Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Proč zrovna já? - 4. díl

10.01.2010 (20:00) • Ladynka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1546×

4. kapitola

Bellin pohled

Měla jsem sen. V tom snu byl jeden kluk, byl asi tak v mém věku. A byl moc pohledný. Šli jsme ruku v ruce rozkvetlou loukou, všude poletovali různě barevní motýli a zpívali ptáci. Ten kluk měl bronzové trošku delší vlasy, topazové oči, měl úžasnou postavu a byl milý. Po dlouhé době jsem se alespoň ve snu usmívala a byla jsem šťastná. Takhle krásný sen jsem snad nikdy neměla. Většinou noční můry, ze kterých jsem se probouzela s křikem. Bohužel každý krásný sen jednou končí a i ten můj skončil. Probudila jsem se a ležela jsem v posteli. Cítila jsem bolest hlavy, a když jsem se zlehka dotkla mého oka, bolelo.  Pokud si dobře pamatuju tak jsem naposledy byla v lese a dívala se na srnu. Na tu srnou, kterou zabil ten člověk. Náhle se moje nálada změnila na bod mrazu, možná i níž. Kde to sakra jsem? Proč jsem v posteli? Někdo mě unesl? Rozhlížela jsem se po pokoji. Byl pěkně zařízený, moderní nábytek, velké okno, dřevěné dveře a moc pěkný koberec. Na sobě jsem měla pyžamo z příjemné látky, určitě bylo drahé. Byla jsem hrozně vystrašena, bála jsem se lidí, kteří se o mě tak pěkně postarali. Ale proč se o mě postarali? A jak mě našli? Vedle postele ležel můj batoh, byl nedotčený podívala jsem se dovnitř a bylo vše tak jak předtím. Ti lidé budou nejspíš hodní, když mě takhle pěkně uložili do postele a dali čisté oblečení. Ale možná budou zlí, měla bych od nich odejít, i kdyby byli hodní, nechci u nikoho žít chci být sama. Nebudu nikomu na obtíž, stejně nevím, proč mě vzali a ani nevím jestli chtějí, abych zůstala. Mám strach. Když si vzpomenu tak jediný člověk, kterého jsem v posledních hodinách viděla byl ten lovec. Brr. U téhle vzpomínky jsem se otřásla…

Najednou se dveře pokoje začaly pomalu otevírat. Ani jsem se nenadála a uvnitř bylo sedm lidí. Posadila jsem se. Jako první jsem si všimla malé hubené dívky s černýma vlasama, vlasy měla moderně upravené, byla oblečená jako nějaká manekýnka z časopisu. Na tváři měla šibalský výraz, její oči prozrazovaly radost. Těsně vedle ní stál mladý muž, odhadla bych ho tak na dvacet. Měl špinavý blond, byl středně vysoký a tvářil se zaraženě, tak zvláštně. Dále potom další muž vypadal tak na dvacet pět, měl blond vlasy a působil klidným dojmem. U něj stála žena, která vypadala taky tak mladě. Měla milující pohled a oči jí zářily. Vedle stál kluk. Vypadal přesně jako v mém snu a byl taky tak krásný. Bronzové vlasy, topazové oči a úzké rty. Nemohla jsem z něj zpustit oči. Jak je to možné, že se mi o něm zdálo? Měla jsem z toho smíšené pocity. Potom mé oči směřovaly na další dvě postavy. Vysoká blondýna s šálou kolem krku. Byla nádhěrně oblečená, měla boty na podpatku. Vypadala jako modelka. Blízko u ní stál muž. Zírala jsem na něj jako pomanutá, silně mi připomínal toho člověka, co jsem potkala v lese. Dostala jsem ohromný strach, začala jsem ztěžka dýchat a můj tep se mi zvýšil. Mohl to být opravdu on? Dívala jsem se stále na něj a on na mně. Po chvíli uhnul pohledem, vypadal vyděšeně, asi ho to znervóznilo. Koukla jsem na zbytek lidí a všichni byli napjati, nejspíš byli zvědavi na mě stejně jako já na ně. Vypadali jako šťastná rodinka, ikdyž rodiče trochu mladí. V tom jsem si vzpoměla na tu mou rodinu. Bože! Matka je mrtvá! Až teď mi opravdu došlo, že už ji nikdy neuvidím. Sice jsem ji neměla bůhví jak ráda, ale byla to moje matka. Když jsem byla malá, tak si se mnou hrávala a chodívali jsme spolu do malého parku na konci naší ulice. Co asi tak dělá můj otec? Beztak zase někde chlastá, kdo ví jak to dopadlo, po tom co jsem odešla. Možná už sedí za mřížemi, ale kdoví, pochybuju, že by se přiznal policii. U mého přemýšlení o mých rodičích se mi začaly třást ruce a běhal mi mráz po zádech. Dívala jsem se do země na jedno místo a před sebou jsem měla obraz mé matky z dýkou v hrudi. Někdo z lidí konečně promluvil…

,,Ahoj, já jsem Carlisle, tohle je má žena Esmé, dále Alice a její přítel Jasper, tamhle je Edward a Emmett s Rosalií.“ Představil mi svou rodinu, ale já jsem se nezmohla na slovo. Na všechny jsem se podívala. Nemohla jsem ze sebe vydat jedinou hlásku. Když jsem se podívala na Emmetta, vybavila jsem si srnu a zvedl se mi žaludek. Opět jsem sklopila zrak do země a apaticky zírala na jedno místo. Bylo mi to jedno. Kdo jsou a proč tu jsem. Umřela mi matka a já nemám kde bydlet. Znovu promluvil klidným hlasem Carlisle a tentokrát přistoupil trošku blíž.

,,Asi se divíš, proč jsi u nás a jsi převlečená.“ Já jsem se všem na něj ani nepodívala. Stále jsem měla upřený pohled na jedno místo. Nejspíš čekal, že mu odpovím, ale já jsem nic neřekla. Zaslechla jsem jak si ti ostatní vzadu šuškají.

,,Našli jsme tě v lese a vzali jsme tě k nám domů. Byla jsi promrzlá a nejspíš si omdlela, protožejsi  ležela na zemi. Pochopím, když nám nebudeš chtít říct co se ti stalo a proč jsi tam byla, věřím, že později nám to všechno řekneš. Mohla by jsi nám prosímtě říct aspoň jak se jmenuješ?“ Dokončil Carlisle svoji řeč. Nastalo ticho jak v hrobě. Já jsem se však ani nepohnula, skoro jsem ho nevnímala. Pořád jsem myslela na matku a otce. Když jsem pomyslela, že jsem v jedné místnosti s tím člověkem, který zabil srnu, který byl tak rychlý, že jsem ani nezpozorovala, kdy odešel, tak jsem znovu dostala ten strach jako tenkrát v tom lese. Přiskočila ke mně ta hubená dívka svým ladným krokem.

,,Nevadilo by ti, kdybych se podívala do tvého batůžku?“ Zeptala se mně. Neodpověděla jsem. Chvíli stála a já cítila, jak na mě upírá svůj pohled.

,,Ty dveře napravo za tebou vedou do koupelny, můžeš si dát vanu. Nachystala jsem ti tam rifle a tričko, ručník a šampón je tam taky.“ Řekla Alice trochu zklamaně. Opět jsem vůbec nezareagovala. Neměla jsem na nikoho náladu, nechtěla jsem s níkým mluvit. Potřebovala jsem si všechno promyslet a taky jsem si potřebovala vymyslet jak to bude se mnou dál.

,,Tak my půjdeme,“ řekl Carlisle a všichni odešli z pokoje. Vana by mi opravdu bodla, potom co jsem promrzla v tom lese. Šla jsem do koupelny a začala si napouštět vanu. Všimla jsem si, že tu je i zubní kartáček i pasta. Potom jsem se svlékla a lehla si do teplé lázně. Bylo to úžasné, skvěle jsem se uvolnila a byla jsem sama na své přemýšlení…

Ani nevím, jak dlouho jsem byla ve vaně, tipuju to tak na hodinu možná i více. Vylezla jsem, osušila se a vyčistila si zuby. Vyfénovala jsem si vlasy a potom učesala. Rifle mi perkektně padly a tričko bylo moc pěkné. Když jsem skončila v koupelně zamířila jsem si to do pokoje. Na podnose na posteli bylo nějaké jídlo, měla jsem takový hlad, že jsem se do toho s chutí pustila. Bylo to kuře s americkými bramborami a zeleninovým salátem, moc dobré. Snědla jsem zhruba polovinu, na víc jsem se nezmohla měla jsem stažený žaludek. Naposledy jsem jedla nějaké lesní plody. Když jsem dojídala do pokoje vešla Alice…

Autor: Ladynka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Proč zrovna já? - 4. díl: