Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Propojené 3. kapitola

Eclipse - Riley

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Propojené 3. kapitolaKonečně další kapitolka. Dneska je o cestě Veronixiky po světě a její pocity při této cestě. Kam se rozhodne vydat? Bude její cesta probíhat bez potíží?

10.11.2010 (10:15) • Veronixika • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1628×

Zranitelná

Po pár dnech chůze po světě jsem svého rozhodnutí litovala. Bylo sice nebezpečné zůstat v domovském městě, ale tohle je šílené! Pomyslela jsem si. Jsem ten nejlehčí cíl na světě! Povzdechla jsem si v duchu a zatoužila jsem po tom, aby mě otec už dávno proměnil. Teď mě už ale nikdo nepromění. Můj otec už také nejspíš nežije, nebo spíše neexistuje, protože srdce mu netluče už kolem tří set let. Zato to moje ano, tlouklo a za to jsem byla poprvé v životě nešťastná. Tak jsem si přála neztratit své skvělé schopnosti, že jsem kvůli mé sobeckosti ztratila otce a brzy ztratím i život. Proč jsem byla jen tak hloupá a naivní?! Povzdechla jsem si opět.

Už jsem byla unavená a dávno jsem přestala počítat nachozené kilometry. Najednou jsem vyšla z lesa a uviděla velkou bránu s nápisem: Vítejte v Jaksonvillu! Zvládla jsem to! Už jsem dost daleko od Tampy, abych se mohla přeměnit. Pomyslela jsem si a pak se vrátila kousek do lesa, kde jsem si lehla na mech a proměnila se. Žízeň byla ukrutná, tak jsem do Jaksonvillu nemohla a tak jsem se rozhodla něco si ulovit. Nikdy předtím jsem nelovila ani lidi, ani zvířata a vůbec jsem nevěděla jak na to, ale jen co jsem ucítila prvního jelena, už ze mě byla šelma a já se o nic nemusela starat. Chuť jelena nebyla nic moc, ale zahnalo to mou žízeň a tak jsem se převlékla a vydala do města. Protože se stmívalo, mohla jsem vyjít a nebát se, že mě někdo uvidí, jak se má pokožka na slunci třpytí. Vydala jsem se skrz městské uličky, až jsem našla pěkný hotel, ve kterém jsem se rozhodla ubytovat. Protože jsem měla falešné doklady (taťkova pojistka) a byla jsem dost vysoká, mohla jsem se vydávat za dospělou a nikomu to nepřišlo divné. Celý další den jsem strávila v hotelu, mohla jsem se přeměnit v čarodějku, protože zde se upíři určitě nevyskytují, je tu na ně moc světla a tak jsem se připravovala na další cestu. Rozhodla jsem se, že dále pocestuji do Charlestonu a nakonec snad dorazím až do Kanady, kde není takový počet lidí a kde je méně slunečně. A tak jsem se další den brzy ráno vypravila jako čarodějka na další cestu. Ve městě jsem zjistila, že jsem už na cestě skoro měsíc, což mě velice udivilo, ale bylo mi to jedno. Mám ještě dost času. Ale na co? Proč se tu trmácím, místo abych šla pomstít svého otce? Ptala jsem se sama sebe. Věděla jsem ovšem, že proti Jane nemám šanci, určitě by jí netrvalo mě zabít ani pět minut.

Za městem jsem se proměnila do své upíří podoby a jak jsem s radostí zjistila, stihla jsem to do Charlestonu pouze za deset dní. V Charlestonu jsem nechtěla zůstat dlouho, jen do té doby, dokud si neodpočinu a nenaplánuji co dále. Vždyť jsem běžela skoro celých deset dní v kuse, teda někdy jsem se zastavila, abych si zalovila, ale jinak jsem pořád běžela.

Když jsem se dívala na mapu, zjistila jsem, že nejsem o moc blíž k vytouženému cíli a tak jsem se rozhodla, že poběžím do Norfolku, což mi bude trvat počítám tak dva, tři týdny a pak nasednu na loď a pojedu do Portlandu, odkud je to do Kanady kousek.

A tak jsem další den přímo vystřelila z Charlestonu a běžela maximální rychlostí do Norfolku, běh mě vůbec neunavoval, i když jsem běžela dnem i nocí. Byla to docela výhoda a tak se mi můj „upírský“ život začínal líbit. I když jsem utíkala před jistou smrtí, byla jsem šťastná a svobodná. Nemohla jsem uvěřit, že jsem kdysi nechtěla být upírem, ani za cenu vlastního života, dnes bych to brala a ještě bych upírovi, který by mě proměnil, poděkovala. Ovšem nikdo takový, kdo by mě proměnil už neexistuje. Můj otec se neživil lidskou krví, ale pouze tou zvířecí a dokonce mu ani krev lidí nevadila, i přesto by to pro něj bylo těžké, nezabít mě, vlastní dceru!

Děkuji za komentáře, potěší. Pokusím se další kapitolky dělat delší.

<<< Propojené >>>

Autor: Veronixika (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Propojené 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře