Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Princezna Volturi - 14. kapitola

05.01.2010 (17:15) • princesVolturi • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 5072×

14. kapitola - Oltář do krásné budoucnosti nebo do pekla?

Bella:

Vešli jsme do sálu, kde byla celá Volterra. Na vyšším pódiu stáli naši budoucí manželé. Kéž by tam stál někdo jiný. Edward, povzdechla jsem si a podívala se okolo sebe. Všimnula jsem si čtyř postav nedaleko od pódia, stál tam otec s mými strýčky a s Alecem.

„Tati?“ zašeptala jsem. Všichni čtyři zvedli zrak a podívali se na mě. Měli takový hrozný umučený obličej, vůbec se jim nelíbilo to, co se tu děje. Vypnula jsem štít a zaposlouchala se do jejich myšlenek.

Aro: Jak jsem to jen mohl dopustit. Neměl jsem to dělat, teď bude má dcera trpět a je to jenom moje vina.

Caius: Chudák moje Jane je mi to tak líto, ale nezřeknu se kvůli tomu svého bratra. Snad něco vymyslíme.

Chtěla jsem poslouchat dál, ale uslyšela jsem tichý vzlyk. Podívala jsem se na Jane, která se dívala do ďábelského obličeje Jamesovi.

„Zvládneme to Jane,“ poslala jsem jí myšlenku. Jane se na mě podívala a kývla na souhlas. Došli jsme před oltář a chytly se za ruku svých budoucích manželů. Všimla jsem si, že se to Jane hnusí, ale co se dá dělat, bohužel teď už nic.

„Drazí a milý, sešli jsme se tu dnes…,“ začal farář a já ho už ani neposlouchala, podívala jsem se na otce a cítila jsem, jak mi po tváři pomalu kane slza. Lehce jsem se na něj usmála a otočila se na Thomase. Ten si mě měřil zvláštním pohledem a pak mi slzu utřel.

„Pane Lucasi, berete si zde přítomnou Heidy Simons za svou právoplatnou manželku?“ zeptal se ho. Lucas se podíval smutně na Jane, třeba jí pořád miluje, pomyslela jsem si, ale rozkaz je rozkaz

„Ano,“ odpověděl prostě.

„Heidy Simons, berete si zde přítomného Lucase Adama Sheena za svého manžela?“ zeptal se a Heidy radostně vypískla

„Ano,“potvora jedna, kdyby to byl někdo jiný, ale proč zrovna ona! Co vedlo Thomase k tomu, aby zasnoubil Lucase zrovna s ní?

„Nyní se ptám vás, pane Thomasi, berete si zde přítomnou Isabellu Marii Charlote Volturi za svou právoplatnou manželku?“ zeptal se ho.

„Ano,“ odpověděl hrdě Thomas.

„Nyní se táži vás, Isabello Marie Charlote Volturi, berete si zde přítomného Thomase Whila za svého právoplatného manžela?“ zeptal se mě a mě se stáhlo hrdlo, nemohla jsem odpovědět, kéž by tu teď místo něj stál Edward, má láska. Cítila jsem, jak mi někdo zmáčkl ruku, podívala jsem se na Thomase, kterého opouštěla ta láska, co měl v očích a objevil se v nich vztek a naštvanost

„Ano,“ řekla jsem sklesle a Thomas se hnedka začal usmívat. Dál už jsem nevnímala, všechno bylo jinak, jenom jsem uslyšela slabé „ano“ od Jane.

„Vaše sňatky jsou právoplatně uzavřené, můžete políbit nevěsty,“ otočila jsem se na Thomase a dala mu malý polibek. To se mu, ale nelíbilo a tak ho prodloužil „Nyní vám mohu s radostí představit vládce Volterry,“ řekl a ukázal na Lucase s Heidy a Jamese s Jane. „a právoplatné krále Volterry…“ řekl a ukázal na mě a Thomase. Všichni se nám okamžitě uklonili i otec a strýcové s Alecem. Tohle jsem nechtěla, netoužila jsem po tomhle, netoužila jsem být královnou ani po tom, aby se mi otec klaněl. Jediné co jsem chtěla, bylo vidět otce a strýce v pořádku.

„Zatančíme si?“ zeptal se mě Thomas a já se probudila z transu.

„A-aano,“ řekla jsem a už jsme tančili. Všimla jsem si Jane, která znechuceně drží Jamese, a jak se dívá na Caiuse, svého otce. Taky bych se s nimi už chtěla přivítat. Doufám, že nám dají tu možnost. Poté co jsem si ještě zatančila s Jamesem, Lucasem, Felixem, Demetrim, podívala jsem se po sále a hledala mého manžela, ale nebyl tu. Vešla jsem do chodby a uviděla, jak mluví s nějakým upírem.

„Odveď už Ara a jeho bratry zpátky do cely a... Bells?“ řekl a naznačil upírovi, ať odejde. Přišla jsem k němu blíž, nikdy mě nenapadlo, že to udělám, ale něžně jsem ho vzala za ruku a lehce ho políbila. Chvíli na mě překvapivě koukal, ale pak se usmál.

„Co si přeješ, lásko?“ zeptal se a už podruhé byla v jeho očích něha i jeho myšlenky byly šťastné, myslel si, že jsem na něj změnila názor, ale nezměnila, jen chci, aby má rodina byla v bezpečí.

„Nemohl by tu otec s bratry být do konce slavnosti?“zeptala jsem se a upřela na něj své prosící oči, tohle vždycky na otce zabíralo.

„Jak si přeješ, mohou zůstat do konce slavnosti,“ řekl. Takže to pořád ještě zabírá, zajásala jsem v duchu. Potom vzal můj obličej do dlaní a políbil mě, kéž by to teďka mohl udělat Edward. Znovu se usmál a odešel stejným směrem, jako ten upír. Vešla jsme do sálu a hledala otce. Stál na stejném místě jako předtím.

„Tati!“ zvolala jsem a skočila mu kolem krku. Jane mě napodobila a pak se ještě objala se svým bratrem „Je mi to líto je to všechno moje vina,“ řekla jsem a zase začala plakat.

„Ty zato nemůžeš, neměl jsem s ním tu dohodu uzavřít,“ řekl otec.

„Nebojte, něco vymyslím, nějaký plán,“ řekla jsem jim v myšlenkách. Je tu až moc upírů a někdo by to pak mohl říct Thomasovi.

„Nechceme, aby se vám něco stalo!“ poslali mi v myšlenkách všichni tři a podívali se na nás.

„Otče odvahu, sílu a pěkně prořízlou pusu jsem zdědila po tobě,“ řekla jsem mu a on se začal smát.

„My s Bells na něco přijdeme, nenecháme vás chátrat tam dole!“ řekla Jane a v jejích očích byla zloba, vztek a odhodlání.

„Dobře, dávejte na sebe pozor,“ řekl otec a silně mě objal.

„Pojď si zatančit!“ řekla jsem mu a vytáhla ho na parket. Zatančila jsem si i se strýci a Alecem. Všimla jsem si, jak si Thomas zlostně Aleca prohlíží, pak se, ale zase podíval na mě a usmál se.

Poté v sále začínalo ubývat upírů jdoucích za svou prací a rozkazy. Porozhlídla jsem se po sále a všimla si našeho úžasného tria, jak sedí na trůnu. Každý se tvářil jinak, Thomas s Jamesem vítězně, ale na Lucasovi radost vidět nebyla, vypadal jako by se spíše trápil tím, co se tu děje, než aby z toho měl radost stejně jako jeho dva povedení kamarádíčkové. Bože, stačí mi úlisný pohled od toho úchyla Jamese a je mi blbě, fuj. Nepatrně jsem zívla a posunula svou pozornost dále, za chvíli se u otce objevilo pár upírů.

„Sbohem, uvidíme se snad zítra,“ řekl smutně otec a vší silou mě objal.

„Tati já nemů-žu dýýchat,“ řekla jsem. Omluvně se na mě podíval, pak mě políbil a ustoupil. Jane ho také objala a pak ještě Aleca. Napodobila jsem jí a pak už jsem jenom viděla, jak mi otce odvádí do cely, brr… oklepala jsem se. Ze zadu mě objaly něčí paže, otočila jsem se a dívala se do tváře Thomasovi. Chvíli si mě prohlížel, ale pak se naklonila a pošeptal mi do ucha.

„Je čas,“ věděla jsem, co teď myslí. Musím splnit manželské povinnosti, všimla jsem si, že to samé zavrčel do ucha James Jane, ta ztuhla na místě a se zděšením se podívala na mě. Ani jedna jsme zatím nepoznaly opravdovou lásku. Tedy lásku ano, ale jenom z té citové stránky ne z té fyzické.

„Užijte si noc!“ řekl vesele James. Mrkl na mě a za sebou táhl Jane. Otočila jsem se na Thomase a po jeho boku jsem vyšla ze sálu. Ode dneška nebude vše jiné, to jsem věděla.

<<< Předchozí kapitola ooooo Další kapitola >>>

<<< Shrnutí princesVolturi oooo Shrnutí Petronely >>>

Autor: princesVolturi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Princezna Volturi - 14. kapitola: