Ahojda :-) Další kapitolka je na světě. Moc Vás prosíme o komentáře. Ať víme, jestli má cenu vůbec sepisovat další kapitolky, když tak bychom to už za chvíli ukončili.., ale je to na vás o:-) Pěkné počteníčko Heidi & twilightchild =oD
26.01.2010 (10:30) • Heidi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2029×
Nessi:
Posadila jsem se na moje sedátko a Jake naproti mě. Začala jsem si ždímat tričko. Moc se mi to nedařilo. A tak jsem ho chytla a jedním tahem si ho svlékla. Tak se ždímalo mnohem lépe. Jake nestačil věřit svým očím.
,,Nessi!" nevěřícně sykl. Pak si rychle taky sundal triko a dal ho přeze mě. Teď jsem zase nevěřila očím já...
,,Co to děláš?" zaptala jsem se. ,,Nechci, aby každý po tobě slintal. Stačí když to dělám já," oznámil mi Jacob s upřeným výrazem na mých očí.
,,Počkej," nahnula jsem se k němu a přitáhla si jeho hlavu blíž ,,tady ti asi ukápla slina," řekla jsem s úsměvem a přejela jsem mu palcem přes koutek rtů. Jacob znehybněl. Můj prst zůstal v té samé pozici a já mu jemně přejela po rtech.
,,Tak teď už je to v pořádku," dodala jsem pro odlehčení situace.
,,Nessie!...," už, už se nadechoval, že bude pokračovat, ale vzdal to. Nechala jsem svou ruku, aby mu sjela po tváři a já ji mohla stáhnout zpátky k sobě. Jacob ji ale chytil. Chvilinku se na ni díval a pak jemně políbil konečky mích prstů. Přitáhl jsi mě k sobě.
,,V těch mokrých věcech jsi neuvěřitelně sexy," řekl jakoby na obranu za své chování, jenže já ho dobře chápala. Pohled na něho mi působilo taky jisté problémy. Jisté velké problémy.
,,Už jste v loďce?" ozval se protivný chlapský hlas. No to snad ne. On nás snad nevidí a nebo vidí a proto ruší?
,,Jo jsme. My neporušujeme vaše pravidla tak nás neotravujte," řekla jsem to, co jsem měla na jazyku a zastyděla se. Jacob se zachechtal a nahnul se ke mě, aby mohl zlomit těch pár centimetrů mezi námi.
Pak už mi byl milý pan vlezlý někde. I kdyby nadával neslyšela bych ho. Byla jsem naladěná jen na jednoho člověka a tím onen pán nebyl.
Bylo mi jedno jestli se na nás někdo dívá. Vnímala jsem jen jeho. Tušila jsem, že mi Jakeovo tričko sklouzlo z ramen, protože jsem místo trika cítila jeho teplé tělo. Cítila jsem, jak se Jake musí ovládat, aby nezašel dál. Mě to však bylo jedno. Momentálně jsem si neuvědomovala, že jsme v botanické zahradě, na veřejném místě, kde nás mohl kdokoliv pozorovat. Byla jsem zase omámena ním.
Posouvala jsem se blíž a blíž k němu. Slyšela jsem jeho zrychlený tep. Radši jsem se nezaposlouchávala do toho mého. Chtěla jsem být co nejblíže ho. Chtěla jsem se ho dotýkat. Zatlačila jsem jednou rukou na jeho vyhřátou hruď. Přála jsem si, aby si lehl. Bylo mi divné, že pod mou rukou povoluje. Asi byl stejně omámen jako já. Pomalu se skláněl a já na ním skoro ležela. V tom okamžiku se Jake ode mě odtrhl a řekl něco jako Nes… Už jsem dál nic neslyšela, protože jeho ruka obmotaná kolem mých zad mě stáhla za ním do vody.
Chvilku jsem byla pod vodou, ale nijak se nebránila - nesnažila jsem se vyplavat na horu. Ovšem Jacob to tak dlouho nenechal a jeho silná paže mě vyzdvihla ven. Až jsem se trochu vzpamatovala zjistila jsem jaké mám štěstí, že mě vytáhl. Sama bych to nezvládla. Moje mysl teď byla vyladěná na naprosto jinou notu.
Utápěla se v jeho pohledech, dotycích a polibcích. Ach, zase nám to něco překazilo, pomyslela jsem si hořce. Jacob mě vyzdvihl a posadil do loďky a sám se pak ladně vyšvihl.
,,Vy jste zase ve vodě? To si snad děláte legraci. Okamžitě připlujte k břehu. Tohle nebudeme tolerovat. Jste od tuď vyloučeny," řekl nám přísný hlas.
Jacob se na mě podíval a začal se smát. Bylo uklidňující slyšet jeho dokonalý smích. Uvědomila jsem si, co se za tuhle chvilku stalo a také jsem se rozesmála. Líbat se a přepadnout z loďky, být za to vykázání a nemít náhradní oblečení to se poštěstí málo komu. A my jsme zrovna ti šťastní.
Celý mokří jsme se vydali zpátky k molu, kde naše plavba začala. Jake tam totiž nechal příruční batůžek, aby nám cestou nezavazel. Ještě že tak udělal. Nevím, jak by po tom všem dopadl.
Při předávání našeho batohu jsme si vysloužili pár naštvaných pohledů. Ten chlapík jim zřejmě o nás řekl. A i kdyby ne, tak naše šaty mluvili za vše. Kličkovými uličkami jsme konečně vyšli ze zahrady do rušné ulice. Ovšem tam jsme byli jak bílý vlas na černém kabátě. Každý se na nás otáčel s nechápavým pohledem. Jen jsme se tomu zasmáli. Co nám jiného zbývalo?
Po dnešním programu jsme měli opravdu velký hlad. Tak jsme se stavili u jednoho stánku s Fast Foodem
,,Dva hot dogy," poručil Jacob jídlo, na kterém jsme se shodly.
,,A máte čím zaplatit? Nerad bych to dělal zbytečně," zeptal se bez okolků ten protiva.
,,Jasně, že máme! Nemějte starosti!" odsekl již celkem vytočený Jacob. Nedivila jsem se mu. Tak hrozně, aby nám nemohly prodat jídlo jsme nevypadaly! Asi...
,,To já musím. Přece to nebudu dělat jen tak. Aby jste pak z toho měli za rohem prdel. Takže to dělá..." pokračoval dál. Jacob mu musel ukázat peníze a zaplatit předem, abychom z něj to jídlo vůbec dostali! Když nám náš nášup podával, omluvně se usmál a řekl: ,,Promiňte, ale turistům se věřit nedá. Ne jednou se mi stalo, že odešli bez placení. Ale vy přijďte zas."
Bylo nám jedno jestli ve svém omlouvání pokračuje, ale znechuceně jsme se vydali pryč. Daleko od něj.
Sedli jsme si s jídlem na vysluněnou lavečku, abychom trochu uschli. Oba jsme se shodli na tom, že takhle městem opravdu bloudit nemůžeme. Jelikož si každý vychutnával své jídlo, seděli jsme mlčky. Pár lidí se po nás ještě otáčelo, než jsme uschli úplně. Netrvalo to dlouho. Nebyl nějak chladný den. A tak Jake vytáhl mapu, chvíli v ní něco študoval a pak stal a vedl nás do hotelu. Zanedlouho jsme tam dorazili a já si oddychla. Konečně si můžu převléct to předtím mokré oblečení a dát se do pucu.
S Jacobem jsme se nejdřív požďuchovali, kdo si první zabere sprchu. Nakonec mi ale stejně dal galantně přednos. Pustila jsem na sebe vodu a vnímala, jak odplavuje smrad vody, ve které jsme se vykoupali. Bylo fajn být zase čistá. Zabalila jsem se do ručníku, řádně se vysušila a potom si oblékla čisté věci - bílé tričko s potiskem stříbrného tygra a černé kalhoty. Stoupla jsem si před zrcadlo a rozčesala si vlasy poté jsem použila fén, který byl ve vybavení koupelky.
Chvilku mi zabralo než mi vlasy uschly, ale dočkala jsem se. S úsměvem jsem vyšla ven a pustila do vnitř Jacoba. V ruce si nesl pečlivě nachystané věci na převlečení a já se musela usmát - byl zase ták roztomilý. Ještě než za sebou zavřel dveře, natáhl ruku a plácl mě přes zadek.
Jacobovi to netrvalo tak dlouho jako mě, ale i tak když vylezl táhla se od něj příjemná vůně.
Další plán jsme měli vymyšlený bleskově - večeře. Po celodenních zážitcích jsme měli zase hlad. Na večeři jsme si skočili dolů do restaurace a vše bylo v pohodě.
,,Chutnalo ti to?" zeptal se Jacob ve výtahu, když jsme jeli do svého pokoje.
,,Jojo,“ odpověděla jsem popravdě.
,,To jsem rád" usmál se a vytáhl klíče. Cinkal s nimi než jsme vyjeli do patra.
Až pak jsem zjistila proč. Chvilkami mu kručelo v břiše.
,,Ty máš zase hlad?" zeptala jsem se ho nevěřícně.
,,Nene," řekl ale s takovým výrazem, že jsem ho hned prokoukla. Výtah se zastavil a dveře se otevřely.
,,Tak se běž ještě najíst," poklepala jsem mu na břicho. On se na mě jen chvilku díval a pak řekl: ,,Tak jo," usmál se.
Nechal mě vystoupit a jel zase dolů. Zakroutila jsem hlavou nad jeho žaludkem. Snědl nejmíň třikrát tolik, co já a jde si dát ještě nášup. Neotesaný Jacob - to k němu sedí. Kdo by to byl do něj řekl. Má tak vypracovanou postavu bez sebemenších špíčků a přitom toho tolik sní. Chtěla bych mít jeho apetit.
Hned po cestě do pokoje mi došlo, jak je jeho nečekané zmizení pro mě výhodou. Budu mít čas si pustit tu cédéčko! Když už jsem ho ukradla, tak to dotáhnu do konce a něco se od ní přiučím. Třeba Jacoba překvapím. Vešla jsem do pokoje a hned jsem šla ke gauči, nadzvedla matraci a vytáhla to zrádné DVD.
Zaslechla jsem hlasy na chodbě. Lekla jsem se, že jde Jake. Ale byli to jen nějací zákazníci z hotelu jako jsme byli my. Strčila jsem cédéčko do DVD přehrávače a čekala. Našla jsem ovladač a zmáčkla Play! Z kvalitních reproduktorů se ozvaly docela nechutné zvuky. Rychle jsem je ztlumila a doufala, že je neslyšeli lidé v pokoji vedle nás.
Úvodní kecy jsem přeskočila a šupem se vrhla na jádro věci. Dvojice v televizi se na to vrhla bez jakékoliv předehry. Znechuceně jsem se na všechno dívala. Jejich styk mi přišel strašně hrubý a taky ohavný. Na hlavních hrdinech bylo vidět, jak je to hrané. Vzala jsem polštář a zakryla si obličej - už jsem se na to nechtěla dívat.
Na tohle se přeci dívají nějací úchylové nebo sexuální nadrženci. A navíc... Já Jacoba miluju a doufám, že on mě také. Kdyby k tomu došlo, bylo by to z lásky. Vstala jsem a vypnula obrazovku. Vyndala jsem DVD a chtěla s ním někam praštit.
Opatrně jsem se kradla ke dveřím a zaposlouchala se jestli někdo není na chodbě. Nic jsem neslyšela, a tak jsem pomalu vyšla na chodbu a hledala nějaký univerzální koš. V pokoji jsem to DVD vyhodit nemohla. Jake by na to mohl přijít. Zahlédla jsem jeden koš na konci chodby. Teď nebo nikdy, řekla jsem si.
Vyrazila jsem přes chodbu. Za tu dobu nikdo nevyšel s pokojů ani z výtahu. Oddychla jsem si a vyhodila to odporné DVD. Otočila jsem se a v tu chvíli se otevřeli dveře výtahu a do chodby vkročil Jake. Tak to bylo těsně.
,,Nessi, ty jsi tak nedočkavá, že mě vyhlížíš? Ne, dělám si srandu, co tu děláš?" zeptal se mě Jacob se svým známým úsměvem.
,,Já jsem tě šla hledat, byl si pryč nějak dlouho..." zalhala jsem.
,,Tak tobě se stýskalo?" řekl a v očích mu šly vidět jiskřičky.
,,Strašně," řekla jsem mu a objala ho v pase.
,,Tak tohle si nechám líbit," usmál se na mě a společně jsme došli do pokoje.
Zavřeli jsme dveře. Jacob se ke mě přivinul a začal líbat. Líbali jsme se. Zase. A zase to bylo úžasné, dokonalé. Ale v tu chvíli mi hlavou bleskl obraz z televize. Zadrhla jsem se a odtrhla se od Jakea. Ten se na mě podíval. Nejdřív překvapeně a pak provinile.
,,Promiň... promiň, nevěděl jsem, že chceš ještě počkat." Hleděl na mě těma svýma nádhernýma očima a já zjistila, co jsem mu provedla.
,,Ne, ne Jaku.. já jen... to nic," kousla jsem se do rtu a snažila se to nějak napravit. Bylo mi ho strašně líto, jak se na mě díval. Byl nádherný... A pak jsem uslyšela samu sebe, jak jsem řekla: ,,Jaku... Miluju tě…," dívala jsem se mu upřeně do očí. Viděla jsem v jeho obličeji změnu.
,,Nessi, taky tě miluju, ale klidně počkám, víš jestli.., " položila jsem mu prst na ústa.
,,Ne, není na co čekat. Opravdu... Chci tě," řekla jsem mu a políbila ho.
Jake se ale odtrhl a ještě se na mě podezíravě podíval: ,,Opravdu to chceš?" řekl ustaraně.
,,Ano,“ řekla jsem naposled a začala ho znovu líbat. Jacob se ještě trochu zdráhal, ale když ucítil mou úplnou oddanost, podlehl.
Líbali jsme se. A zase nám nestačilo jen skromné líbání. V uvozovkách skromné, protože skromné nebylo samozřejmě vůbec. Bloudila jsem mu ruka všude, kde se dalo a prozkoumávala jeho tělo. A on mé. A jak nám bylo fajn. Já se snad i vznášela. Ty dotyky byly tak příjemné a bloudily všude. Jeho horké rozpálené tělo bylo na mě přitisknuté největší možnou plochou. Chtěl mě mít co nejvíc u sebe, ovšem i já jeho.
Docela mě překvapilo, že stojím už bez trika. Vím, že občas nevnímám a jsem mimo realitu, ale tohle bych si zrovna pomatovat a hlavně vnímat měla! Něco mi ale v hlavě říkalo, že to budu ještě vnímat hodně krát a užiji si to dosyta. Pak jsem tenhle hlas vytěsnila a nechala se pohltit chvílí, která byla tak kouzelná.
Jednala jsem tak nějak instinktivně, tak jak jsem si myslela, že je to správné. Teď mi to DVD přišlo naprosto zbytečné – takhle to v životě nechodí. My s Jacobem nejsme žádní porno herci. Možná to nebude tak dokonalé, jako na té nahrávce, ale bude to z lásky! A to je to hlavní. Oni by nám jen mohli závidět. A opravdu mají co!
Hravě jsem si poradila s Jacobovým trikem a pak i s kalhotami. Jeho nahá kůže byla jemná na dotek a příjemně voněla. Mezitím jsme se přesunuli na postel. Na tu postel s nebesy, kterou sem si jako malá vždycky přála. Jemně mě tam položil, jako kdybych byla porcelánová panenka a on se o mě bál. Lehl si nade mě, ale byl zapřený o madraci, abych necítila nic z jeho váhy.
Hluboce se mi podívala do očí. Pak sjel pohledem k mým kalhotám. Na chvíli si zubama skousl ret, bylo na něm vidět jak ještě váhá. Ještě to mohl vzít zpátky a to on dobře věděl. Krok potom, co udělá bude definitivní.
Jeho skousnutí povolilo a on rukama rozepnul knoflíček. Chytl jezdce a sjel ním dolů. Jeho oči zářily, jak malému dítěti když dostane dárek. Pomalinku mě začal vysoukávat s kalhot. Něžně mě políbil na stehno, pak na koleno, lýtko a nakonec na špičky mých prstů. Když už byly gatě dole, vrátil se zpátky k mým rtům. A naše jazyky dováděly v něžné souhře.
Jake mě začal líbat na krk a pokračoval přes rameno dolů. Cítila jsem, jak má své rty vyhřáté stejně jako své tělo. Dostal se k mé hrudi. Myslela jsem, že si začne hrát z rozepínáním mé podprsenky, ale on pokračoval níž.
,,Jaku,“ zasténala jsem. Až moc si se mnou zahrával a zkoušel mou trpělivost. Jake skončil na břichu, když jsem promluvila. Přestal… a narovnal se zas do výše mého obličeje, aby mi mohl hledět do očí.
,,Jsi krásná,“ usmál se na mě a dlouze a procítěně mě políbil. Z jeho polibku jsem trochu zalapala po dechu. Hlava se mi trochu zamotala. Byla jsem mu oddaná. Oddaná… a to po celý večer. Jeden druhému jsme vycházeli vstříc. Byli jsme jako jedno tělo, jeden člověk… A já si přála, aby to tak zůstalo navždy.
Shrnutí povídek od twilightchild
Předchozí kapitoly: (7) Další kapitoly: (9)
Autor: Heidi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Příběh jedné lásky - 8. Kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!