Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Příběh jedné lásky - 5. Kapitola

15.01.2010 (12:30) • TwilightChild • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1715×

Nessi:

Otevřela jsem skříňku nad kuchyňskou linkou a hledala nějakou pěknou skleničku. Spustila jsem kohoutek a nechala do ní napustit vodu. Jake seděl v druhém pokoji a díval se na televizi. Napustila jsem vodu i jemu. Vzala jsem obě skleničky a mířila k němu. I když trochu v rozpacích, ale nemohla jsem přeci strávit veškerý čas v kuchyni a nalévat jednu sklenku za druhou. Položila jsem pití na stůl a sedla se na druhý konec gauče.

,,Díky," usmál se na mě Jake a jedním hltem vyprázdnil sklenku.

,,Není zač," pokývla jsem hlavou a zadívala se na televizi. Jacob si asi myslel, že jsem do ní tak zabraná, že nepostřehnu jeho posun blíž ke mě. Sice nás od sebe dělilo snad půl metru, ale to, že se pokouší tuhle vzdálenost ještě zmenšit mě znepokojilo.

Znepokojilo, ale nedala jsem to na sobě znát. Zapřemýšlela jsem, kam až to chci nechat zajít tentokrát. Chci pokračovat tam, kde jsme skončily? Než jsem si to nějak stihla rozmyslet byl Jacob ode mě pouhých pár centimetrů. Nedalo mi to a já se zasmála.

,,Co je zas?" zeptal se mě jakoby nic.

,,No já nevím, zeptej se sebe, jak to že jsi najednou o půl metru dál než jsi předtím seděl," řekla jsem se smíchem, ale i nadlehčeným tónem hlasu, aby to Jacob nepochopil nějak špatně. Na špatné pochopení máme mi dva totiž smůlu.

,,No," podrbal se ve svých vlasech a já si přála, abych to mohla udělat za něj. Proplést mu ruku do jeho vlasů a nechat prostor neznámému.

,,To jen tak," řekl a ani se nezačervenal, sprosťák!

,,Jen tak?" přestávala jsem se smát, protože už to směšné nebylo. Zakroutila jsem hlavou nad jeho odpovědí a zadívala se zase na televizi. Jake si zřejmě oddechl, že jsem to dál dopodrobna neřešila. Otočil se a taky začal sledovat film, který zrovna běžel. Aby to jeho ,,posouvání" nebylo zbytečné, dal mi ruku kolem pasu. Trošku jsem ucukla před jeho teplým dotykem, ale neprotestovala jsem. Tohle jsem ji klidně nechala líbit!

V půlce filmu jsem začínala být ospalá, a tak jsem si opřela hlavu o jeho rameno. Bylo pohodlné a teplé, jako polštářek. Pomalu mi klesala víčka, až jsem přestala vnímat zvuky a dění kolem. Probudily mě až Jacobovy ruce, které mě někam nesly. V té ospalosti jsem až tak moc nevnímala, takže když mě položil na postel a zakryl, hned jsem se ponořila to tvrdého spánku.

Ponořila, ale jen na chvíli. Zdál se mi divný sen, který byl směs dnešních zážitků a končily tak, že jsem měla pocit, že jsem propásla svou šanci. Rychle jsem otevřela oči a uviděla, jak na mě Jacob upřeně hledí. Odhaduji, že jsem po tomhle zjištění dokonce i zrudla. Bylo divné, když ležel vedle mě. Ne, že bych nechtěla, ale budu si muset zvyknout. Je to něco jiného a taky nového.

,,Já... já... já půjdu na gauč," řekl rychle, neboť asi vycítil můj pohled a začal vstávat.

,,Ne Jaku zůstaň," řekla jsem, ale zároveň jsem se i překulila na druhý bok, čili zády k němu. Slyšela jsem, jak se taky otočil, nejspíš mě napodobil, ale na druhou stranu a tomu jsem se musela pousmát. Vlastně nejen tomu, ale i celé téhle situaci. Po chvíli jsem svou usmívající tvář uklidnila a snažila se usnout.

Jenže nepovedlo se. Jen jsem tupě zírala do zdi a přemýšlela, jestli Jacob taky spí. Měl sice pravidelný dech, ale nebyl to ten, při kterém člověk spí. To vím stoprocentně. Asi je na tom stejně jako já. Vzájemná blízkost, které jsme nějak nevyužili, dělá problém i jemu.

Nevím jak, ale podařilo se mi usnout. Za celou noc jsem neotevřela očka a poslušně spala. Když jsem cítila na svém těle první paprsky slunce otevřela jsem oči. Myslela jsem, že se budu dívat na okno prosluněné ranním sluncem, ale dívala jsem se na Jacobův roztomilý spící obličej.

Ruky jsem měla obmotané kolem jeho horkého těla a on ty své zas okolo mého. Nechápala jsem, jak jsme se před noc do takové polohy dostali. Vždyť jsme každý spali otočeni k sobě zády a na jiném konci postele. Cítila jsem jeho dech na mé tváři. Chvíli jsem tak ležela a vychutnávala si jeho hodně blízkou přítomnost.

Ale když jsem tam nehybně ležela a pozorovala Jakea, začalo mnou víc prostupovat jeho teplo s kombinací jeho krásné tváří a rýsujícími se svaly, a to mě dostávalo naprosto do kolen a já se musela každou chvíli nějak zavrtět. Chtěla jsem vstát a vyprostit se z jeho obětí, ale když jsem viděla jeho obličej, neměla jsem to srdce probudit ho a raději trpěla.

Ležela jsem tam a pozorovala jeho nehybný obličej. Nevěděla jsem, jak dlouho. Čas jsem nevnímala. Začal něco brblat ze spaní. Žádné z jeho slov nedávalo smysl. Potichu jsem se mu zasmála a poslouchala, co se mu asi zdá.

,,Nessi," zašeptal a já se přestala smát. Mu se o mě zdá? Zachvátil mě pocit štěstí. Ještě víc jsem začala vnímat jeho teplé ruky na mém těle a jeho nádherný dech. Byla jsem doslova omámená. Teď ho rozhodně probudit nemůžu. Snažila jsem se uklidni, což se stejně nepovedlo, ale alespoň to bylo lepší.Vnímala jsem jeho tělesnou blízkost a užívala si to.

Stočila jsem hlavu pod jeho rameno a připadala jsi naprosto v bezpečí. Byla jsem pod jeho ochranou rukou a přála si, aby to tak bylo napořád. Zavřela jsem oči a po chvílí se nechala ukolíbat do říše snů. A ty sny stály za to!

Nevydržela jsem už dlouho spát, a tak jsem se po chvíli vzbudila. Jake měl oči upřené na mě, už nespal. Když viděl, že jsem se probrala, trochu zrozpačitěl.

,,Promiň, nechtěl jsem se pohnout, že tě probudím," chtěl vysvětlovat. Zasmála jsem se. Nechápal čemu se směji a tak jsem mu to objasnila: ,,Byla jsem vzhůru dřív než ty, ale zůstala jsem nehybně ležet, abych tě nevzbudila. Asi jsem zase usnula."

Jacob chvíli zpracovával informace a pak se taky usmál.

,,To jsi nemusela. Měla jsi mě vzbudit. Ale nechápu, co se přes noc stalo. Co se nám zdálo, že ležíme takhle?" Při těhle slovech se zarazil. Já jsem mlčela.

,,Promiň," zase se omlouval ,,asi ti to není moc pohodlné," dořekl a začal pomalu vstávat a vyprošťovat se z mých rukou.

,,Ne, Jaku! Mě to nevadí. Naopak," nepustila jsem ho a přitáhla zase zpátky.

,,Jak je libo," usmál se a lehl si do původní polohy.

Chvíli jsme mlčky na sebe hleděli, a pak se Jake pohnul blíž ke mě. Nevěděla jsem jistě, jestli to chci, ale jeho pohyb jsem napodobila. Tím jsem mu asi potvrdila, že může pokračovat.

