blízká? Myslím že by nedokázal říct, že jsem je milovala. Celým svým srdcem. Ale pro Jaka byly mí nejbližší zrůdy. Podle něj a ostatních neměli upíři existovat. Mně ale bylo vždy jedno, čím jsou.

Najednou se rozezvučel telefon.

 

předchozí kapitola Shrnutí další kapitola

Opět prosím o komentíky. Opravdu potěší a díky nim se můžu neustále zlepšovat.

Autor: Tezzynkaa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek PS: Miluji tě - kapitola 2.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře