Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » První láska - 3. kapitola

01.05.2012 (20:15) • sarze • FanFiction na pokračování • komentováno 13× • zobrazeno 1809×

Byla to pro mě rána. Nečekala jsem, že má přítelkyni. Pak tedy nechápu, proč mě bral na večeři, proč se mě letmo dotýkal a stále pozoroval.

Usnula jsem, ani nevím jak.

Když jsem se ráno probudila, na chvíli jsem si myslela, že to byl jen zlý sen, ale vzpomínky mi osvěžily paměť.

Šla jsem se nasnídat a bohužel tam seděl Charlie.

„Dobré ráno, tati.“

S plnou pusou na mě kývnul.

A já jsem si připravila vajíčka a opekla tousty. Snažila jsem se tvářit co nejvíce normálně, ale vyšel z toho takový podivný škleb.

„Bells, stalo se něco?“ zeptal se opatrně.

Sklopila jsem oči. „Ne, jen sem vstala levou nohou, znáš to.“

Celý den jsem se snažila na nic nemyslet a jen prostě dělat nějaké domácí práce. Nechtěla jsem přidělávat Charliemu starosti. On to naštěstí pochopil a snažil se tvářit, že se nic neděje.

Když jsem k večeru ležela v posteli, znovu se mi objevil obrázek Edwarda. A mně znovu utekly ty zatracené slzy. Vtom mě vyrušil Charlie.

„Bellinko, máš návštěvu. Mám ji poslat nahoru?“ usmál se.

Vystřelila jsem do sedu. „Kdo to je?“ Na mysl mi přišla Lucy, kdo jiný. „Jo, ať jde nahoru.“

„Ahoj, Bello.“

Nemohla jsem věřit vlastním očím. „Edwarde, co tu děláš?“

Nemluvil, jen mě uvěznil svým pohledem v jeho očích. Stáli jsme naproti sobě minuty nebo hodiny, čas jsem přestala vnímat.

Najednou udělal pohyb a přišel ke mně, já jsem se nemohla odtrhnout od toho tekutého zlata. Pomalu se nahnul a přibližoval se ke mně. Lehce se dotknul svými rty těch mých.

Přitáhl si mě blíže a líbal náruživě. Proplétali jsme se jazyky a byl to dokonalý pocit. Musela jsem to ukončit, protože jsem se potřebovala nadechnout.

Zasmál se. „Tak hrozně jsi mi chyběla. Nemohl jsem to bez tebe vydržet.“

Znovu jsme se políbili. Bylo to to nejkrásnější, co jsem kdy zažila.

Rukama jsem mu zajela do vlasů a laskala ho.

Můj mozek mi říkal, ať přestanu, že má přítelkyni, ale srdce poroučelo něco jiného. Ale musela jsem to utnout.

„Edwarde, já nemůžu,“ vykroutila jsem se mu z náručí.

Podíval se na mě těma krásnýma očima, ve kterých byly vidět otazníky.

„Já jsem tě viděla s tvou přítelkyní,“ raději jsem uhnula pohledem, aby neviděl, že mám slzy v očích.

Chytil se za kořen nosu a přemýšlel. „Bell. Já nikoho nemám. To byla Tanya, která se o mě hrozně dlouhou dobu snaží, ale já ji neustále odmítám. Ona mě políbila na tvář čistě z kamarádství, přijela s rodinou na nějaký čas.“

Teď mi to došlo. Já jsem ho odsoudila, aniž bych věděla souvislosti. Bože, já jsem hloupá.

„Promiň,“ pípla jsem.

„Neomlouvej se mi. Tak, když máme jasno, můžeme pokračovat?“ usmál se tím křivým úsměvem, kterým mě dostával do kolen.

Přikývla jsem a celý večer jsme se líbali. A užívali si toho druhého. Beze slov. A hlavně spolu.

Takhle rychlý spád událostí jsem nečekala. S Edwardem jsme si všechno vyříkali a uvedli věci na pravé světlo.

Byl velice milý, stále mi říkal, jak nečekal, že někoho potká. Smířil se s tím, že bude sám, protože nenašel tu pravou.

Celý víkend jsme byli v objetí a vím, že je to rychlé, ale nedalo se nic jiného dělat než ho představit Charliemu jako svého přítele. Jemu se zamlouval, a to, co jsem nečekala, bylo to, že vyklidil pole na celý víkend. Vždy se vrátil večer a ráno vyrazil na ryby.

„Budu muset jít,“ líbnul mě do vlasů.

Zavrněla jsem. „Ne, chci zůstat tady s tebou.“

„Já chci totéž, ale nemůžeme. Co bys řekla na to, že bychom si vyrazili na menší dovolenou a jeli někam, kde bychom byli sami?“

Na to jsem se musela posadit. Dovolená s ním. „Ano, moc ráda.“

Usmál se. „Dobře, tak to dnes zařídím.“

„A kam?“

„Nech se překvapit.“ Potom mě políbil tak vášnivě, že se mi zamotala hlava a já ztrácela pevnou půdu pod nohama.

Rychle jsem se oblékla a vyrazili jsme jeho autem. Sice jsem navrhovala, že pojedeme každý zvlášť, ale on trval na svém. A jeho přemluvit, to je docela oříšek.

Jediné, co jsem od něj požadovala, bylo to, abychom ještě oficiálně nebyli pár. Byla bych ráda, aby se nejdříve uklidnil problém s Lucy.

Sice přikývl, ale nadšený nebyl. Nelíbilo se mu, jak se Lucy chová a že jí ustupuju.

Nenápadně jsem vylezla z auta, aby mě nikdo neviděl, ale nohy se mi zamotaly a já mířila k zemi. Naštěstí mě zachytil a vyvolalo mu to úsměv na tváři.

„Miluju, když se chováš nenápadně.“

„Máš snad nějaké připomínky?“

„Ne, to bych si nedovolil. Ale možná by se nějaká našla. Musíš mě rychle políbit, protože bych nemohl fungovat.“

Jeho přání bylo splněno a já vyrazila do šatny a poté na oddělení.

V krku se mi udělal knedlík a já nemohla polknout. Vůbec nevím, co mám čekat.

Vstoupila jsem na sesternu. A byla tu Lucy s vrchní.

„Dobrý den. Ahoj, Lucy.“

Obě mě pozdravily a Lucy mi předala bez jakýchkoliv emocí hlášení.

Naštěstí práce bylo mnoho, takže na nějaké boje tu nebyl čas.

Dnes byla velká vizita a bylo tu několik doktorů a samozřejmě můj Edward. Jak nádherně to znělo.

Pomrkával po mně a během dopoledne si ukradl pár polibků.

Byla jsem v tom až po uši jak nějaká zamilovaná puberťačka.

„Mám pro tebe překvapení. Byl jsem zařídit naši dovolenou a od pozítří máš volno až do konce týdne.“

„Ty jsi nejlepší, víš to? Ale nevím, zda je to dobrý nápad.“ Dělala jsem si starosti, protože bude jasné, že budeme někde spolu.

Pohladil mě po líci. „Neboj, bude to fajn.“

Během dne se v práci nic nestalo a já jsem raději byla ticho.

Odpoledne mi Edward pomáhal sbalit a já stále vyzvídala.

„Tak kam to jedem? Jak si mám zabalit?“

Kroutil hlavou. „Neřeknu, chci, aby to bylo překvapení.“

Charlie byl docela překvapený tím, že už spolu někam jedeme, ale jsem dospělá a slušně vychovaná. Takže nakonec to povolil.

Ještě přežít zítřek v práci a potom ráno pojedeme.

Úterý uteklo jako voda, samozřejmě novina o našem společném volnu se rozšířila rychlostí blesku. A mě každý probodával pohledem ještě víc. Snažila jsem si toho nevšímat, ale ne vždy to šlo. Nejvíce mě mrzelo kamarádství s Lucy, ale teď si říkám, že jsme nejspíš nebyly opravdové kamarádky, tedy z její strany.

Ráno mě Edward vyzvedl. „Dobré ránko.“

On líbal tak, že mě dokázal naprosto vykolejit. „Dobré.“

„Vyrazíme?!“

„Dobře.“ Vzala jsem si tašky, ale on zase jako správný gentleman mi je sebral. To jsem na něm milovala. Občas má chování, jak kdyby žil před sto lety.

V autě to bylo krásně vyhřáté. A vyrazili jsme kupředu.

Jeli jsme několik hodin. Chtěla jsem Edwarda vystřídat v řízení, ale prý je v pohodě a dlouhé ježdění mu nevadí.

„Bellinko, krásko.“ Krásně mě probudil a ještě přidal polibek tak něžný a procítěný.

„Jé, já jsem usnula. To ani nevím jak.“ Doufám, že jsem nemluvila ze spaní, jak to mám ve zvyku.

Vzal mě do náručí a já se pořádně rozhlédla. Bylo to tu kouzelné, jako z nějaké pohádky. Srubová chatička a okolo nádherné stromy, kytky a ten výhled.

„To je nádhera.“

„Jsem rád, že se ti to líbí, tuhle chatu navrhovala moje máma.“

„Je moc šikovná a má dobrý vkus a teďka honem, pojďme dovnitř.“

Uvnitř to bylo snad ještě krásnější než venku. Všude vonělo dřevo a interiér byl tak pěkný, žádný přehnaný luxus. Samé praktické věci a člověk se tu musel cítit jako doma.

Byl tam malý obývák, ve kterém byl nádherný krb. Kuchyň byla také menší, ale bohatě stačila, vše bylo sladěné.

Ještě koupelna s rohovou vanou a masážními tryskami. A samozřejmě ložnice, nádherná postel s nebesy.

Při pohledu na ložnici mi došlo, že vlastně můžeme náš vztah prohloubit.

Srdce se mi rozeběhlo velkou rychlostí.

Přišel Edward. „Jsi v pořádku?“

„Jistě, neměla bych?“

„Že jsi tak potichu. Už jsem si říkal, jestli jsi mi neutekla.“

Zezadu mě objal a políbil do vlasů. Oba jsme koukali na tu postel a nikdo nepromluvil. Každý se věnoval svým myšlenkám.

„Říkal jsem si, že bych ti uvařil něco dobrého. Co ty na to? A ty bys mezitím šla relaxovat do vany.“

„No, takovou nabídku nelze odmítnout,“ usmála jsem se a rychle běžela. To cestování mě zmohlo.

Napustila jsem si vanu a přidala pěnu. Bylo to velice uvolňující a osvěžující. Vzduchem se linula vůně jídla. I když trochu připálená vůně. To mě probralo z přemýšlení.

Rychle jsem vylezla, sáhla po nějakém ručníku a běžela do kuchyně.

Všude dým od spáleniny a na sporáku něco neidentifikovatelného. A samozřejmě nešťastný Edward.

„Ty neumíš vařit. Proč jsi mi to neřekl?“ Nevydržela jsem to a rozesmála se na celé kolo.

Podrbal se ve vlasech a upřímně řekl: „Máma mi vysvětlovala, jak se to má udělat, no, ale nezmínila se, že to bude tak problematické. Chtěl jsem udělat dojem.“

Přišla jsem k němu blíž. „To víš, že jsi udělal dojem,“ líbla jsem ho.

On se snadno zapojil a spálená večeře šla mimo nás. Uvědomila jsem si, že mám na sobě pouze ručník.

I Edward to věděl.

Líbali jsme se vášnivě, naše jazyky se proplétaly. A Edward mě hladil po nahých zádech a líbal mě od rtů až po krk, bylo to vzrušující. Hladila jsem ho po vypracovaném hrudníku. Tahle chvíle byla ta pravá. Nikdo o ní nemohl pochybovat.

Vzal mě do náručí a nesl do té krásné postele. Jemně mě položil a líbal po celém těle. Ručník odhodil kamsi pryč a já se snažila mu rozepnout košili. Bohužel mi to šlo špatně, protože se mi třásly ruce.

Moc děkuji za komentáře a Makulce za pomoc :-)

Autor: sarze (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek První láska - 3. kapitola: