Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Promiň, Jacobe, nemiluju tě! 2

kellan1


Promiň, Jacobe, nemiluju tě! 2Renesmee se snaží přijít na tajemství svých rodičů.
Jak velkou část svého života tají a jak moc se jí toto tajemství týká? Proč všichni mlčí, a každý uhýbá?

Víc se dozvíte v této povídce.

Bella, pokud tak své mámě můžu říkat, je jiná než já. Jedna krev, matka a dcera. Je těžké popsat, v čem všem jsme jiné. Nikdy bych se nevzdala deště a tancování, což obojí ona pekelně nesnáší. Tyto dvě věci, myslím tancování a déšť, jsou pro mě jistým způsobem uvolnění, což máma nedokáže pochopit ani teď, když je upírem. Hlavně je to pro mě jediné dostupné uvolnění, když uvážím, co všechno mám zakázané.

Není lehké se zabavit, když téměř nevycházíte z domu a pokud vůbec, tak jdete jen na lov, anebo se projít po pláži s jediným kamarádem. Nikdy nikoho nepotkáte. Nepoznáte nové lidi. Nemluvíte s nikým novým. Nechodíte na jiná místa, vždy děláte to samé a nikdy jinak.

Co mi chybí? Chtěla bych někdy poznat Quila, Embryho, Sama, Leah, Setha, Emily a ostatní. Je mi tak smutno, pokaždé když mi o nich Jacob vypráví. Když už bych s nimi nesměla ani promluvit, chtěla bych je alespoň vidět. Je těžké si s Jakem povídat o někom, koho jsem nikdy neviděla. A ještě těžší je to, že vím, že mě za nimi rodiče v dohledné době ani nepustí. A taky vím, že Jacob nikdy neobejde jejich podmínky a požadavky jen proto, aby o mě nepřišel.


Čas? Je těžké říct, co pro mě tohle slovo znamená. Ačkoliv bych mohla říct, že je pro mě bezvýznamný, nejsem si jistá, zda je to pravda. Upřímně? Myslím, že se ho bojím. Co od něj můžu očekávat? Jak moc mi ovlivní život? Proč se bojím, že časem ztrácím přátele, když mám vlastně jen jednoho?


Je červen. Už zas utekla nějaká ta doba a Carlisle začíná naléhat, abychom se opět přestěhovali.  Proč to dělá? Úplně z toho šílí. Je nervózní a akorát stresuje ostatní. Nechápu, proč se musíme neustále stěhovat, když jsem stejně nikdy nikoho z Port Angeles nepotkala a nikdo zase nepotkal mě. Pro ně neexistuji. Nevědí o mně a já nic o nich. Tak proč?

Dnes se poprvé stalo, že Jacob nepřišel. Brečela jsem plných třicet minut, než mě Jasper uklidnil a Carlisle zase donutil učit se. Naléhala jsem na matku, abychom se nestěhovali, ale tatínek nepolevil a já si musela začít balit. Zítra odjíždíme. Dnes večer půjdeme všichni ještě naposled na lov. A zítra ten cirkus začíná nanovo.


Ležela jsem v pokoji a přemýšlela nad tím, kde budeme bydlet tentokrát. Jak daleko to bude? Kolikrát se ještě stane, že Jacob nepřijde? A proč dnes nepřišel? Ve chvíli mého dumání vešla do pokoje Rose a s opravdovým znechucením v hlase mi sdělila: „Právě volal Jacob. Mám ti vyřídit, že se nemáš bát. Prý ucítili nějaké upíry a šli je vystopovat. Omlouvá se, že nezavolal dřív a nakonec dodal, že ti to vynahradí.“

Když Rose odcházela, tak jsem jí ze schodů slyšela nadávat „Jsem snad jeho sekretářka?“

Často mě tohle jejich společné škádlení dost mrzelo, ale nikdy na mě nedali a vesele pokračovali v urážení dál.

Protože jsem už byla unavená, rozhodla jsem se, že si už půjdu lehnout. A taky jsem tak udělala.

Rose mě sice uklidnila, že Jacob má vážný důvod, proč nepřišel. Ale to, že se Jake prohání někde, kdo ví kde a běhá za upíry, kteří mohou být silnější než on, to mě opravdu moc klidu nedodalo. S tím jsem ale nic moc dělat nemohla, přece jen je to jeho práce. Chrání lidi před upíry. A lidi přede mnou.

Je jedna věc, která mě vždycky zajímala. Proč můj děda nerad vídá mamku. Je divné, že mamka nikdy se mnou sama za dědou jezdit nechce a musí se mnou jezdit Alice. Přece jen jsou otec a dcera, tak nechápu, co tak špatného máma udělala. Nebo je to naopak? Na druhou stranu, pokud se zamyslím nad tím, že moji rodiče tutlají vše, co se jejich minulosti týče, tedy téměř vše, dává to smysl. Nechci to nijak vymezovat, ale pokud chci zjistit pravdu, tak musím.  Moje máma občas mluví o tom, co bylo ve Phoenixu a táta zas o tom, kde bydlel dřív. Mluví o tom, co bylo potom, když jsem se narodila. Ale co bylo mezi tím? Výsledkem je díra v ději. Ta díra začíná tím, kdy máma přijede do Forks. Samozřejmě, že mi říkala, že přijela do Forks, poznala tátu a měla mě. Ale to se přeci nestane ze dne na den. Kolik toho tají? Jedno je jasné, ve Forks se odehrála událost, která zvedá tátu ze židle. A to je pro mě velká motivace. Protože to, za čím půjdu, bude něco hodně podstatného.  Mým úkolem bude, zjistit, co ta událost je.



Chtěla bych znovu zopakovat, že i vy můžete nakonec změnit děj. Určitou vizi již mám, ale třeba díky vám to může dopadnout i jinak.

1. díl


› Povídky od shena



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Promiň, Jacobe, nemiluju tě! 2:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!