Takže, je tu nová povídka. Napadlo mě to zrovna, když jsem byla na veletrhu a chodila mezi obchody. Každý něco nabízel, a tak nějak mě napadlo, jaké by to bylo nabízet sama sebe. Ta myšlenka mě velmi zaujala, a tak jsem myslela, až jsem se domyslela k tomuto. Jinak k celkovému ději povídky. Objeví se tu hlavně Volturiovi, převážně tedy Alec (toho teď mám nejvíc v oblibě), ale nemusíte se bát. O Culleny vás neošidíme (Charlienka by to nepřežila). Prvních pár kapitol bude z pohledu Samanthy, která se za podivných okolností dostala na někým opovrhovaným a jiným opěvovaným místem (kam to zařadíte, je na vás). Doufám, že se vám bude povídka líbit. xD PS: Povídka je spoluautorská. A mou milou spoluautorkou je moje BF Charlinka.
26.10.2010 (15:00) • Dundee • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2266×
Prodaná nevinnost : Domeček z karet
Spalující touha stále svírá mne,
cítím ty duše zhýralé.
Domeček z karet rázem hned spadne,
všechno, co miluji, zmírá a chřadne.
Všechno se boří, všechno se hroutí,
ta temná síla v těle mi proudí.
Rozum už slábne, převládá touha.
Vždyť cesta tam není tak dlouhá.
I kdyby byla, nic není platno,
k onomu domu poutá mě vlákno,
jako bych navždy s ním spojena byla,
tenhle dům mystické tajemno skrývá.
Chci odhalit roušku temného tajemství,
nešťastných lásek, letitých přátelství.
K tomuhle nevede cestička přímá -
k tomu, co ve sklepě pod hlínou dřímá.
Přátelství skončila, lásky jsou pryč,
všechno to navždy zahrabal rýč.
Marlaine
Čekala jsem, že se to stane, že to přijde a celou tu dobu se na to snažila připravit, ale nakonec vybrali ji. Mou sestru. Byla mladší a moc o tom netušila. Nikdo jí neřekl o tom domě na konci našeho města, ve kterém skončila jako děvka. Měla jsem tam být já! Udeřila jsem pěstí do stolu.
„Sam!“ Rozezněl se naším malým domem hlas mé matky. Té zrůdy, co ji prodala. Svezla jsem se na židli, která byla přistavená u stolu a složila hlavu do dlaní. Proč?! Ta otázka mi kolovala hlavou už tři dny. Tři dny plného sebeobviňování, z kterého nebylo úniku. Nedokázala jsem spát, protože pokaždé, když jsem tak učinila, viděla jsem její čokoládově hnědé oči s jiskřičkami nadšení a dětské radosti ze života. Slyšela jsem její slova o tom, že jde s mámou na výlet. To bylo poslední, co jsem od ní slyšela.
„Výlet,“ zašeptala jsem zdrceně a rozbrečela se. Slzy mě pálily na tvářích, ale mnohem větší žár spaloval moje svědomí, které mi nedalo pokoj. Tak moc jsem chtěla vrátit čas. Jít s nimi, nebo je nenechat odejít. Jakákoli varianta by byla lepší než realita. Bolestná krutá realita.
„Sam!“ Znovu se domem rozlil křik mé matky. Povzdechla jsem si a zvedla se ze dřevěné židle a šla do skromného obýváku, odkud křik vycházel.
„To je dost, že jsi přišla,“ prskla na mě a hodila po mně prázdnou plechovkou od piva. Byla jsem na to zvyklá, a tak jsem ji snadno chytla, což jí rozlítilo ještě víc. Tedy pokud to bylo možné. Díky bohu, její pozornost upoutalo to hnusný prase Tonny. Sklopila jsem zrak a pomalu se vydala do pokoje. Plechovku jsem nechala ležet na stolku v obýváku. Beztak si toho ani jeden z nich nevšimne stejně jako mě nebo nepřítomnosti Nicol. Znovu mne zasáhla ta bolest. Bezvládně jsem se sesunula na dřevěné parkety v mém pokoji. Zavřela jsem oči, abych se odprostila od tohohle místa jako dřív. To stačilo jen zavřít oči a snít.
I ta pitomá sekunda stačila k tomu, aby se mi znovu promítly poslední minuty s mojí sestrou, než jsem ji ztratila. Zase ty oči plné štěstí a radostný úsměv a smích. Ten bezstarostný smích mi naplňoval hlavu jako ta nejhorší připomínka toho, že jsem ji nechala jít. A pak se to znovu stalo. Hlavou mi proběhl plán tak šílený, že bych na něj za jiných okolností nepřišla, ale v dané situaci se zdál nejlepším řešením. Mohla bych dostat sestru pryč. Jsou to tři dny. Možná, možná, že je ještě v pořádku. Hlasitě jsem vydechla a natáhla se pro baťoh pod mojí chatrnou postelí, co sotva udržela mou váhu. Tiše jsem do ní házela všechny svoje věci. Netušila jsem, co mě to vůbec napadá. Budou zuřit. Matka a Tonny budou jak posedlí, až to zjistí a nedej bože, aby Nicol znovu našli. Zatřepala jsem hlavou, abych odehnala myšlenky, které by mi v mém činu mohly zabránit. Zapla jsem zip na baťohu a prohlédla si pokoj. Po tvářích mi stekly další slzy. Ač jsem v tomto domě nezažila nic hezkého, bylo mi líto ho opustit. Žila jsem tady celých těch podělaných sedmnáct let a teď odejdu.
„K čertu s tím,“ řekla jsem nahlas a konečně vyskočila z okna na zahrádku před naším domem. Rychlým krokem jsem se vydala na konec města, kde stál muži vyhledávaný a ženami nenáviděný dům. Dům neřesti, lží a utrpení. Takové to tam doopravdy bylo. Usměvavé masky, které na sobě nosily ženy ve vyzývavých šatech, byly vyvolané pod pohrůžkou zbití nebo i smrti. V tom domě nebylo slitování, přátelství a už vůbec ne láska. A do toho domu jsem dobrovolně šla.
Cesta ubíhala mnohem rychleji, než jsem si přála. Míjela jsem dům za domem, až přede mnou zbyl jen ten jeden. Ten poslední v našem městě. Neonová světla a hlasitá hudba na dům upozorňovaly už z velké dálky.
„Kočka.“ Zaregistrovala jsem další z mnoha mužských hlasů, které mě pronásledovaly už od příjezdové cesty. Nereagovala jsem a šla dál až ke dveřím, kde stála Madame Liz. Už z dálky mě vyhlížela s velkým úsměvem.
„Vidím, Sam, že tvá sestra měla pravdu. Doopravdy jsi přišla, a jak koukám, tak asi jen tak neodejdeš,“ prohodila s vítězným úsměvem a ladným gestem ruky mě pobídla, abych vešla dovnitř.
Autor: Dundee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Prodaná nevinnost I. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!