Šestá kapitola je konečně na světě. Konečně se dozvíte, co se stane na mýtince a jaký má Bella pocit z Cullenů. Je tam i kousek z pohledu Alice.
05.05.2010 (11:45) • MaliNa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1325×
6. Kapitola
Bella:
Lehla jsem si do středu a zavřela oči. Když jsem je otevřela, Emmett se nade mnou nakláněl. Teprve teď jsem si uvědomila, že to on je muž z mého snu.Tohle je můj sen…
Ano, je to on. Mám se ho bát? Mám se bát mýtinky? Nebo se ze mě stala vědma? Předpovídám svoji budoucnost ve snech? To se přece stává… je to úplně normální… To není možné! Nesním náhodou? Asi ne…
Něco mě k němu táhne. Ale co Edward?
Podívala jsem se mu do očí a všechny mé pochyby zmizely. Odletěly spolu s mými myšlenkami i opilostí. Ještě víc se ke mně přiblížil a… Něco mě začalo strašně lechtat na boku. Nejspíš tráva. Nechtěla jsem, ale musela jsem se začít smát.
„Myslím, že už jsem úplně střízlivá,“ řekla jsem. On se jen smál a už mě bral do náručí.
„Takže domů?“
„Jo, “ odpověděla jsem.
Donesl mě až ke dveřím a mě položil na zem. Já jsem však své ruce nechala omotané kolem jeho krku. Jelikož je o dost vyšší než já, naklonil se a políbil mě do vlasů.
Co nejtišeji jsem vlezla do domu. V obýváku na mě, jako po každé party, čekala mamka. Dobrý nápad jít se projít z opilosti. Nejsem si ale jistá, jestli mi opravdu pomohla procházka… Ještě k tomu když mě skoro celou cestu nesl Emm. Maminka se mě jako vždy ptala, jak jsem se měla a jestli jsem moc nepila. To víte, je mi 18, takže ještě pít nemůžu. Ale znáte to. Většinou ten alkohol vytancuju.
Ve Phoenixu chodíme s partou „zapařit“ dost často. Naše parta je dá se říct nejoblíbenější na škole. Nejspíš si pod tím představíte namyšlené frajírky, co je z průšvihů tahají bohatí rodiče. Omyl. Jsme taková parta do pohody. Nad nikoho se nevytahujeme, nemyslíme si, že jsme něco víc než ostatní.
Mám ráda večírky. Tenhle byl jeden z nejlepších v mém životě. Vlastně nebyl jeden z nejlepších, on byl nejlepší. Samozřejmě se mi zase vybavila moje skoro-pusa s Emmettem. Sakra! Úplně jsem to pokazila. Asi se to prostě nemělo stát. Vždyť mám Eda. Miluju ho, a nechci mu ublížit. Ale proč mě to k Emmovi tak táhne? Je těžké mu odolat.
Alice:
Ale né. Kdybych to viděla dřív, osobně to tam vysekám, aby Bellu nic nelechtalo. Ne, nevysekala. Pak by ta louka ztratila své kouzlo. No co, nepolíbili se teď, stane se to jindy. To by bylo, aby se ti dva nedali dohromady. Tak moc bych si přála novou sestřičku. A Bella se na ni přesně hodí. Moje parťačka na nákupy. Má stejný vkus jako já a má smysl pro módu. Určitě ráda nakupuje. Ale hlavně by mohl být Emmett znovu šťastný.
Začínají mi chybět i ty jeho vtípky. Přebarvený šatník na růžovou, kterou tak nesnáším, kyblíky postavené tak, aby se mi při otevření dveří vylily na hlavu nebo aspoň jeho pitomé narážky a nesmyslné kecy. Možná jsem se už opravdu zbláznila, ale všechny tyhle prkotinky mi chybí.
Emmett přišel domů s neobvykle dobrou náladou. Sice to ještě nebyl tak úplně náš starý Emm, ale bylo to lepší než obvykle. Dokonce mi řekl Skřítku. Normálně bych mu asi nejradši utrhla hlavu, ale teď když jsem to slyšela, mě zalila vlna spokojenosti a zodpovědnosti. A opravdu to neměl na svědomí Jazz. Musím ty dva dát dohromady, i kdybych neměla měsíc chodit nakupovat. A to je pro mě opravdu oběť.
Bella:
Dala jsem si sprchu, a po náročné noci si šla lehnout. Nemohla jsem usnout. Přemýšlela jsem. Nechápala jsem sama sebe a zároveň ani nevěděla, co přesně nechápu. Byla jsem zmatená asi jako veverka, které z oříšku vylezou šaty.
Nechápala jsem, proč, když jsem s ním sama, zapomínám na okolní svět. Zapomínám hlavně na to, že jsem zadaná, že mám Edwarda, který mě miluje, a zapomínám, že já miluji jeho. Nechápala jsem své pocity vůči Emmettovi. Můžu milovat dva kluky najednou? Miluju Emma? A co cítí on ke mně?
Takových otázek bylo ještě hodně, dokud jsem se nepropadla do bezpečí tvrdého spánku. Nic se mi nezdálo a já za to byla vlastně vděčná. Ještě teď, když si uvědomím, že Emmett i ta louka, byli v mém snu a doopravdy existují, běhá mi mráz po zádech.
Nikdy bych neřekla, že v takovém zapadákově, jako je Forks, se může najít tak úžasná rodina. Potrhlá (v dobrém slova smyslu) holka, se zvláštním, ale milým přítelem a doslova snový kluk v roli adoptovaných dětí milých a tolerantních rodičů. K tomu jsou všichni dokonale krásní a bledí, se zlatýma očima.
Alice je kamarádka, jakou jsem si vždycky přála. Je ztřeštěná, milá, s vševědoucí jiskrou v očích. Vyzná se ve světě módy, má stejný styl jako já. Má svůj vlastní názor, je tvrdohlavá, a kdyby chtěla, tak i býka přesvědčí, že červená je nejlepší barva na světě nebo donutí kočku plavat v bazénu. Už začínám kecat nesmysly.
Jazz je pro mě takový starší bráška, kterého jsem vždycky chtěla. Sice ho moc neznám, ale myslím že je chápavý. Že se dokáže vžít do situace člověka a taky dokáže pochopit jeho pocity. Kdybych si potřebovala s někým popovídat a Alice by nebyla nablízku, určitě bych šla za ním.
Esmé a Carlisle jsou ukázkoví rodiče. Z Esmé mateřská láska přímo vyzařuje. Za svou rodinu by dala cokoliv. Obdivuju ji. Carlisla si zase nedokážu představit rozzlobeného.
A nakonec Emmett. Nádherný a tajemný. Mohl by mít každou holku, kterou by chtěl, ale nemá žádnou (a mě to upřímně vůbec nevadí). Vždycky se s ním cítím v bezpečí. Je to můj anděl. Zároveň mám ale strach. Ne z něho, ale z toho, že ho opravdu miluju, ale zatím o tom nevím. Mám strach z toho, že až se budu vracet domů, do Phoenixu, bude mi po něm větší smutno než by mělo být. Že mi po všech bude smutno. Tahle zvláštní rodinka mi za tak krátkou dobu přirostla k srdci.
Omlouvám se za to, že to tak trvalo. Už u minulé kapitoly jsem se zmiňovala o tom, že mám zaracha. Teď jsem se k počítači moc nedostala a hlavně mě opustila múza. Děkuju za to, že mě chápete a prosím ať se mnou máte trpělivost ;)
Autor: MaliNa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Prázdniny ve Forks - 6. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!