Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prázdniny ve Forks - 4. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Prázdniny ve Forks - 4. kapitolaRozhodla jsem se, že se mezi Bellou a Emmettem přece jenom něco stane. Jak a kdy to ještě nevím. Ale teď ke 4. kapitole. Bella se snaží, aby ji pustili na večírek ke Cullenům. Dovolí jí to rodiče? Rozhodla jsem se, že vás trochu napnu. Večírek bude až v pátém a možná i šestém díle. Napadlo mě, že by taky nebylo špatné, dát kousek z Emmettova pohledu.

20.03.2010 (13:45) • MaliNa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1750×

4. Kapitola

Emmett:

„To je super! Tak mě napadlo, v sobotu pořádáme doma večírek. Kdyby ses chtěla stavit tak zavolej. Vyzvednu tě.“ Dala jí do ruky telefonní číslo.

„Tak zatím ahoj!“ rozloučila se a táhla mě pryč.

… v autě…

„My pořádáme večírek?“ zeptal jsem se. Alice totiž ještě o ničem takovém nemluvila.

„Vypadá to tak,“ odpověděla s podezřelým úsměvem na tváři.

Zajímalo by mě, co chystá. Určitě ji neviděla ve Forks. Možná měla nějakou vizi. Proč by ji jinak zvala na večírek, o kterém se doma ještě nezmínila.

Po příjezdu domů se Alice vydala dělat pozvánky. Dnes je čtvrtek, takže má dost času. Pořád jsem z hlavy nemohl dostat její tvář. Měla krásné oči….

Je to už dlouho, co Rose umřela. Strašně mi chybí. Chybí mi její smích, když jsem udělal něco směšného. Chybí mi její naštvaný výraz, když jsem udělal nějakou blbost, která zase přišla vtipná jenom mě. Chybí mi její utěšování, když jsem prohrál sázku s Jazzem. Chybí mi její vůně a její blízkost, nejen v noci, kdy nemám co dělat a topím se ve vzpomínkách.

Když jsem ji - Bellu, ale dnes držel v náručí, bylo mi líp. Ani ji vlastně neznám, a dokázala mě doslova učarovat. Voněla krásně, podobně jako Rose. Byla úplně jiná než ona a stejně mi ji tak připomínala. Nevím proč, ale najednou se těším na sobotu. Doufám, že přijde…

Bella:

Protože už jsem koupila vše, co jsem potřebovala, vydala jsem se domů. Po cestě jsem přemýšlela o něm, o Emmettovi. Najednou ho mám plnou hlavu…Co se to se mnou děje?

Doma jsem si vyndala všechny věci z tašek, ostříhala z nich cedulky a roztřídila je. Než jsem to všechno uklidila, bylo devět hodin večer a mě už se pomalu zavíraly oči. Dala jsem si tedy sprchu po tom dnešním nákupním maratonu, dala si večeři a šla si lehnout.

Když jsem si ale vzpomněla, co se dnes v obchodě stalo, spánek mě přešel.

‚Co je dneska za den?‘ zeptala jsem se sama sebe. O prázdninách nějak ztrácím pojem o čase. Je čtvrtek. Když budu doma, pomáhat uklízet, vařit, možná udělat něco na tetině zahrádce, snad mě pustí.

Chtěla jsem se zeptat sama sebe, proč tam chci jít. Protože jsem se ale bála odpovědi - kdybych se nad tím vážně zamyslela, radši jsem to nechala tak. Prostě chci poznat nové lidi. Jsem tu teprve pár dní, takže jestli tady mám být celé prázdniny sama, asi umřu nudou.  To se dá pochopit, ne? Asi to tak podám i rodičům a tetě. Skončila jsem s přemýšlením a usnula.

Následující den bylo hezky. To znamená jediné. Zprovoznit, nasnídat, převléct, a jít se zeptat tety jestli nepotřebuje udělat něco na zahrádce. Odpověděla mi, že se na to sama chystá tak můžeme jít spolu.

Po dvou hodinách plení zahrádky na sluníčku, ze mě doslova teklo, a záda jsem nemohla ani narovnat. Usoudila jsem, že s touhle prací jsem skončila. Šla jsem se vysprchovat a pomáhat mámě vařit. Samozřejmě jsem dostala cibuli. Oloupat a nakrájet. Slzela jsem tak, jako budu zítra, když mě nepustí. Tohle mě přesvědčilo a pracovala jsem dál.

Potom jsem ještě vyluxovala, některé místnosti i vytřela, uklidila obě koupelny, uklidila si pokoj – teda hlavně zbytek věcí co jsem neuklidila včera. Šla jsem se znovu osprchovat, a konečně zapadla do postele. Na tohle jsem se těšila celý den. Jsem vysátá, jak po útoku upíra.

Ještě než jsem stihla zhasnout, někdo zaklepal.

„Můžeš,“ řekla jsem.

Byla to máma.

„Potřebuješ něco?“ zeptala jsem se.

„Vlastně jsem se na to samé chtěla zeptat já. Tohle se často nevidí, abys začala skákat a uklízet a pomáhat.“

„No, vlastně jo. Potřebuju. Včera na nákupech jsem se seznámila s jednou holkou z Forks. Pozvala mě na večírek, který pořádá doma…“

„Mami prosím. Budou tam všichni,“ dodala jsem rychle, když jsem zachytila její pochybovačný pohled.

„Tak dobře. Tátovi to radši řeknu já. A teta bude ráda.“

„Díky,“ skočila jsem jí kolem krku. „Zítra zavolám Alici, ať mě vyzvedne.“

„Tak dobrou.“ Popřála mi mamka a odešla.

„Uf…“ vyšlo ze mě, když odešla.

Šťastná jsem si lehla a po chvilce usnula.

Hned ráno jsem si vybrala oblečení. Vybrala jsem si novou riflovou sukni, zelené tričko, doplnila jsem to černými řetízky, černými síťkovanými silonkami a konečně můj klenot – výrazné, zelené boty na podpatku. Miluju je.

Šla jsem se nasnídat. Dala jsem si cornflaky.

„Sakra! Kabelka!“ vykřikla jsem z ničeho nic.

Všichni se po mě tázavě podívali.

„Nemám tady kabelku!“ řekla jsem na vysvětlení.

„Dojez to, a stav se ke mně do pokoje," řekla teta.

Dojedla jsem tedy a šla za tetou.

„Jakou barvu potřebuješ?“

„Nejlepší bude asi černá.“

Vytáhla krásnou černou kabelku. Tak tohle bych u ní asi nečekala. Super. Dokonale se mi hodí.

„Děkuju, je perfektní!“ dostala jsem ze sebe.

Teta se spokojeně usmála.

„Nemáš zač. Tu si můžeš nechat, já už ji stejně nemám kam nosit.“

„To…to myslíš…nó…vážně?“ začala jsem koktat.

„Úplně.“ Znovu se usmála a odkráčela z pokoje.

Svoji novou kabelku jsem si donesla do pokoje a položila ji ke hromádce s oblečením. Vytáhla jsem číslo od Alice a uložila si ho do mobilu, abych ho pak nehledala. Při svém štěstí bych ho totiž určitě nenašla. Bylo mi to divné, volat jí, aby pro mě přijela. Nevěděla jsem ale ani kde bydlí a tak jsem jí zavolat musela, pokud jsem se tam chtěla dostat.

Vytočila jsem tedy její číslo a čekala. Po pár zazvoněních to zvedla.

„Ahoj, Alice, tady Bella…“

 

←Předchozí / Další→

 

 

 

Protože byli všichni zvědaví, jak asi bude vypadat pár Bella a Emmett, tak jsem trochu pozměnila plány s povídkou. Doufám že se Vám to bude líbit.

Autor: MaliNa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prázdniny ve Forks - 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře