Tahle povídka nemá Happy end. Je to pouhý epilog, ale snad se bude líbit.
27.01.2010 (09:00) • Naomi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4042×
Moje tělo bylo tak zesláblé, že jed pálil, ale neléčil. Cítila jsem, že nemám dost sil na přeměnu. Nemůžu jít dál. Sice to moc bolí, ale moje tělo je již slabé a mé srdce rozdrcené. Určitě najdu jiný cíl, ale již bez své rodiny.
Mé srdce posílené jedem opět vynechávalo, ale ne díky přeměně. Ono již nemělo sílu bít. Proč taky. Děti jsou v dobrých rukouch a já mohu již odpočívat. Jsem možná krutá, ale již nedokáži znovu donutit své bolavé srdce k další činnosti.
„Pojď dítě. Pojď za svým osudem.“ Promluvil na mě někdo. Jak to však babička myslela.
„Tvoje babička se tě snažila vrátit, ale ty na zem již dávno nepatříš.“ Mluvil onen hlas dál. Věděla jsem, co to znamená.
„Promiň.“ Ani nevím, komu jsem se omlouvala. Možná Cullenovým, možná dětem či Edwardovi.
Pohled nikoho:
Všichni čekali, že dívka tak nádherná jako anděl otevře oči, ale ty budou již navždy zavřené.
„Nééé.“ Zařval mladík podobný bohu. Došlo mu, že jed nenapraví něco, co způsobil cit. Onu dívku totiž zničilo rozdrcené srdce z lásky. To ani upíří jed nezachrání.
Děti, které mu porodila, plakaly a chtěly maminku zpátky, ale to již nešlo. Ona však na ně hleděla z nebe, jako anděl. Stala se patronem oné rodiny, kterou tolik milovala, ale láska ji nedovolila s nimi zůstat.
Pár dní po osudném dni se sešli všichni, kteří dívku milovali na louce, které patřila jí a chlapci, kterého milovala. Onen chlapec chtěl, aby dívka ležela někde, kde je nádherně. Věděl, že tuhle louku milovala.
Nad hrobem se skláněli lidé s uslzenými tvářemi. Mezi nimi i dvě dětičky, které maminku vídají ve snech. Ano, jsou to děti oné mrtvé dívky. Ona k nim však ve snech schází a hlídá jejich klidný spánek.
Na náhrobku stálo: Milovaná dcera, přítelkyně i láska. Skvělá matka a dobrá dívka.
Vedle jejího hrobu se nacházela socha dvouch lidí, dívky a chlapce. Socha z čirého diamantu. Třpytila se tak, jako upíři a čirá byla jako láska mezi těmi dvěma. Znázorňovali jejich první polibek.
Život je krutý, ale tak nádherný. Užívejte jej s rozvahou a vášní. Nelitujte jediného polibku či doteku. Nebojte se vyslovit své city, protože nevíte, kdy budete umlčeni. Važte si pravé lásky.
Autor: Naomi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Promiň Edwarde Cullene - epilog:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!