Jacob se nade mě nahnul, díval se mi upřeně do očí a pak spojil naše rty. V tomhle polibku jsem si uvědomovala, jak naše rty k sobě naprosto pasují, jakoby byli stvořené přímo pro sebe. Tak nějak do sebe zapadaly. Ne, blbá úvaha! Co mě to zas napadá? Jak můžu myslet na tohle, když se líbám s tím nejúžasnějším človíčkem pod sluncem a v břichu mi lítají motýlci. V břichu lítají motýlci, cha, vždycky jsem si myslela, že je to jen slovní obrat, který používají spisovatelé románů, které jsem četla, ale teď mám úplně jiné mínění.

Jacob mi položil ruku na můj pas. Byl to příjemný dotyk. Jeho teplé ruce na mém těle mě přiváděli k šílenství. Najednou jsem si ale uvědomila, že jsem včera usnula na pohovce a ani jsem se nepřevlékla a neokoupala a ani jsem si nevyčistila zuby. Tak jak jsem usnula, jsem zůstala až do rána. Jakeovi to zřejmě nevadilo, ale přece já jsem holka a moc příjemné mi to nebylo.

Věděla jsem, že Jake bude chtít zajít dál. Napovídali tomu i jeho ruce na mém těle. Já jsem ale výjimečně dál zajít nechtěla. Ne teď. Rozhodla jsem se tomu zabránit dřív, když to bylo ještě možné. Odtrhla jsem se od jeho rtů a otevřela oči. Vypadal zmateně.

,,Promiň Jaku," snažila jsem se mu vysvětlit podstatu věci, jenže jsem ani nevěděla jaká vlastně je. Soustředila jsem se na jeho hypnotizující oči a nádherný dech. Dost, řekla jsem si v duchu.

,,Promiň Jaku," řekla jsem mu po druhé a vymanila se zpod jeho těla. ,,Teď ne," chtěla jsem se mu omluvit za své chování. ,,Prosím, ještě počkej. Teď to nechci. Ne teď hned ráno. Promiň," hlesla jsem, protože jsem tušila, že jsem ho zklamala. ,,Víš a navíc se musím okoupat," řekla jsem trochu rozpačitě. Jacob se na mě podíval a začal se smát. Všechny stopy po jeho smutnění byly pryč.

,,Co je na tom vtipného?" zeptala jsem se s narůstajícími rozpaky.

,,No nic," řekl, ale bylo na něm vidět, jak bublá smíchy. Přemýšlela jsem, jak z toho vybruslit, abych se necítila tak trapně, jak se cítím. Jenže na nic jsem nepřišla. No, Jacob možná nedbá na hygienu, ale já ano, proto vstanu a vydám se dotčeně do koupelky. Ani horká sprcha ze mně nesmyje pocit, že jsem řekla něco blbého a připadám si naprosto nemožně. Proč se musím ztrapnit před člověkem kterého miluji?

I když se mi nechtělo, vypnula jsem vodu. Přece nemůžu celé dopoledne strávit ve sprše. I když by to nebyl zas tak špatný nápad. Ta horká voda mi dělá dobře. A ještě kdyby v té sprše byl někdo se mnou. Někdo jménem Jake. Mírně jsem se štípla do ruky, abych se probrala ze svých snů. Pro dnešek to stačilo. Teda aspoň pro teď.

Ovázala jsem si ručník kolem pasu a chtěla si vzít z věšáku oblečení. A zjistila jsem, že jsem si nevzala žádné čisté. K čemu mi to bude, když se znovu obleču do toho propoceného a špinavého prádla? Ach jo... No, aspoň že mám ten ručník.

Předchozí kapitola: (4) Další Kapitola: (6)

Shrnutí povídek do Heidi

Shrnutí povídek do twilightchild

Autor: TwilightChild (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Příběh jedné lásky - 5. Kapitola: