Závěrečný krátký dílek. Je to už jen takové Bellino přemýšlení, nic závratného, ale chtěla jsem to nějak zakončit. Mrzí mě, že tato povídka končí, přirostla mi k srdci, ale zase budou jiné a já doufám, že se vám budou líbit tak, jako se líbí mně v mé hlavě. :) Nechte nějaké komentáře na závěr, prosím, díky vaše Kirsten.
08.07.2011 (07:30) • Kirsten • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 2014×
Epilog
Na líbánkách jsme strávili asi měsíc. A ani po tom dlouhém a krásném měsíci se mi odtamtud nechtělo. Bylo tam tak krásně a s Edwardem ještě nádherněji. Nevím, jestli je to možné, ale zdá se mi, že naším intimním sblížením jsme se sblížili ještě více, pokud to tedy ještě jde. Nedokážu si představit, že bych bez něj měla být. To by byl můj konec a myslím, že on je na tom stejně.
Když jsme se vrátili domů, všichni nás vítali, my se vítali s nimi, vyprávěli jsme, co jsme zažili. Emmett byl samozřejmě zvědavý na, no víte co, ale my mu nic neprozradili, to je jasný. Alici hrozně zajímalo, jaké obchody mají v Rio de Janeiru, Rosalie pro změnu, jak tam lidé chodí oblíkaní. Esmé chtěla vědět, jak to vypadá na ostrově a Carlisle, jestli jsme nezpůsobili lovem nějaké potíže. A Jasper, ten se radši vypařil, jelikož ten nápor emocí nezvládl.
Taky jsem mluvila s Jane. Volala jsem jí hned, jak jsme přijeli domů a všichni nás vyslechli. Byla nadšená a chtěla vědět všechno, znáte to. Poté jsem chvíli mluvila i s Alecem. Teď byli někde v severní Evropě. Cestovali po celém světě a moc si užívali svobody, kterou neznali, jelikož pořád dělali něco pro Ara.
Ano, na něj jsem si ani nevzpomněla. A když, tak mě při té vzpomínce píchlo u srdce, ale co se dá dělat. On se rozhodl, že mě nechce ve svém životě. Nikdy jsme spolu neměli moc dobrý vztah, takže mi ani moc nechybí. Mám spousty dalších lidí, teda upírů, co mě mají rádi, zaleží jim na mně a to je hlavní, ne?
Jelikož už byl konec léta, nastoupili jsme opět do školy. Teda jenom já, Edward, Alice a Jasper. Rosalie s Emmettem už měli být jako že na vysoké.
A tak jsme si žili spokojeně, jedna velká rodina. Když jsme dochodili školu, přestěhovali jsme se. A tam jsme začali znova. A pak znovu a znovu. Občas jsme toho nechali a jen tak si užívali, ale po čase jsme do školy zase zavítali.
S Edwardem jsme trávili každou chvíli spolu. Milovala jsem ho pořád stejně a budu vždycky. A vím, že on mě taky. Naše láska je silná a nezlomí ji žádná překážka. Budeme se milovat, budeme spolu, budeme navždy spolu. Navždy.
Autor: Kirsten (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Pravá láska? Nesmysl! Epilog:
jedním slovem: nádhera
Krásná povídka a úžasnej epilog
gratuluju
těším se na další tvojí povídku
tahle povídka se mi děsně líbila.prostě super!!!!§
Lepší zakončení jsi vymyslet nemohla. Moc krásné.
juuuj celý příběh jsem zhltla na jedno odpoledne a moooc se mi to líbilo....ten Aro ten mě asi nejvíc štval a ještě co jířekl...nobylo to krásné a moooc romantické....
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!