Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Prázdninová láska 5. Díl

Official poster - La Push werewolfs


Prázdninová láska 5. DílPo dlouhé pracovní směně se konečně Bella dostala do postele.
Zdál se jí krásný sen, ale stane se skutečností?

Prosím o komentáře a kritiku.
Vaše TorencCullen

Kdyby mohla tak vybuchne jak sopka. No bylo by docela vtipný jí pozorovat, ale já měla v plánu jít do sprchy a jít si lehnout. Kam jsem taky po sléze hned zahučela.

Když jsem se vykoupala, vlezla si do pyžama hned jsem zapadla jak Němec do krytu. Byla jsem hrozně utahaná, cítila jsem se jak zmlácenej pes. Den před tím jsem moc nespala a to se na mně podepsalo. Během pár minut jsem byla tuhá. Začal se mi zdát, takový divný sen.

Bylo léto a já jsem měla pokoj sama pro sebe v přízemí. Otevřené okno, které dovnitř pouštělo čerství vzduch. Najednou volala máma z předsíně.

„Isabello, máš tu návštěvu.“

„Už jdu,“ odpověděla jsem.

Šla jsem pomalu, ale jistě. Vůbec jsem netušila kdo to je. Byla jsem hrozně zvědavá. Když jsem vykoukla nevěřila jsem vlastním očím.

„Edwarde, co tu děláš? Ty jsi byl… v Ne… mo… c.“ celá vyjevená jsem ze sebe nebyla schopná vypravit ani poslední větu.

„Co bych dělal v nemocnici? Ano potkali jsme se tam, ale navštívil jsem tam kamaráda. To je všechno,“ krásně se usmál, a opřel se o futro dveří.

„Omlouvám se, půjdeš dál?“

„Jestli můžu,“ podíval se na mou matku a pak na mě. Ukázala jsem na něj prstem, který směřoval ke mně.

Máma šla na stranu a Edward vstoupil dovnitř. Byl celej usměvavej a dobře naladěnej. Pořád mi nešla na mysl ta nemocnice. Bylo to divné, ale nechala jsem to být. Byla jsem ráda, že je v pořádku a teď u mě.

„Pojď do pokoje,“ vyzvala jsem ho, a šla ke dveřím do mého pokoje.

Co si pamatuju s Edwardem jsem nic neměla. Byl to kamarád, ale to co udělal… skoro jsem nestačila ani zavřít dveře. Popadl mě za pas a otočil si mě k sobě. Ty jeho nádherné oči se mi začaly vpíjet do mých. Úplně jsem se v nich ztratila. Nechápala jsem jeho postoj. Ale bylo mi to jedno. Díval se na mě tak intenzivně, že se mi začala podlamovat kolena. Edward mě chytil a vzal do náruče. Nepřestával se mi dívat do očí. Kdyby bylo po mém, měla bych ho u sebe a líbala ho na jeho hebké rty. Malinko jsem naklonila hlavu a čekala, jestli zareaguje. Nečekala jsem moc dlouho. Políbil mě na rty, ale tak vášnivě, že jsem ztratila hlavu.

„Po… počkej,“ zkoušela jsem promluvit.

„Copak? Je to moc rychle? Omlouvám se,“ položil mě na zem a odstoupil o malinký kousek.

„Ne já se omlouvám. Vedle je máma.“ Malinko jsem ucukla koutky. A Edward se usmál taky.

„Jestli chceš, můžeme jít k nám. Tam nikdo není.“

Nebyla jsem si jistá, aby si to nevyložil jinak. Ale po tom co udělal jsem ho chtěla strašně moc. Potřebovala jsem ho cítit na svém těle. Cítit jeho vůni, polibky a doteky.

„Chceš?“ hodila jsem po něm očko a usmála se.

„Je to na tobě, jestli chceš.“ Vstal a šel ke mně.

„Smím,“ položil svoji ruku na mou tvář a pomalu se přibližoval.

„Musíš!“ omotala jsem ruce kolem jeho zátylku a čekala.

V ten moment jsem slyšela něco houkat. Co to je? Edward se mi začal pomalu rozplývat v mlhu. Věděla jsem, co se stalo, byl to jen sen. Krásný sen, který jak doufám bude jednou i realitou.

Vstala jsem na lokty a podívala se na hodiny. Bylo 7 ráno.

„Isabello, vstávej. Přijdeš pozdě!“ hudrovala matka.

„Už jsem vzhůru.“

Vylezla jsem jako blesk, popadla oblečení a čisté spodní prádlo. Otevřela jsem dveře a hned dveře od koupelny. Zalezla jsem do sprcháče, kde jsem se osprchovala a umyla hlavu. Otevřela jsem zamlžené dveře sebrala dva ručníky, a hodila je na sebe. Jeden na hlavu a druhý kolem sebe. Nesměla jsem zapomenout na zuby a hodit na sebe make-up.

Během pár minut jsem byla v pokoji. Samozřejmě oblečená, upravená jen si vzít tašku a jít dolů k máti.

„Ahoj,“ pozdravila jsem jí.

„Tady máš snídani,“ ukázala na omeletu.

„Děkuju.“ Vzala jsem vidličku a začala jíst. Rychle jsem to do sebe naházela, a talíř odnesla do dřezu.

„Tak já jdu.“

„Isabello, v kolik přijdeš? Jo mimochodem kdo je Edward?“ vytřeštila jsem na ní oči.

„V kolik přijdu nevím. A odkud znáš Edwarda?“

„To ty jsi tohle jméno volala skoro celou noc.“

„Aha. Promiň.“

„Řekneš mi kdo to je?“

„Nechci,“ odsekla jsem. Pokud to je o Edwardovi, nechci o něm s nikým mluvit.

Vzala jsem si tašku, obula si boty, sundala klíče z věšáku a rychle za sebou zabouchla dveře. Naskočila jsem do auta a nastartovala. Už mi nebránilo jet za Edwardem. Byla jsem si jistá, že mě minule nevnímal. Tak i tentokrát bych mu mohla říct o tom, co se mi zdálo. Trhalo mi to srdce, že ho neznám. Ale ten sen mi dal naději, že ho jednou poznám.


 

 

4. Díl © Shrnutí © 6. Díl

 

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Prázdninová láska 5. Díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!