Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Přísahal jsem, že tě zabiju! - 15. kapitola

17.11.2011 (14:15) • vilinka • FanFiction na pokračování • komentováno 13× • zobrazeno 3345×

Catherine

Nervózně jsem se ošila na pohovce toho velkého domu a stiskla otci ruku. Chápal mě, a tak mě konejšive pohladil po zádech. Za to mě ta blondýna, Rosalie, vraždila pohledem.

„Tak už byste mohli začít, nemyslíte?" vyštěkla.

„Rosalie, chovej se slušně," pravil blonďatý upír, kterého jsem zatím nepoznala. Nejspíš to bude jejich otec.

„Jak se mohu chovat slušně, když se sem jen tak přistěhují dva neznámí lidé a zamoří nám zde vzduch," řekla a David se při slově lidé uchechtl. „Připadá ti zde něco směšné?"

„Ano, ty a to, že jsme prý lidé," odfrkl si. „To rozhodně nejsme. Jsme poloupíři stejně jako tvá neteř."

„Pokud se mohu zeptat," pravil diplomaticky ten blonďák. „Kdo je váš otec a vaše matka, když jste poloupíři?"

„A k tomu jsme se chtěli celou dobu dobrat," zasmál se Emmett. „Jejich otec... to jsem já a Bella je jejich matka."

„Bello, ty jsi mě podvedla?" zeptal se ublíženě Edward.

„Ne, to s Emmem... bylo to ještě ve Phoenixu. Já bych tě nikdy nepodvedla, miluju tě," řekla maminka a usmála se.

„Ach, tak,“ řekl Edward. „Věřím ti.“ Objal maminku kolem ramen.

„Děkuji,“ usmála se na něj.

„Vysvětlí mi to už někdo?“ zeptala se ta blondýna, která zřejmě trpí mírnou nechápavostí.

„Tak, jak bych začal,“ řekl David, „aby to pochopili i ti mírně nechápaví. Takže, v roce 2003 přijel Emmett do Phoenixu, kde potkal Bellu. Pak se spolu vyspali, doufám, že ti nemusím vysvětlovat sex,“ uchechtl se David a Rosalie si pouze odfrkla.

„Myslíš, že nevím, co to znamená?“

„Pokud víš, tak můžeme pokračovat. Emmett pak odjel pryč, protože to bral pouze jako úlet a Bella vlastně taky. Nikdo netušil, že může otěhotnět, takže když se tak stalo, Bella dala Emmettovi vědět až po porodu, když nás odložila,“ řekl a na chvíli mu ztvrdl výraz ve tváři. Já ho pohladila po paži a tím ho nejspíš také pobídla k tomu, aby pokračoval. „Náš život potom ti vykládat nebudu, protože do toho ti nic není. Takže teď asi zhruba víš, jak to bylo. Doufám, že jsi to pochopila.“

Když David dopovídal, Rosalie vystřelila z křesla a stoupla si před Emmetta.

„Ty jsi mě podvedl!“ řvala na něj. „A navíc s takovou čubkou, jako je ona.“ Ukázala prstem na mamku.

„Rosalie, děláš, jako bys ty mě v životě nepodvedla. Myslíš, že nevím o tvých záletech? Vím, to si piš a navíc, takhle bys o Belle mluvit neměla!“ rozeřval se taťka.

„A proč jako? Kdyby neexistovala, nikdy bys mě nepodvedl, je to její vina,“ řekla, a aniž by to někdo čekal, prohodila mamku zdí.

„Ty ses snad zbláznila!“ vykřikla Bella, když se vyhrabala z trosek té zdi. „To, co se stalo, už zpět nevrátíš. Musíš to přijmout takové, jaké to je. Já o Emmetta nestojím a ani on o mě ne. Miluje tě, tak mu, proboha, odpusť. Chováš se hrozně a nemáš proč. Máš milující rodinu, neteř, která tě zbožňuje a bere tě za vzor, a teď jsi v podstatě i nevlastní matka. Neměla by ses z toho spíš radovat?“ Po tomto proslovu utekla Bella do lesa a Rosalie za ní.

Asi po dvou hodinách se Bella s Rosalií vrátily a už se na sebe usmívaly, jako by se nic nestalo…

Jsem ráda, že tuhle povídku čtete, avšak musím říct, že u ní napíšu jen epilog a tím to ukončím. Je to proto, že tohle byla má první povídka a já s ní nejsem vůbec spokojená. Navíc u ní už nemám nápady a uznejte sami, že není tak dobré na to, abychom to s ní tak protahovali. ;-)

Autor: vilinka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Přísahal jsem, že tě zabiju! - 15. kapitola: