„Zaplatíš za svou zradu,“ zavrčel jsem na Ara, přešel jsem k němu na podium, chytil ho za krk a zapálil své ruce.
19.11.2012 (08:00) • looca • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1129×
VIII. Konec Volturiových
Jasper
Vánoce už byly dávno za námi a já se Alici vyhýbal, jak jsem jen mohl, což bylo v mém případě docela snadné, protože skoro nevycházela z pokoje stejně jako Lily, protože Spektra udělal přesně to samé, co jsem udělal já.
„Boj už se blíží,“ řekl mi Spektra, jen jsem se pousmál, náš plán se mohl dát do pohybu.
„Fantomova Armádo,“ zavolal jsem a všichni se ke mně seběhli.
„Jste připraveni?“ zeptal se Spektra s úsměvem. Všichni přikývli, přenesli jsme se na mýtinu, kde čekali Volturiovi.
„Takže jste dostali náš vzkaz,“ usmál se Aro až moc medově, z toho jeho přeslazeného tónu se mi dělalo špatně, a to jsem prosím upír.
„Jistě,“ přikývl jsem, „ale můžeme to vyřešit i po dobrém, kapitulujte a my vám nic neuděláme.“
„Nikdy,“ zasmál se a dal příkaz k útoku. Děti Smrti se na nás rozběhly, vyndali jsme naše zbraně a vyvolali ohnivý souboj, ve kterém jdou oni i my zabít. Pustil jsem se do boje stejně jako můj bratr. Kryli jsme si záda, ale stejně jsme se k boji moc nedostali, protože nás neustále chránili Mistři.
V jednu chvíli to už vypadalo, že vyhrajeme, ale několik nepřátel k nám proniklo a vrhli se na nás. Byli přesila a brzy srazili Spektru. Odtáhli ho z bojiště a já se rozběhnul za nimi.
„Nenechte Fantoma, aby běžel za mnou,“ nařídil Spektra.
Alice
Stála jsem na balkonu a dívala se na zadní nádvoří, když se tam přenesla Fantomova Armáda. Fantom se pral s několika svými lidmi, kteří ho drželi, vypadal tak zoufale. Pak jsem si uvědomila, že nikde nevidím Spektru.
„Fantome, uklidni se, takhle mu nepomůžeš,“ říkal mu jeden z jeho lidí.
„Nemůžu ho tam nechat,“ zavrtěl hlavou a rozběhl se pryč.
„Dejte na něj pozor, hlavně ať se nikam nepřemisťuje,“ nařídil ten muž a odešel. Po chvilce přišla Lily do pokoje a byla nějaká rozrušená.
„Volturiovi zajali Spektru, Fantom je z toho celý zničený,“ oznámila mi.
„Viděla jsem, jak se sem přenesli, Fantom se pral se svými lidmi, aby mohl za ním,“ přikývla jsem.
„Za hodinu bude nějaká schůze, kde odhalí Spektru a zabijí ho,“ zašeptala.
„Půjdeme tam?“ zeptala jsem se. Přikývla.
„Myslíš, že tam bude i Fantom?“ zeptala se mě po chvilce Lily.
„Myslím, že ano, jednou jsem se s ním bavila o tom, jestli mu na někom záleží,“ vyprávěla jsem jí, „řekl mi, že je pro Spektru schopen i zabíjet.“
„Takže se ho pokusí osvobodit,“ konstatovala. Přikývla jsem.
„Mám strach, co se stane, až ho odhalí,“ zašeptala, „rodiče Spektru a Fantoma nenávidí za to, že zabili mého bratra a manžela. Takže můžeme očekávat, že také budou chtít ho zabít sami a ještě víc se odevzdají Volturiovým a náš svět bude ještě jinačí.“
„Je čas,“ řekla mi po chvíli, chytila mě za ruku a přenesla nás na nějakou mýtinu. Bylo tam hodně upírů, na nějakém provizorním podiu stál Aro s Rodem Smrti a Spektrou, který měl sklopenou hlavu.
„A nyní, vážení, odhalíme, kdo je Spektra,“ zasmál se Aro a chtěl sundat Spektrovi masku. Jenže Spektra se červeně rozzářil a zmizel.
„To sis vážně myslel, že se nechám tak snadno chytit?“ ozvalo se ze skály za námi. Všichni se otočili a tam stáli Spektra s Fantomem a celou Armádou.
Jasper
Opravdu jsem se divil, že Aro nám na to skočil, přece nemůže být tak blbý, aby nepoznal, že to byl jen avatar. Seskočili jsme ze skály a přešli k podiu.
„Byl to jen plán, jak vás dostat všechny na jedno místo,“ ujal se slova Spektra.
„Za to zaplatíte,“ zavrčel Aro, „zabijte je!“
„Fantome,“ usmál se na mě Spektra, popošel jsem dopředu a roztáhnul ruce. Vyvolal jsem svou telekinetickou sílu a našel své nepřátele. Ovinul jsem kolem nich tu sílu a začal ji pomalu roztáčet. Když se roztočila naplno, uslyšel jsem výkřiky. Všichni upíři mizeli a pak už zbyli jen Volturiovi.
„Zabít nás nebude snadné,“ usmál jsem se na Ara, když jsem povolal svou sílu zpět. Aro se klepal strachy, ale přesto se nevzdával naděje, že nad námi vyhraje.
„Děti Smrti, zabijte je!“ nařídil.
„Děti Smrti, stůjte,“ nařídil jsem jim zase já, využil jsem svého práva jako Princ Smrti. Museli mě poslechnout, měl jsem větší slovo než Aro, i když měl matčin náhrdelník.
„Zaplatíš za svou zradu,“ zavrčel jsem na Ara, přešel jsem k němu na podium, chytil ho za krk a zapálil své ruce.
Alice
Fantom chytil Ara oběma rukama pod krkem a ty mu vzplály. Aro sebou cukal, ale z jeho sevření se nemohl dostat. Caius a Marcem se vrhli na Fantoma, ale ty si vzal na starost Spektra, který si stoupnul před Fantoma.
„Mému bratrovi nikdo ubližovat nebude,“ zavrčel na ně, najednou se oba zhroutili v bolestech. Začínali se pomalu rozpadat, byl to odporný pohled, ale pohled na Ara a Fantoma byl ještě horší. Fantom Arovi pomalu škvařil krk, Aro řval bolestí, ale Fantoma to přesto neodradilo. Kolem podia stála Fantomova armáda, aby ty dva chránila. Někteří z gardy se vrhnuli na ně, ale Armáda je zabila. Nikdo se už neodvažoval odporovat, protože všichni sledovali konec bratrů.
Arovi nakonec upadla hlava, Fantom sebral náhrdelník Paní Smrti a lusknul prsty. Arovo tělo vzplálo, Fantom si prohodil řetízek do druhé ruky a přešel k Paní Smrti. Její manžel si stoupnul před ni a chtěl ji chránit.
„Myslím, že tohle je vaše,“ řekl a natáhl ruku s náhrdelníkem. Paní Smrti opatrně vyšla zpoza svého manžela a vzala si náhrdelník. Připla si ho na krk a sundala si kápi.
„Mami,“ vykřikla Lily a běžela k ní. Její matka ji k sobě přivinula.
„Holčičko moje,“ zašeptala a pevněji ji objala.
„Už je konec s nadvládou Volturiových!“ vykřikla po chvilce.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: looca (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Princ Smrti - Fantom 8. kapitola:
jupííííí
super kapitolka honem rychle další
Ahoj,
článek jsem Ti opravila, jen si, prosím, dej příště pozor na:
- Volturiů -> Volturiových
- rozběhli -> rozběhly
- čárky
- Volturiům -> Volturiovým
- Markem -> Marcem
- ni/ní
Děkuji. Myfate
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!