Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Příběh jedné lásky - 9. Kapitola

01.02.2010 (09:45) • TwilightChild • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2339×

Nessi:

Otevřela jsem oči. Chvíli mi trvalo než si zvykly na ranní světlo. Zamrkala jsem a rozhlídla jsem se po pokoji. Na zemi byly rozházené moje a Jakeovy věci. Až teď se mi rozjasnilo, co se vlastně včera večer událo. Ležela jsem ospale na posteli a Jake ležel hned vedle mě. No, spíš já jsem ležela na něm. Hlavu a ruku jsem měla opřenou o jeho hruď. Cítila jsem se u něho v bezpečí. Bylo ticho... Slyšela jsem jeho pravidelné vydechování a tlukot jeho srdce. Jakeova ruka splývala s mými zády.

Tak úžasný pocit, který vládl celým mým tělem, jsem ještě nikdy necítila. Všechno teď bylo tak jak mělo. Jak já ho miluji, prolítlo mi hlavou. Je to vůbec možné, že nějakým způsobem se líbím i já jemu? Moje láska je zakotvená v každičkém nervu mého těla. Vlastně není jen v mém těle. Já ji cítím naprosto všude i kolem sebe.

Jacobova ruka mi přejela po páteři a zůstala ve vlasech, které začala hladit. Cítila jsem to známé mravenčení, které vždy doprovázelo jeho dotyk.

,,Jak jsi se vyspala?" zeptal se Jake. Nepodívala jsem se mu sice do obličeje, ale dobře jsem si dokázala představit jeho blažený výraz, který zněl i z jeho hlasu.

,,No, teda nic moc," pokusila jsem se o strašně vážný tón, kterému se Jacob začal smát.

,,A teď vážně?"

Pohledem jsem vyhledala jeho oči a řekla: ,,Ráda bych ti odpověděla popravdě, ale když použiji slovo dokonale bude to lež, protože jsem se vyspala stokrát lépe."

Jacobovy koutky zacukaly do okouzlujícího úsměvu a já byla v sedmém nebi. Ten jeho smích jsem milovala. Začal si pohrávat s mými vlasy. Nechala jsem ho. Měla jsem ráda, když mi někdo něco dělal s vlasama, navíc když ten někdo byl Jake. Zvedla jsem hlavu a sledovala jeho obličej. Každý jeho detail, kterého jsem si předtím nevšimla. Zjistila jsem, že ho dokonale znám. Pousmála jsem se.

Jake se ohlédl, aby zjistil čemu se směji. Nic ale neřekl. Byli jsme mlčky. Každý si vychutnával blízkost toho druhého. Sklopila jsem oči od jeho hlavy. Zvedla jsem jednu ruku a začala mu na hruď prstem kreslit jednoduché obrázky. Jake se zhluboka nadechl a zase vydechl. Přestala jsem si malovat a na to samé místo jsem ho políbila.

Jacob:

Měl jsem možnost volby. A já si zvolil! Nechtěl jsem sice na Nessi tlačit nebo nedej bože spěchat, ale v tu chvíli to nešlo jinak. Dlouho potom, co Nessi usnula jsem ležel na posteli přemýšlel o tom, co se stalo. Mé myšlenky byly hodně zmatené. Přál jsem si, aby to Nessie nebolelo a užila si to stejně jako já, ale i pro mě toto bylo poprvé a jak mám potom vědět, jestli to všechno dělám správně? Už od té chvilky, co jsem Nessie spatřil jsem věděl, že na ni počkám i kdyby to mělo trvat celou věčnost. A já se dočkal - je to vůbec možné?

Ráno jsem se Nessi ptal, jak se vyspala a ona řekla tu nejúžasnější větu, jakou jsem kdy slyšel. Byl jsem šťastnej chlap. Nejšťastnější! Všechno běželo tak, jak má.

Celé odpoledne jsme si povídali. Povídání teď bylo ovšem jiné. Naše postoje se změnily a my si byli blízcí, jako nikdy. Jeden druhému vyseli na očích, dotýkali se a mazlili. Výjimkou byla jen snídaně, oběd a koupání. Jenže pak se nám to celé zkazilo! Zazvonil telefon. Chtěli jsme ho nechat zvonit dál, ale když vyzváněcí melodie nekončila, zvedl jsem to.

,,Haló?" řekl jsem do telefonu a přitom mrknul na Nessie.

,,Poplááách!" vydal ze sebe hlas na druhém konci.

,,Prosím? Kdo volá?"

