Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prázdniny ve Forks - 7. kapitola

Halesprej

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Prázdniny ve Forks - 7. kapitolaSedmá kapitola - tedy den po večírku. Bude hezky a Bella se půjde opalovat na mýtinku. Usne a najde ji Emm. Co se asi stane? Taky se Bella dozví něco zvláštního o Alici...

19.05.2010 (22:00) • MaliNa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1533×

7. Kapitola

Bella:

Vstávala jsem akorát na oběd, což u mě není nic nezvyklého po mejdanu. K mému překvapení jsem neměla ani kocovinu a měla jsem dobrou náladu. Venku bylo krásně, takže mě teta poprosila, jestli bych neposekala zahradu. Pomohla jsem mamce s obědem, najedla jsem se, pak zprovoznila, ať se mě někdo nelekne, když mě uvidí. Oblékla jsem si krátké kraťásky a vrchní díl plavek. Když svítí sluníčko, musím toho využít, ať se taky trošku opálím.

Dosekala jsem a byly přesně tři hodiny. Dala jsem si osvěžující spršku a napadlo mě zavolat Alici, že bychom zajely na pláž do La Push. Vytočila jsem číslo a Alice po pár zazvoněních zvedla.

„Ahoj Bells,“ pozdravil mě zvonivý hlásek na druhé straně telefonu.

„Ahoj Alice, tak mě napadlo, že bychom mohly skočit na pláž do La Push. Když je dneska pravé letní počasí, měly bychom toho využít.“

„Promiň, ale nemůžu,“ řekla mi trochu smutně. „Musíme uklízet celý dům po večírku. Navíc Esmé chce taky využít hezkého počasí, ale trochu jinak. Rozhodla se umýt okna a něco udělat s kytkami,“ vysvětlila mi jejich dnešní plán. „Určitě ale někdy musíme zajet na nákupy!“

„Můžeme. Co takhle… ve čtvrtek?“ to by šlo. Dneska je neděle takže by to mohlo klapnout.

„Super. Tak zatím ahoj!“ řekla a zavěsila.

Je pravda, že toho mají dost. Uklidit tak obrovský dům a ještě umýt okna, když je celá jedna strana prosklená. Kam já se hrabu se sekáním trávy, které určitě obsadilo čestné místo na seznamu dnešního úklidu u Cullenových. Na nákupy se ale těším.

 

Emmett:

Skřítek zase něco plánuje. Na čtvrtek má s Bellou domluvené nákupy. Už teď Bellu lituju. Pokud ovšem není stejný shopaholik jako Alice.

Pořád nemůžu zapomenout, jak jsme se včera v lese málem políbili. Možná je dobře, že to přerušila. Určitě má ve Phoenixu kluka. S jejím vzhledem i chováním to musí být královna školy, a taky neobletovanější holka.

Je jiná než všechny ostatní. Nezajímá ji jenom její vzhled. Je milá, přátelská, vtipná… A navíc, k těm úžasným vlastnostem ještě neobyčejně krásná.

Zkusím Al nějak nenápadně naznačit, že by se s ní ve čtvrtek mohla zastavit ještě u nás. Myslím, že ta bude mým návrhem přímo nadšená. Teď si ale skočím na lov. Dostal jsem chuť na nějakého grizzlíka.

Po lovu jsem si dal sprchu a rozhodl se jít podívat na tu mýtinku, kam mě včera Bells zavedla…

Bella:

Když teda Alice, ani nikdo z Cullenů, nemůžou, na pláž sama nepolezu. Chci se ale trochu opálit… Mám to! Kam se zázračným způsobem dostane sluníčko, i když je zataženo? Na moji mýtinku!  Takže teď tam musí být nádherně.

„Mamí? Půjdu se projít do lesa, jo?“

„Ale. Tebe ta příroda nějak nadchla, co jsme tady. Nechodíš se „procházet“ nějak často? Co tam prosím tě vyvádíš?“

„Kdybych ti to řekla, musela bych tě zabít,“ usmála jsem se, a mrkla na ni.

Sbalila jsem si do batohu deku, pití a opalovací krém. Plavky jsem si dala na sebe, přece se tam nebudu převlíkat, v lese… Na ně jsem si hodila černé kraťásky, a dala jsem si bledě modré tričko s vázáním za krk. Chtěla jsem si dát žabky, ale přešlo mě to při myšlence, že bych s nimi měla projít takový kus lesem. Ještě s mojí šikovností. Takže zvítězily modré conversky, které jsem si koupila na minulých nákupech.

Než jsem vyrazila, mamka se mě snad šestkrát zeptala, jestli mám mobil. Po šesté jsem jí zopakovala, že mám, vzala jsem si ještě i-pod a vyrazila.

Po nějaké té čtvrthodince jsem konečně došla na místo. Do středu loučky jsem si rozložila deku, sundala jsem si triko a kraťásky, strčila do uší sluchátka, pustila si písničky a natáhla jsem se na deku. Potom jsem si uvědomila, že jsem se nenamazala, takže jsem se s povzdychem zvedla a namazala se.

Párkrát jsem se na sluníčku otočila, abych byla rovnoměrně opálená, a nejspíš jsem usnula. Probuzení bylo krásné. „Někdo“ neuvěřitelně ledový, ale krásný a úžasný a…nevím co, s vůní kterou bych poznala kdykoli a kdekoli, mě pohladil po vlasech. Protože se mi nechtěly otvírat oči, dělala jsem, že pořád spím. A pak ten „někdo“ udělal něco, co bych nečekala. Letmo mě políbil na rty. Raději jsem pořád hrála „tvrdý spánek“. Oči jsem otevřela až tehdy, když mě Emmett zabalil do deky a zvedl ze země.

Nasadila jsem obličej „já nic, já letadlo“ a lehce se na něj usmála. On předvedl svůj, sice nádherný úsměv, ale měla jsem strach, že si roztrhne pusu. Můj batoh měl na zádech, mě nesl v náručí, zabalenou v dece, a upíral na mě ty svoje obrovské zlaté kukadla.

„Nevíš, jen tak, čistě náhodou, kolik může být hodin?“

„Tak to, jen tak, čistě náhodou nevím,“ odpověděl mi s vážnou tváří, ale poznala jsem, jak mu cukají koutky.

„Tak to je, čistě náhodou, samozřejmě, celkem průser,“ pokračovala jsem v našem, čistě náhodném, rozhovoru.

„A to proč? Zajímá mě to, samozřejmě, jen tak čistě náhodou.“

„A to protože, jsem měla být, čistě náhodou, doma v osm hodin, abych stihla večeři.

A když už jsme u toho, jak jsi mě našel? A neříkej, že to bylo jen tak, čistě náhodou,“ oba jsme propukli v hlasitý smích.

„No, jak bych ti to vysvětlil,“ podíval se na mě vážně. Když viděl můj zmatený výraz, zase se rozesmál. „Alice za tebou chtěla na chvilku zajet, když jsme byli nakoupit něco do ledničky, a tvoje mamka nám řekla, že jsi šla do lesa. Napadlo mě, že tady budeš.“

„A Alice je kde?“

„Čeká u tebe doma…“

Cestou jsme si ještě povídali a do desíti minut jsme byli doma. S úlevou jsem zjistila, že je teprve něco málo po osmé, takže žádný průser, jen zvědavé pohledy taťky, který seděl na terase a viděl, jak mně Emm nese v náručí. Jen jsem se na něj usmála a Emma rychle zatáhla do domu. Tam už čekala Alice.

Oba dva jsem pozvala nahoru do pokoje, kde jsem měla naštěstí pořádek, na chvíli se omluvila a šla se do koupelny převléct.

Když jsem se vracela, zaslechla jsem jejich rozhovor. Vím, že bych neměla poslouchat, ale nedalo mi to.

„Viděla jsem, co jsi udělal na té louce.“

„Co myslíš?“ Zeptal se Emmett Alice.

„Tu pusu, viděla jsem to.“

„Ale Alice,“ řekl Emmett nesouhlasně. „Člověk nemá ani žádné soukromí, sleduješ jeho budoucnost jako bába telenovelu,“ zabručel.

Viděla to? Budoucnost? Alice vidí budoucnost?

Rozhodla jsem se opět dělat mrtvého brouka a dělat, že jsem nic neslyšela. Bude to tak lepší, dokud nezjistím, co se doopravdy děje. Nebo dokud nezjistím něco víc.

„Jsem tu,“ kňukla jsem potichu. Nevypadali překvapeně. Povídali jsme si ještě dlouho, než se omluvili, že už budou muset jet. Bylo něco kolem jedenácté, tak jsem si šla dát sprchu a zalehla do peřin. Nezdály se mi žádné sny, takže jsem nerušeně prospala celou noc.

 

←Předchozí / Další→

Opět děkuji za vaši trpělivost se mnou, a taky za komentáře. Další kapitolku se budu snažit dopsat co nejdříve :)

Autor: MaliNa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prázdniny ve Forks - 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře