Omlouvám se za délku, jsem trochu unavená, ale chtěla jsem vám, kteří to čtete udělat radost a dát vám to sem ještě dnes. Nechť se vám kapitola líbí a...dobrou noc a sladký sny :-D
20.09.2009 (18:00) • Ejdriana • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3785×
EDWARD
Byla natočená směrem ke mně, nevěděl jsem co teď přijde, co od ní čekat. Rukama si přejížděla po krku přesně na místech, kde jsem ji vždycky líbal, slastně zavřela oči a skousla si ret, otevřela mi svou mysl…představovala si, že se jí dotýkám já, že zároveň s těmi dotyky jí zasypávám polibky. Rukou si sjížděla do výstřihu a druhou mačkala spodní část své košile. Ruka, která jí mířila směrem k výstřihu se zastavila u prvního knoflíku a…škubla…jako bych to udělal já…střídavě jsem se musel dívat na cestu a na ní a délka pohledu na ni se čím dál tím víc prodlužovala…myslím, že tohle nezvládnu.
Poslední knoflík…už jsem z ni téměř nespouštěl oči i kdybych chtěl prostě to nešlo, naprosto ovládala moji mysl a moc dobře to věděla. Rukama přejela po okrajích košile a pomalu si ji sundávala až byla úplně dole…po holé kůži si přejížděla rukama a představovala si, že ji tohle dělám já, vzrušovala ji to tak, že měla celé tělo pokryté husinou a já s ní, jezdila naprosto všude, nejhorší pro mě bylo když se zastavovala u prsou, přestávám se asi ovládat. Chyba už se neovládám dávno…lépe řečeno od prvního dne kdy jsem ji spatřil.
BELLA
“Když ty nemůžeš, tak co se dá dělat. Vystačím si sama…”
Tak schválně, co udělá s ním tohle…popustila jsem svoji fantazii a dovolila mu, aby se díval…díval se mnou a přitom na mě…představovala jsem jeho, jak mi jezdí hladově rukama a ústy po těle, postupně si rozepínala knoflíky, tak jak by to udělal on, ale dala jsem si záležet na každém pohybu, aby byl pomalý a mučivý, tentokrát více pro mě jak pro něj, ale nemohla jsem si pomoct, teď už jsem nemohla zastavit, ani jsem nechtěla…prostě mě to hnalo jen dál, není cesty zpět…
Přejížděla jsem přes bříško, podbříško, přes boky, na stehna…a přitom jsem pořád měla před mýma zavřenýma očima obraz toho, že mi tohle všechno dělá Edward...
Najednou auto prudce zastavilo a než jsem se stihla aspoň trochu vzpamatovat, tak jsem ležela na kapotě auta na zádech a Edward nade mnou.
“Řekla sis o to sama lásko.” a strhl mi kalhoty. Byla jsem tak v šoku, že jsem nestihla ani protestovat a jeho ruce a rty bloudili po mém těle přesně jak jsem si to představovala, teď si vychutnával on mě, mučil on mě…role se obrátili…sténala jsem a nebralo to konce…
“Edwarde prosím…” už to nevydržím.
“Copak lásko?” zašeptal mezi polibky na mém břichu.
“Prosím…vezmi si mě…hned!!” To bylo to na co čekal. Spojil naše těla v jedno, slastně jsem vykřikla a on přidával do tempa…nezůstávala jsem pozadu, držela jsem s ním tempo, které on určoval. Po chvíli ve mně vybuchl a já s ním, ale ani jeden z nás nepřestával, ani jeden neměl dost…
Autor: Ejdriana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Předurčeni 24:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!