,,Tady Alice. Jede za vámi Bella. Edward viděl v mých myšlenkách vizi o vás. Dozvěděla se o tom Bella a chce to překazit," chrlila ze sebe Alice.

,,A co překazit?"

,,No ona si myslí, ehm, že jste spolu nespali. A chce, aby to tak i zůstalo."

,,Aha, ale tomu už zabránit nejde."

,,Já vím, ale tak sehrajte před Bellou divadélko. Ona se uklidní, Edward bude mlčet a vše bude Ok."

,,No... Dobře," povzdechl jsem. Co jiného mi zbývalo. ,,A kdy přijede?" ptal jsem se.

Viděl jsem Nessiinu reakci na mou otázku. Zřejmě si nepřála stejně jako já, aby někdo přijížděl.

,,Teď je asi na letišti nebo v letadle. Nevím přesně," švitořila dál svým hláskem Alice, ,,prostě buďte připraveni, jo? A hlavně dávejte najevo překvapení. Nechci, aby věděla, že jsem Vás předem informovala." Slyšel jsem, jak se uchechtla.

,,Jojo, díky Alice. Snad to nějak přežijeme," kouknul jsem se na Nessi. Alice zavěsila a tak jsem položil telefon zpátky na místo.

,,Kdo to byl?" zajímala se Nessi a v hlase měla určité nejistoty. Soudě asi podle mého výrazu.

,,Alice," skousnul jsem si ret. ,,Bella jede do Paříže." Sedl jsem si k ní na pohovku a podíval se do zdi.

,,Co? Jako s tátou?" nechápala Renesmeé. Naivně jsem se usmál.

,,Ne Nessi. Jede za námi. Alice měla vidění o nás a o... včerejší noci, víš? Edward to samozřejmě taky viděl. No a Bells sem jede, aby nám v tom zabránila. Myslí si, že se to ještě nestalo. Alice říkala, budu citovat: sehrajte před Bellou divadélko, ona se uklidní a všechno bude ok. A asi nám taky nic jiného nezbývá."

Nessi chvilku zpracovávala myšlenky. Viděl jsem její měnící se výrazy. Nadechla se, aby něco řekla, ale pusu zase zavřela. Asi byla trochu zmatená.

,,Počkej, počkej, počkej... To mě chceš říct, že můj táta viděl, jak..." zakroutila nevěřícně hlavou.

,,Jo, viděl," zasmál jsem se.

,,Ale to není směšné Jaku," žduchla do mě. ,,Nesnáším Alici!" opakovala. Nedokázala být ale naštvaná, když jsem ji se smíchem pozoroval. Po chvíli se taky začala smát. Zřejmě jsem ji nakazil.

,,Je vůbec možné, co se tady všechno stalo?" zeptal jsem se Nessi.

,,Jako tady v Paříži?"

Přikývnul jsem, protože Paříž jsem měl na mysli.

,,Ne to rozhodně není. Představ si, že je teď Bella někde na cestě... Nevím jak se mám před ní chovat, ještě nikdy jsem jí nelhala," řekla už zdrcle Nessi.

,,Neboj my to zvládneme. Ještě se tomu jednou všichni zasmějeme, uvidíš," snažil jsem se ji utěšit. Přehodil jsem přes ní svou ruku a objal ji. A tak nám čas plynul až do doby, kdy se rozezvučel telefon od recepce, že tu máme návštěvu.

Řekl jsem, že přijdeme dolů a tak jsme také udělali. Nessi byla trochu nervózní. Ve výtahu jsem ji ještě upozorňoval: ,,Hlavně nezapomeň být překvapená. My o ní vůbec nevíme. A nemrač se tak pořad," usmál jsem se na ni.

Dal jí pusu na čelo a oznámil: ,,Tak jdeme na to."

Nessi se zhluboka nadechla a vkročila do vstupní haly. Chvíli mně trvalo než jsem zahlédl Bellu. Byla opřená o recepční stůl a prohlížela si nehty. Co se otevřel výtah, vzhlédla a její zrak spočinul na nás. Něco řekla recepční a rozešla se k nám. Nasadil jsem poněkud udivený výraz a čekal, co z ní vypadne.

Nessi začala. ,,Mami? Co, co tady děláš?" zeptala se jako by ji opravdu nečekala. Musel jsem uznat, že svou ,,roli" hraje dobře.

,,Ahoj Renesmeé. Pojď sem, broučku," usmála se na ni Bella a objala ji. Na mě se jen ohlédla a kývla hlavou.

,,Ahoj Jaku," řekla ne moc veselým tónem. Pustila Nessi, která hrála udivenou a už nás hnala do pokoje. Že si prý s námi potřebuje pomluvit.

Vyjeli jsme výtahem do našeho patra. Byl jsem vděčný lidem, kteří s námi měli cestu - Bella skrze ně totiž mlčela. A já měl pár chvil klidu navíc. Ovšem opravdu jen pár. Odemknul jsem dveře a galantně nechal projít Bellu a potom i Nessi, na kterou jsem se omluvně usmál.

Bella se bez okolků usadila na gauči a sledovala, jak se zachováme my. Nessi si přisedla k ní a já si sedl na postel. Co mi jiného zbývá, že. Než jsem stihl položit otázky normálního typu: Co tu dělá a jaká byla cesta?, Bella spustila: ,,Jacobe, chtěla bych ti říct nebo spíš tě varovat, že Nessi je ještě hodně malá a já si nepřeji, aby jste dělali ty věci, při kterých," na chvilku se odmlčela a potom dodala, ,,jste nazí."

Chvilku jsem na ni nevěřícně hleděl. Je tohle ta Bella, kterou jsem znal? Ona by to nikdy neřekla tak bez okolků, ne?

,,A věř mi, že když jde o Renesmeé jsem schopná být hodně, hodně zlá," potom se její zrak stočil na Nessi a ona pokračovala, ,,jak jsi se měla zlatíčko?"

Nessi chvilku hledala slova a pak spustila: ,,Měla jsem se báječně... Ale mami! Jak z něčeho takového můžeš vinit Jakea! Jsem ráda, že nás navštívila, ale co si teď řekla, se mě docela dotklo. Mám Jacoba ráda," podívala se na mě, ,,ale že bychom spolu to... ehm," zase ode mě zrak odvrátila, jako kdyby na to nemohla ani pomyslet, ,,tak to.. no, jak si na to přišla?" zeptala se zase Belly, která byla docela zmatená. Nedivil jsem se ji. Nessi to hrála skutečně dobře.

,,Tak to je dobře, takže vám určitě nebude vadit, když tu zůstanu přes noc," Bella za touhle větou nepoužila ani otazník. Jen nám to oznámila.

,,Jasně zůstaň," dostal jsem ze sebe a snažil se, aby to znělo co nejvěrohodněji.

,,Zarezervujeme ti pokoj někde v hotelu. Určitě budou mít volné místo."

,,Já nepotřebuji vlastní pokoj," ohradila se Bella, ,,budu tady! Se svou holčičkou," řekla a pohladila Nessi po vlasech. Ještě štěstí, že se dívala na Nessie, protože mým obličejem projel zachvět vzteku. Musí to tak kazit?

,,No, víš Bells, ale my máme s Nessi objednané masáže. Máme tam být asi tak za čtvrt hodiny. Že Nessi?" hleděl jsem upřeně na Renesmeé. Viděl jsem, jak nejdřív chtěla říct, o čem to mluvím. Ale když viděla můj upřený pohled, naštěstí jí to došlo.

,,Ehm… No máme, no. Jestli ti teda, mami, nevadí, že tu chvíli budeš sama," otočila se na Bells. Ta přimhouřila jedno oko, jako by větřila ve vzduchu lži. Doufal jsem, že se tvářím normálně. Podívala se na Nessi, které by uvěřil i snad nevím kdo... A to ji přesvědčilo.

,,Ne, nevadí. Jen běžte. Já si tu chvilku vystačím sama," dala nám svolení. A samozřejmě si neodpustila nějaký dodatek.

,,Ale Jaku! Varuji…"

,,Mami!" okřikla ji Nessi. Otočil jsem se, aby Bella neviděla můj výraz. Byl jsem na ni naštvaný. A to dost. Nejen že nám zabere jeden den, který jsem měl být s Nessi sám, Ale celou dobu mě bude sledovat a bude mít na mě poznámky. Popadl jsem klíče a otevřel dveře.

,,Tak jdeme?" kouknul jsem se na Nessi.

,,Jojo," usmála se. Ještě něco řekla Belle a šla.

Zavřel jsem za námi dveře. Nessi se o ně opřela a zhluboka si oddechla, ovšem nic neříkala. Dobře věděla, že teď by to ještě Bella slyšela. Přistoupil jsem k výtahu a zmáčknul tlačítko na jeho přivolání. Celou dobu než výtah přijel jsem pozoroval Nessi. Vypadala klidně, což mě překvapovalo. Myslel jsem si, že bude smutná ze svých lží, ale naštěstí nebyla.

Až ve výtahu, kdy jsem měl jistotu, že nás Bella neuslyší jsem se zeptal: ,,Nevadí ti, že jsi tak Belle lhala?"

,,Ono to je jen pro její dobro. A navíc, co je jí do toho. To, co se stalo ona neovlivní."

,,A ty teď toho lituješ?"

Nessi se na mě zmateně podívala. ,,Samozřejmě, že nelituji. Ty snad jo?"

Když jsem viděl její výraz, dralo mi to srdce.

,,Ne, Nessi. Nelituji. Jak bych mohl litovat! Na ten den nikdy nezapomenu. Jak tě to napadlo?" usmál jsem se a vzal ji za bradu, aby se mi dívala do očí.

,,Já tě miluju, Nessi... Nikdy toho nebudu litovat," dořekl jsem. Nechtěl jsem, aby Renesmeé měla nějaké pochyby. Nesnesl jsem vidět, jak se trápí. Po mém doznání se usmála.

,,Jaku... já se tak lekla," řekla. Její změna v obličeji se nedala přehlédnout. Oddychl jsem si.

,,A kam to vlastně jedeme?"

,,No, já nevím. Chtěl jsem abychom se domluvili, jak to bude dál, když tu bude i Bella."

Nessi se na mě chápavě podívala a odvětila: ,,No stačí, když se budeme přetvařovat tak jako do teď a žádné dotyky.“ Při posledních slovech mírně zrudla.

Nedalo mi to, abych neprohodil: ,,Tak to abych si je teď vynahradil." Nessie se uculila.

,,Když myslíš."

,,Nemyslím. Vím," řekl jsem a políbil ji.

Trvalo to jen chvíli, neboť se ozval zvuk, který nám oznamoval, že jsme v přízemí. Mírně jsem se odtáhl a vzal Nessie za ruku.

,,No a kam teď?" zeptala se.

,,No mohli bychom někde pokračovat v tom, co jsme začali," řekl jsem tónem hlasu, který nezněl vůbec vážně - tak jako kdybych si sní dělal srandu, ale přitom jsem to myslel vážně.

Vešli jsme do haly a já hledal něco, co by upoutalo mou pozornost. Opravdu jsem nevěděl, co dál.

,,Jak tě vůbec napadly ty masáže?" zeptala se zvědavě Nessi. Zasmál jsem se.

,,No, já nevím. Jen jsem něco plácnul víš. Něco co by mohlo být v hotelu, aby mi to Bella uvěřila," zakroutil jsem hlavou. Ale pak mi to docvaklo.

,,Nessi! No vidíš! Ty si na to kápla. Přece v tomhle nóbl hotelu musí být nějaké masáže. A kdyby byly, aspoň bychom Belle v něčem nelhali," uchechtl jsem se.

,,Tak pojď," chytl jsem ji za ruku a táhl, ,,zeptáme se."

Došel jsem v recepci a zeptal se. A měl jsem pravdu.

,,Ano, každý zákazník může využít naše masérské služby," mluvila a mluvila recepční a pak nám vysvětlila cestu.

,,Děkuji," usmál jsem se a otočil se na Nessi.

,,Vidíš? Tak jdeme," vykřikl jsem nadšeně. Proběhli jsme pár chodbiček a dorazili na místo.

Maséři tu naštěstí fungují nonstop a neměli plno, tak se nás hned ujali. Docela jsem si oddechl, že to byly masérky. Nesnesl bych kdyby se Nessi dotýkal nějakej jinej chlap než jsem já. Položili nás na lůžko s otvorem pro hlavu.

Lůžka jsme měli každý v jiné místnosti, abychom měli větší klid. Pohodlně jsem se usÍdlil na lůžku. Začaly se mě dotýkat něčí teplé ruce. I když to bylo příjemné vnímal jsem to jen tak okrajově. V hlavě jsem měl takřka vymeteno. A má mysl se nedokázala uklidnit. Myšlenky putovaly každá jiným směrem a já nedokázal myslet na jednu jedinou věc.

Masérka nahmatala mé ztuhlé místo. Pod jejím dotykem se mi udělalY vrásky na čele. Trochu to zabolelo. Chvíli jsem to plně vnímal, ale pak se zase ponořil do myšlenek. Samozřejmě se týkalY Renesmeé a taky... Belly. Proč jsem jenom musela tak vtrhnout? Proč zrovna teď?!

Teď, když jsme na s Nessi byli na nejlepší cestě. Hlavně nesmím zapomenout na Alici. Měla hodně zásluh na tom, co se mezi námi s Nessi odehrálo. Ale taky jako zásluhu ji mírně můžu počítat i Bellu.

Po chvilce jsem se zklidnil a nechal se pohltit masáží. Pro větší vychutnání těch nezvyklých pohybů rukou na mých zádech jsem zavřel oči. Cítil jsem, jak se celé mé tělo uvolňuje a já se propadám do říše snů... Byla to jen opravdu chvilička, co jsem se nechal unášet svými sny, jelikož někdo se mnou začal trhaně třepat.

,,Jaku! Vstávej," ozval se celkem naštvaný Nessin hlas.

,,Co?!" vyhrkl jsem a už byl na nohou.

,,Paní se tě pokoušela vzbudit a vůbec jí to nešlo, tak si zavolala na pomoc mě. Nejdřív jsem tě budila samozřejmě hezky, ale když ty vůbec nereaguješ."

,,Aha promiň," dostal jsem pouze ze sebe. Problémy s probouzením jsou u mě na denním pořádku.

Nevadilo mi, že jsem většinu masáže zaspal, ale spíš to, že jsem nic nevymyslel. Nessiin rozhněvaný výraz zmizel. Místo toho se začala smát. Taky jsem se začal smát. Bylo totiž čemu. Omluvil jsem se masérce, která vypadala taky pobaveně. Zřejmě se jí to ještě nestalo, že by jí pod rukama někdo usnul.

Zaplatil jsem a popadl Nessi za ruku. Teď jsem s ní mohl být zase sám. Vyšli jsme do chodeb hotelu a přemýšleli co dál. Jediného, co nám zbývalo, bylo jít nahoru za Bellou. Kam jinam taky? Řekli jsme ji, že jdeme na masáž. To jsme taky šli. Ale kdybychom šli ještě někam, tak by jí to bylo podezřelé. A jak znám Bells, určitě by nás šla hledat.

Nastoupili jsem do výtahu. Naštěstí byl prázdný a my spolu mohli mluvit o samotě.

,,Týjo, taky jsi tak unavený?" nadhodila Nessi a já ji ani nemusel odpovídat. Když se na mě koukla, stačilo jí to. Ta masáž mě tak unavila, no... že jsem usnul.

,,Tak co teď?" zeptal jsem se dokud jsme byli ještě ve výtahu. ,,Musíme nějak přežít večer s Bellou a já asi budu muset spát na gauči," nakrčil jsem nos.

Renesmeé se po mě otočila: ,,Myslíš?" zatvářila se poněkud žalostně. Usmál jsem se.

,,Jednu noc to snad přetrpíme ne?" nasadil jsem rebelský úsměv.

,,No..." zasmála se Nessi. Vlepila mi pusu a vkročila do chodby. Ani jsem si nevšiml, že jsme už dorazili do patra. Vydal jsem se za Nessi. Když jsem si ale uvědomil do čeho jdu, všechen smích mě přešel. Nadechl jsem se a nasadil neutrální výraz. Otevřel jsem dveře a my vešli dovnitř.

,,No konečně," ozvala se Bella od televize, ,,co jste tam tak dlouho dělali?"

,,Jacob usnul a nešlo ho probudit," odvětila Nessi znuděným tonem a dodala: ,,otrava, no."

,,To věřím," odfrkla si Bella. Musel jsem se otočit a podívat přes rameno na Nessi, abych viděl její výraz. Vypadala naprosto nenuceně, ale když jsem se na ní podíval zajiskřilo jí v očích.

,,Co podnikneme teď, zlatíčko?" zeptala se Bella.

,,No víš mami, já už jsem celkem unavená a docela bych si šla lehnout."

,,Lehnout? Už?" zděsila se Bella.

,,No, ty masáže strašně unavily," řekla. Musel jsem se pousmát. Neunavili tak ty masáže jako promilovaná noc.

,,Tak dobře," kapitulovala Bella a stočila zrak na mě ,,předpokládám, že ty jsi Jacobe taky strašně unavený, že?"

,,Jasně, jasně... Vždyť já už usnul při masáži," odpověděl jsem a zacukaly mi koutky, protože i na mě se dnešní noc podepsala únavou.

,,Zabírám si první koupelnu," oznámila Nessie. Vzala si něco z tašky a zmizela.

Předchozí kapitola: (8) Další kapitola: (10)

Shrnutí povídek od Heidi

Shrnutí povídek od twilightchild

Autor: TwilightChild (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Příběh jedné lásky - 9. Kapitola: