Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Proč zrovna já? - 2. díl

3.volterravamp- Louka

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Proč zrovna já? - 2. dílCo potkalo Bellu v lese? Je si jistá tím, co viděla? Jak zareaguje?

08.01.2010 (19:15) • Ladynka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1737×

2. kapitola

 

Bellin pohled

V křoví něco zašustělo…

Dostala jsem strach, bála jsem se i nadechnout. Po pár sekundách z toho vzdáleného křoví vylezlo nějaké zvíře. Podle sileuty jsem si odhadla, že je to srnka. Vypadala malá a slabá. Spadl mi kámen ze srdce, že to byla jen srna. Nadechla jsem se a pozorovala jí. Srnka si nevinně uždibovala lístečky z keřů a poklidně spásala trávu. A já jsem si spokojeně oddychla. Najednou po ní něco skočilo. Bylo to velmi rychlé. Úplně to se mnou trhlo, jak jsem se lekla. Nechápala jsem, co to bylo. Nejspíš nějaká šelma. Pokud by si mně všimla mohla by si na mě schrupnout, jako na té srnce. Byla jsem zvědavá a zaostřila na tu nebohou srnku. Něco bylo přisáté k jejímu krku, nevěděla jsem co to je, byla tma nešlo to rozeznat a bylo to dost daleko. Pak se to něco od té srnky zvedlo.  Byl to člověk! Přeběhl mi mráz po zádech a byla jsem k smrti vyděšená, nedýchala jsem. Jak může být člověk tak rychlý? A vůbec jak může zabít srnu? To co jsem právě viděla snad ani nebylo možné. Silueta se ke mně pomalu přibližovala. Vypadalo to na velkého muže se silnými rameny, byl dost mohutný. Začalo mi být mdlo. Co když mi provede to co té srně? Zkameněla jsem. Ani jsem nevnímala co to dělám, ale pud sebezáchovy byl silný. Měla jsem vruce ostrý kámen a byla jsem připravena hodit to po té neznámé postavě, co právě zabila srnu. Ruka se mi třepala a já jsem měla v očích slzy. Bude to můj konec? Věděla jsem, že proti něčemu takovému mi určitě žádný kámen nepomůže. Už jsem napřahala ruku, když v tom silueta zmizela. Nemohla jsem uvěřit, co se to stalo a hlavně jak mohla ta postava tak rychle a nepozorovaně zmizet. Chvíli jsem přemýšlela jestli to nebyla jenom vidina. Zvědavost mě postavila na nohy a já se vydala k místu, kde jsem viděla zmizet srnku. Ta srna tam opravdu byla, a byla mrtvá. Úplně se mi z toho obrazu zatmělo před očima, zeslábla jsem a cítila, jak se mi podlamují kolena. Ztratila jsem půdu pod nohama a omdlela…

 

Emmettův pohled

Byl jsem na lovu, už jsem byl na cestě domů, ale řekl jsem si, že si ulovím ještě jednu srnu. Hned napoprvé jsem ucítil nějaký pach, myslím že byl lidský, ale cítil jsem i zvířecí. Zvláštní, co by o téhle době, tady v hustém lese dělal člověk? Šel jsem za tím pachem. Uviděl jsem malou srnu a skočil jsem po ní. Když jsem jí vysál, zvedl jsem se a ucítil opět ten lidský pach. Musel jsem zadržet dech, naše rodina neloví lidi a mě by to mohlo pokusit. Pod křovím byla schoulená mladá dívka. Dívala se vyděšeným pohledem směrem ke mě a měla strhaný obličej. Kdybych byl člověkem tak bych si takových detailů nevšiml, ale jako upír mám velmi dobrý zrak. Vypadalo to, že má na levém oku něco jako modřinu.

Byla bledá a třásla se zimou. Měla krásné dlouhé vlnité vlasy a v ruce křečovitě svírala kámen, nejspíš měla strach.  Musela být vyděšená už jen díky tomu, že je sama v hlubokém lese a já tím mým útokem na srnu tomu určitě ještě přidal. Vydal jsem se k ní velmi pomalu, abych se tak moc nebála. Byl jsem zvědavý proč je tady sama a choulí se pod křovím.

Co se jí asi tak mohlo stát? Pomyslel jsem si. Pak mi ale došlo, že musela vidět, jak jsem zaútočil na srnu. Proto byla tak vystrašená. Lidé o upírech nic neví a ani nesmí vědět. My upíři máme také svá pravidla, a jedno z nich je, že se nesmímé ukazovat před lidmi jací jsme a nikdo z lidí o nás nesmí vědět. Ti co poruší tohle pravidlo, by byli za to náležitě potrestáni. Napadlo mě, že bych měl zmizet a říct o ní zbytku mé rodiny. Chudák holka pomyslel jsem si cestou domů. Když jsem doběhl, svolal jsem rodinu do obýváku.

,,Byl jsem na lovu a v lese jsem viděl pod křovím dívku.“ Vyhrkl jsem.

,,Zase si z nás děláš srandu? To už není vtipný Emme.“ Vysmál se mi Edward. To jsem mohl tušit, je pravda, že si z nich často utahuju, ale o tomhle bych nevtipkoval.

,,Srandu si nedělám, ta dívka mě viděla, jak jsem ulovil srnu. Do tváře mi neviděla bylo to dost daleko a byla už skoro tma.“ Ani jsem to nedořekl a Esmé mi skočila do řeči.

,,Ona tě viděla lovit?“ Řekla vyplašeně.

,,Ano viděla, já jsem si jí všiml bohužel pozdě…“ nahodil jsem smutný obličej. Byla chvíle ticha. Jasper se tvářil nespokojeně a Alice měla nejspíš vizi. Rose se mnou soucítila. Edward se mi určitě hrabal v myšenkách, aby se na ni podíval. Esmé s Carlislem taky nad něčím přemýšleli.

,,Měli bychom ji najít a postarat se o ni, nemůžem ji jen tak nechat v lese. Kdo ví z jakého důvodu tam je.“ Pronesla starostlivě Esmé. Byla starostlivá a všechny si dokázala svou laskavostí získat na svoji stranu. Chvíli nikdo nic neříkal.

,,Co  je nám do ní, my jsme upíři ona je člověk.“ Řekl Edward otráveně. Esmé se na něj udiveně podívala.

,,Takhle nemluv Edwarde!“ Okřikla ho.

,,Promiň, nějak jsem se neovládl.“ Podíval se omluvným pohledem.

,,Je to živá bytost, my jediní o ni víme a my jediní ji můžeme pomoci.“  Podotkla Alice. Podle mě měla Alice pravdu, jestli se to Edwardovi nelíbí, tak stejně nemá na výběr, protože celá rodina byla na straně Esmé.

,,Emmette pamatuješ si, kde přesně to bylo?“ Otazál se mě Carlisle. Já jsem si to dobře pamatoval, vlastně to nebylo moc daleko od domu.

,,Jasně, že jo.“ Odpověděl jsem s radostí v hlase, byl jsem rád, že se jí ujmeme a že jí nenecháme na pospas lesu.

,,Fajn takže půjdu já, Edward, ty a Rose. Alice, Esmé prosím přichystejte jí něco k jídlu a ustelte postel. Bude určitě hladová a unavená. Nebudeme jí prozatím říkat kdo jsme. Mohlo by jí to vyděsit.“ Jen co to dořekl, promluvil Edward.

,,Proč musím jít taky? Nejsem na nikoho zvědavý.“ Řekl znuděně.

,,Protože umíš číst myšlenky.“ Odpověděl Carlisle a vydali jsme se k autům. Já jsem jen nevěřícně kroutil hlavou nad tím, jak se Edward chová.  Jel jsem v mém jeepu s Rose a Carlisle jeli s Edwardem jeho volvem. Cestou jsem přemýšlel nad tou neznámou dívkou…

 

 

 

Autor: Ladynka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Proč zrovna já? - 2. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře