Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Právnička - 5. kapitola

Zlý sen v reaalitě


Právnička - 5. kapitolaTak, tady se dozvíte, co je záchrana a taky se trochu seznámíme s Belliným manželem.

„Cože?“ vyhrklo šest ztuhlých upíru. Já jsem mlčel. Vlastně jsem ani nevěděl, co jim řekla. Hlavou mi běhala pořád ta stejná věta a já se jí nemohl zbavit. Je vdaná. Je vdaná. Je vdaná.

„Ano. Emmette, měl jsi pravdu. Na těch toaletách ještě někdo byl a já vím kdo. Domluvila jsem si s ním schůzku na zítra a vyslechnu ho. Jestli něco slyšel, viděl, nebo cokoliv, máme to v kapse!“


Asi čekala na potlesk, výkřiky radosti nebo tak, ale nic se nedělo. Ještě pár vteřin bylo ticho jako v hrobě, a pak to přišlo. Bylo to jako vlna. Všichni se začali objímat, líbat se a někteří se i smáli. Jen já jsem stál jako solný sloup a díval se na toho anděla přede mnou, který mě nechtěně velmi ranil. Usmívala se a dívala se na tu kupu usměvavých tváří.


Pak její pohled spočinul na mně. Její úsměv se trochu zmenšil, ale stále tam byl. Najednou, z ničeho nic, přestala dýchat. Než jsem stihl zpanikařit, zhluboka se nadechla a vyžádala si ticho.


„Dobře, já teď půjdu domů. Páni, už je pozdě. A ještě si něco ověřím. A vy si můžete oddychnout. Zítra zase přijdu – nespíte, takže vám nebude vadit, když tady budu brzo, že? A na všem se domluvíme, ano? Tak jo.“ Na všechny se usmála a mě si nechala na konec.


Oplatil jsem jí úsměv a slyšel, jak se jí srdce rozběhlo rychleji. Slyšeli to i ostatní a Emmett si v duchu neodpustil poznámku: Možná se kvůli tobě rozvede.


Potichu jsem zavrčel. Bella se usmála a chtěla odejít, ale Esmé ji zastavila a objala ji. Bella se znovu usmála – zdá se, že je to šťastný člověk. Pořád samý úsměv – a pak se odtáhla.


„Takže zítra,“ řekla všem a Esmé zvlášť řekla: „Měj se hezky, Esmé.“

Zdá se, že má Esmé raději, než jsme si mysleli. Rozloučili se a Bella odešla. Všichni se začali věnovat Emmettovi a jemu se to evidentně líbilo. Já jsem neměl co dělat. Když najednou mě něco napadlo. Nikdo si mě nevšímal, tak jsem se vykradl zadním oknem ven a sledoval stopu jejího auta. 

Za chvíli jsem už seděl na stromě před krásným domem. Bylo vidět, že ho zařizovala Esmé. Její styl tady byl všude vepsaný. Hledal jsem pohledem Bellu a uviděl ji v kuchyni, jak něco krájí. Opatrně jsem šel blíže, abych zjistil, co to je. A taky, že jsem to zjistil. Byla to červená paprika. Krájela ji na kostičky. Za chvíli ji dokrájela, tak začala krájet bílou. Když už měla i tu hotovou, začala krájet rajče na malé měsíčky.


Najednou se k ní přiblížil nějaký muž a zezadu ji objal. Bella na chvíli ztrnula, ale pak se křečovitě usmála a otočila. Muž ji chtěl políbit a já už se chystal otočit. Tohle bych nerozdýchal, ale ona mu položila ruku na rty. Zmateně se na ni podíval, ale pokrčil rameny. Když odešel, položila nůž, který stále držela v pravé ruce, opřela se o linku a svezla se na zem.


„Proč na něj nemůžu přestat myslet?“ mumlala si a já ztuhnul. Pak se znovu postavila a dala všechnu zeleninu, kterou nakrájela, na malý talířek. Potom začala krájet chleba. Když měla čtyři krajíce, vzala talířek a odnesla ho do obývacího pokoje. Když se sehnula, aby ho položila, její muž ji chytl kolem pasu a stáhl ji k sobě na pohovku.


„Jacobe, teď ne. Musím dodělat tu večeři,“ zakňourala. On se na ni smutně podíval, ale pustil ji. Bella chtěla jít zpět do kuchyně, ale pak se podívala na schody a vydala se k nim. Pak zapadla někam do pokoje, ale okna byla z druhé strany, a tak jsem dům bleskem oběhl a zase jsem si sedl na strom.


Seděla na posteli a měla hlavu v dlaních. Pak, jako by si na něco vzpomněla, se postavila a vzala do svých krásných hubených ruček nějakou složku.

 

Na ní bylo napsané: Případ 17094 - Emmett Cullen.


Takže to byl Emmettův případ. Chvíli listovala – myslel jsem si, že nemohla nic vidět, jak rychle letěla ze strany na stranu -, ale pak zastavila a vrátila se o stranu zpět. Chvíli se na ni dívala, a pak vzala nějakou fotku. Moment mi trvalo, než mi došlo, že jsem tam já. Dívala se na mojí fotku!
Asi měla u každého člena rodiny jeho fotku. Ale proč zrovna-

„Můžu dovnitř?“ zeptal se přes dveře její muž. Belle při jeho hlasu vypadla fotografie z rukou. Podívala se na fotku, a pak na dveře. Tohle zopakovala asi třikrát, a pak nejistým hlasem odpověděla:


„Ehm, jasně. Jen pojď.“ Zvedla fotku a bleskově ji dala do složky. Její muž vešel a podíval se na ni. Ona se nadechla a řekla mu, že mu něco důležitého musí říct.


Čekali jsme. Oba. Ale myslím, že já jsem byl napnutější.


„Víš, mám teď jeden případ, a tam je… jeden… Víš, já jsem… Totiž...“ nedořekla to, protože ji přerušil telefon. Bella se zatvářila zoufale. Já se tvářil podobně. Co mu chtěla říct?!


„Haló?“ řekla rozladěně. Neslyšel jsem odpověď, ale ona se okamžitě rozjasnila.

„No, to je úžasné! Ach, jistě. Moc vám děkuju. Ano. Děkuju. To je moc potěší. Ano, ano. Prosím? Aha, no, to snad nějak půjde. Jistě. Nashledanou.“ Podívala se na svého muže rozzářenýma očima.

„Tomu nebudeš věřit! Ten svědek je vážně skvělý!!! Ach. Pak ti to musím všechno povyprávět,“ pištěla na něj, a pak se mu vrhla kolem krku. Když to udělala, bolestně jsem se zatvářil. Jacob se usmál a zatočil se s ní na místě. Pak ji pustil a zeptal se, jestli jdou konečně večeřet, protože má opravdu velký hlad.


„Ale ano, jistě,“ odpověděla se smíchem.

Když dovečeřeli, Bella se zatvářila provinile. Skousla si spodní ret a začala.

„Musíme si promluvit, Jacobe.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Právnička - 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!