Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Promiň Edwarde Cullene 4

09.11.2009 (20:45) • Naomi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4064×

Ráno jsem se probudila a hned šla připravovat jídlo. Hold čtyři vlci v baráku. Ještě, že jsem toho nakoupila dost.

Rozhodla jsem se pro lívance a tak se pustím do vaření. Když jsme hotová mám toho jako pro celý oddíl vojáků. Vůně je však neprobrala a tak to jdu udělat já.

Napustila jsem si kýbl ledové vody a šla k Paulovi do pokoje, tvrdě spal. Než uběhla sekunda tak jsem na něj vylila kýbl a on vyskočil snad dva metry do vzduchu, když dopadl, všimnul si mé maličkosti.

„ISABELLO SWAN, JÁ TĚ ROZTRHÁM!“ Zařval a rozeběhl se ke mně. Než jsem stačila zareagovat, ležela jsem na zemi a na mě připláclej Paul. Kluky to vzbudilo a vyhnalo na chodbu, kde jsme leželi. Všichni propukli v ohlušující řehot a Jared vykoktal.

„To..tohle si ne..nechte na ve..večer.“ Hned jsem po něm vrhla kýbl, který jsem měla na Paula. Nestačil se vyhnou a tak ho to trefilo přímo do obličeje.

„Dobrá rána mami.“ Zašvitořila Ness. Až teď jsem si všimla, že byla s Jaredem v pokoji.

„Co jsi tam dělala?“ Hned mi však docvaklo, že je to otisk.

„Vysvětloval mi, co k sobě cítíme.“ No, furt lepší nežli nic. Oba nestárnou a tak není problém v tom, že jeden z nich zemře, i když to obnáší, že se Jared musí stále měnit ve vlka.

„Tak vy dvě hrdličky a i zbytek, máte dole snídani.“ Všichni zdrhali do kuchyně a při tom se smáli, jediný Paul se nezdvihl. Jen jsem povytáhla obočí.

„Tahle pozice se mi zamlouvá.“ Zašeptal mi do ucha, aby to nikdo neslyšel a já mu odpověděla stejně potichu.

„Dělej jinak ti to snědí. Pokračovat můžeme až po snídani.“ Nevím, co se to děje, ale nějak mě Paul přitahuje. No, snad to není otisk.

Šla jsem pro Samuela, abych mu taky dala najíst, ale byl pryč.

„Jestli hledáš syna, tak ten již jí s námi.“ Zlatý Jacob. Je mi bratrem, kterého jsem neměla a již vím, že to samé cítí i on ke mně. Vrtalo mi, však hlavou jaké pouto je mezi mnou a Paulem.

Když jsem sešla do kuchyně, tak půlka jídla byla pryč.

„To bylo i pro mě.“ Najednou mě chytla ruka a přistála jsem někomu na klíně, Paulovi.

„Tak si sedni.“ Až teď jsem si všimla, že jedna židle chybí. No, nepočítala jsem, že budu mít tolik lidí v domě.

„Děkuju.“ Poděkovala jsem a začala se ládovat na Paulově klíně lívancema. Když bylo dojedeno, tak kluci se nabídli, že ho umyjí a tak jsem zatáhla Paula do mého království.

„Máš to tu hezké.“ Konstatoval, ale hned se nasměroval ke mně.

„Je možné, že jsem se otiskl až po tak dlouhé době?“ Až teď jsem poznala na stopro otisk.

„Dosti jsem se změnila.“ Nežli jsem to dořekla, měl mě Paul ve své náruči a pošeptal mi do ucha.

„Když ti řeknu, že tě miluju, nevysměješ se mi?“  Místo odpovědi jsem ho políbila.

„Ne.“ Než jsem se nadála tak jsem ležela na posteli a Paul nademnou.

„Slíbila jsi mi pokračování.“ Než jsem zareagovala tak moje triko letělo do kouta.

„Tohle se nedělá.“ Pohrozila jsem mu, ale strhla jsem mu košili, která přistála vedle mého trika.

„Tak to nedělejte.“ Už jsem to nevydržela a naše ústa spojila. Hrály nádhernou hru, do které se po chvilce přidaly i jazyky.

Nežli jsem se nadála byli jsme oba nazí a čekali na odpověď toho druhého. Já jsem na znamení přidala na intenzitě v polibcích a Paul se konečně rozhoupal.

Naše těla začala tančit do neznámých rytmů, které byly prostoupeny touhou a láskou.

Dneska se mé srdce scelilo a zapomnělo na upíra, kterému jsem byla lhostejná. Věděla jsem, že dětem bude mnohem  lépe se smečkou nežli s nimi.

V tom tanci jsme tu dokonalost doplňovali slůvkama lásky. Bylo to jiné nežli s Edwardem. Paul věděl, co chci a, co udělám. On jen odhadoval. Myslela jsem, že byl on stvořen pro mě, ale ne. Já byla stvořena pro Paula.

Když jsem dosáhla vrcholu tak jsem se protáhla jako luk a zaťala mu nehty do zad. On na znamení touhy zavrčel a naposledy přirazil.

„Miluju tě.“ Pošeptal mi do ucha a já zapředla jako kočka. Konečně jsem byla spokojená, ale až teď jsem si všimla kolik je hodin.

„Musím do školy hodit Ness.“ Vyšvihla jsem se a šla si najít nějaké šatičky, které by se líbili mému sluníčku, mému Paulovi.

Za deset minut jsem dole stála v hnědých minišatech s velkým výstřihem a zavolala do baráku.

„Ness, jede se do školy.“ Hned vedle mě stála moje nová rodina a Paul mě majestátně obmotanou ruku kolem mého pasu.

„Pojedu s tebou a Jared nejspíš taky.“ Zamumlal a Jacob šťouch Jareda do žeber.

„Nejsi jediný kdo se tady otiskl.“ Hodila jsem po něm jen pohledem, protože nás tlačil čas.

„Tak do auta.“Zavelela jsem a nebála se, že by se mi o mého syna nepostarali.

Jela jsem dosti rychle a tak jsme před školu dorazili včas. Oni tam čekali a díky tomu, že jsem měla tmavá skla tak neviděli, že máme o dva lidi více. Proto když jsme vystoupili tak jim spadla brada.

Jak je zahlédl Paul, tak si mě silně přitiskl k tělu a políbil mě do vlasů. Jared dal Ness pusu na čelo a já také. Ta se pak vydala směr škola a naše trojice do sekterariátu. Když jsme procházeli okolo Cullenů tak jsem si všimla, že mají v očích smutek a Edward i zlobu. Proč???

„Miláčku, mě nepřihlašuj. Chci být s tebou.“ Řekl mi Paul dost nahlas, aby to Cullenovi slyšeli.

„Jak si přeješ.“ Políbila jsem svého nového miláčka. Najednou se za námi ozvalo zavrčení a tak jsme se všichni otočili. Stál tam Edward i s bratry a zasyčel naším směrem.

„Ona je naše, čoklové.“ Tak to byl vrchol. Nejdříve mě opustí a pak přivlastňuje.

„Nejsem vaše. Nechtěly jste mě.“ Vyštěknu a přivinu se více k Paulovi.

„Vždyť ty jsi upírem.“ Zavrčel Edward.

„Přesněji poloupír, ale to tě nemusí zajímat. Běž si za tou svou blondýnou.“ Vyštěkla jsem a odkráčela jsem i s klukama od nich.

 Předchozí - Schrnutí - Následující

Autor: Naomi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Promiň Edwarde Cullene 4: