Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Promise - 5.část

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Promise - 5.částČáu, tak jsem se donečně dokopala k dopsání další povídky. Já vím, že díky dlouhým pauzám, už na povídku asi všichni zapomněli, ale třeba si někdo vzpomene XD PS-omlouvám se za chyby, word mě rád opravujeXD

15.11.2009 (18:15) • Terushka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1135×

Když jsem se ráno probudila, vůbec jsem nezaregistrovala, že už je vlastně odpoledne. Jako normálně jsem vstala a šla si vyčistit zuby. Udělala jsem vše jako za normálního dne. Ale věděla jsem, že tohle není normální den.

V papučích a županu jsem bloudila po domě a chodila do každé místnosti. Když jsem se podívala z okna, už se stmívalo. Byla jsem ještě v pyžamu, tak jsem se rychle převlékla. Trochu jsem váhala, když jsem tam stála nad batohem. Měla bych si něco zabalit? Nakonec jsem si vzala džíny, triko, spodní prádlo, vytáhla jsem svou zásobu peněz a i s peněženkou jsem to hodila do batohu. Navrch jsem hodila kartáček. Zapla jsem batoh a hodila si ho přes rameno. Popadla jsem mikinu a seběhla schody.

Zastavila jsem se v chodbě u telefonu. Chvilku jsem jen tupě zírala na telefon. Nakonec jsem vzala tužku a napsala krátký dopis na papír. Však on už ho jednou někdo najde.

Hrábla jsem pro klíče a odšroubovala jsem domovní klíč. Sáhla jsem po klice a naposledy jsem se podívala do domu, kde jsem vyrůstala. Když se mi před očima zjevilo mé vyrůstání, do očí mi vhrkly slzy. Sklonila jsem hlavu a popotáhla. Utřela jsem si slzy, stékajíci mi tiše po tváři a se vztyčenou hlavou jsem opustila dům.

Zamkla jsem na dva západy a klíč hodila do nejblizšího kanálu. Bylo asi teprve osm, ale já jsem chtěla ještě hodně věcí stihnout, než půjdu za,….ehm,…mámou. Povzdechla jsem si a vydala se na cestu. Bylo to jen pár bloků, takže jsem už stála před domem. Svítilo se. Páni jaká rychlost, než to prodali. Nechtěli ani můj souhlas. Ty dnešní lidi. Z okna mého bývalého pokoje se ohrnula záclona, a zpoza ní na mě vykoukla malá holčička. Asi tak šest let. Vypadalo to jako, že brečí. Povzbudivě jsem se na ni usmála a ona mi zamávala. Připomněla mi, mě samotnou, když jsem se dívala z okna na kolemjdoucí, kdykoli jsem plakala. Nejvíc jsem plakala, když umřela mamka. Od té doby jsem nebrečela. Dokonce ani, když zemřel táta. Všichni se na mě divně koukali a řikali si „Ta holka to nese statečně,..“ Ve skutečnosti jsem tak statečná nebyla. Sice jsem neplakala navenek, ale ve vnitř  jsem se utápěla v slzách. Zoufalá jsem se dívala právě z tohoto okna. Slíbila jsem babičce, že už nikdy nebudu plakat. Nemohla jsem jí zklamat. A teď jsou všichni pryč. Nebylo proč znovu neplakat. A mě se chtělo plakat. Chtělo se mi plakat jako nikdy předtím. Ani nevím proč. Nic mě nebolelo. Nikdo mi neublížil. Nikdo neumřel. Alespoň ne teď. A nikdo mě neopouštěl. Tak proč? Možná proto, že já opouštěla všechny. Všechno jsem házela za hlavu, kvůli nějaké divně ženě, která o sobě tvrdí, že je upír a moje matka. Měla bych jí poslat do blázince.

Uvědomila jsem si, že tam pořád stojím uprostřed silnice. Holčička už nekoukala uplakaně, ale spíš udiveně zírala na tu divnou holku co tam stojí a kouká do blba. Zatřepala jsem hlavou a vydala se k hřbitovu. Začalo pršet. Se skloněnou hlavou jsem prošla uličkami a automaticky zabočila do uličky s tátou. Klekla jsem si na jeho hrob a tupě zírala na jeho jméno. Nas jeho jménem už bylo vyryto babiččino jméno. Teď mi vlastně došlo. Já jsem nikdy ten náhrobek neprozkoumala. Naklonila jsem hlavu nastranu a zkoumala náhrobek. Byl z mramoru a pod tátovým jménem bylo další jméno. Nikdy jsem si toho nevšimla. Bylo už velmi zaprášené. Nebylo skoro vidět. Oprášila jsem ho a foukla do něj.

Christina Annette Thomas: Bylo drobným písmenem vyryto do mramoru. Pohladila jsem jméno a zašeptala: „Máma“ Do očí mi zase vhrkly slzy. Nevím proč jsem nikdy nepřemýšlela o její hrobě. „Mami!“ vzlykala jsem na hrob a tloukla jsem do hlavy o náhrobek.

Když jsem se vyplakala vstala jsem a utřela si tváře. Rozhlédla jsem se kolem a konečně mi došlo,  že už musí být noc. Všude byla černočerná tma. Vytáhla jsem mobil. Bylo půl hodny po půlnoci. „Sakra!“ zamumlala jsem a přemítala o nejrychlejší cestě na náměstí.

Otočila jsem se znovu k hrobu a usmála se.  „Miluju vás,“ řekla jsem k hrobu. A pak mě úsměv přešel. „Je mi to líto,“ omlouvala jsem se. Hlavně k mámě. Otočila jsem a se slzami k očích se rozběhla k náměstí.

Autor: Terushka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Promise - 5.část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře