Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Pravá láska? Nesmysl! 26. kapitola

07.07.2011 (08:00) • Kirsten • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1792×

26. kapitola

Když jsme vešli dovnitř, Edward mě položil na zem a já si mohla prohlédnout dům. Bylo to hodně podobné domu ve Forks, akorát tady to bylo na krásné pláži u moře. Prostorný obývák s velikou televizí, moderně zařízená kuchyň s obrovskou jídelnou, několik ložnic i s koupelnami. Jedna v béžové barvě, další v hnědé, třetí v zelené. Nejvíce se mi líbila samozřejmě v modré, a jelikož mě má Edward přečtenou, ubytovali jsme se právě tam.

„Páni, to je nádhera,“ rozplývala jsem se.

„Jsem rád, že se ti tu líbí,“ odpověděl s úsměvem a objal mě kolem pasu. Já ho chytla kolem krku a lehce políbila.

„Ta postel vypadá pohodlně,“ nadhodila jsem a nevinně se usmála. Edwardovi hned docvaklo, jakým směrem se mé myšlenky ubírají, ale nedal to na sobě znát.

„Nechtěla by ses nejdříve osprchovat, po tak dlouhé cestě? A vybalit nebo si prohlédnout ostrov? Mě je to jedno, na co máš chuť,“ vyjmenovával mi Edward možnosti a mě bylo jasné, že si ze mě dělá legraci.

„Já mám chuť na svého manžela,“ šeptla jsem a otřela se mu o ušní lalůček. Než jsem dopověděla, už jsem byla v posteli přitisknutá pod Edwardem. Jeho rty se neúprosně tiskly na ty mé a drtily je ve vášnivém polibku, který mu ty mé s radostí oplácely. Jednu ruku jsem mu zapletla do vlasů a druhou mu přejížděla po jeho vypracované hrudi. On mi přejížděl rukama po celém těle.

Nečekaně jsem ho přesunula pod sebe a zářivě se na něj usmála. Pomalu jsem mu začala rozepínat knoflíčky od košile, hezky jeden po druhém. Přitom jsem se mu dívala do očí. On mi pohled oplácel s oddanou láskou a něžností. Když jsem rozepnula všechny knoflíčky, stáhla jsem mu košili z ramen a odhodila ji někam za hlavu. Znovu jsem se vrhla na jeho rty a nechala jsem se přetočit zpátky pod něj. Začal mi hrnout šaty nahoru a přitom mi hleděl do očí, tak, jako já předtím jemu. V jeho pohledu jsem viděla nejen lásku, ale také žádost o svolení. Jemně jsem kývla a se šaty mu pomohla. Jelikož jsem zůstala jen ve spodním prádle a on měl ještě kalhoty, začala jsem mu rozepínat pásek a hned na to mu stáhla kalhoty. Konečně jsme si byli kvit. Políbil mě na čelo a postupně mi slíbával každý kousíček obličeje. Postupně sjel až na krk, dekolt.

Zbavil nás spodního prádla a s pohledem plným lásky spojil naše těla v jedno. Prohnula jsem se bolestí, ale ta po chvíli přestala a já už jen vzdychala slastí. Nikdy jsem nezažila nic tak úžasného, tak krásného…

Leželi jsme v posteli, hlavu jsem měla položenou na Edwardově hrudi a objímala jsem ho kolem pasu. Usmívala jsem se jako sluníčko, od ucha k uchu.

„To bylo naprosto dokonalé,“ šeptla jsem a podívala se na Edwarda. Usmíval se stejně, jako já.

„To bylo,“ odpověděl mi a políbil mě na špičku nosu.

„Miluju tě, Edwarde.“

„Já tě taky miluju, Bells.“ K tomu okamžiku nebylo co dodat.

„Co bys teď řekla na sprchu po dlouhé cestě, když jsme to předtím nestihli?“ navrhl a já s úsměvem vyskočila. Vzala jsem si peřinu a zabalila se do ní. Došla jsem ke dveřím, a pak mě něco napadlo. Pomalu jsem nechala sklouznout peřinu a otočila se zpátky na Edwarda, který mě pozoroval černýma očima.

„Nepůjdeš se mnou?“ otázala jsem se a pohodila vlasy. Během vteřiny jsem byla namáčknutá na stěně ve sprchovém koutu a moje rty byly zaneprázdněny těmi Edwardovými. Když se ode mě odtrhl, pustil vodu a přejel mi rukou po boku. Slastně jsem vzdychla a znovu ho políbila. A tak jsme prožili ten krásný okamžik ještě jednou, a pak ještě jednou…

Když jsme se konečně dostali ze sprchy, oblékla jsem si volné bílé šaty a s Edwardem jsme ruku v ruce vyšli na průzkum pláže a okolí. Venku byla ještě tma.  Bylo to opravdu překrásné. Všude krásná, čistá pláž, průzračné moře. Kousek dál jsme přešli do menší džungle, kde však nebyli skoro žádná zvířata, museli nás cítit. Ale ani to nás neodradilo od toulání džunglí.

Když začalo svítat, sedli jsme si na kopec, z kterého byl výhled na celý ostrov a taky se odtamtud dal skvěle pozorovat východ slunce.

„Nechtěla by ses jít zaplavat? Moře bude krásně teplé,“ navrhl Edward a já nadšeně souhlasila. Nevím, kdy jsem se naposledy koupala v moři. Upíří rychlostí jsme doběhli zpátky do domu, kde jsme se převlíkli do plavek. Měla jsem na výběr hned z několika. Nakonec jsem zvolila modré, samozřejmě.

Rozeběhla jsem se do vody a smála se. Moře bylo teplé, jak Edward říkal. Otočila jsem se a spatřila ho, jak stojí na kraji pláže a s úsměvem mě pozoruje.

„Tak pojď!“ křikla jsem na něj a než jsem se nadála, byl vedle mě.

„Je to vážně úžasný!“ výskala jsem nadšeně. Potopila jsem se a plavala pod vodou. Sice mě mrzelo, že všechny rybky rychle plavaly pryč, ale co se dá dělat. Edward plaval vedle mě a usmíval se.

Když jsme si užili podmořský svět, vrátili jsme se zpět na břeh a začali jsme po sobě cákat vodu. Smáli jsme se jako malé děti.

„To si vypiješ!“ křikl na mě Edward, když se mi podařilo ho stáhnout pod hladinu. Začali jsme se honit a Edward byl bohužel rychlejší, takže mě chytil.

„A mám tě!“ zvolal vítězně a uvěznil mě v objetí. Usmála jsem se a objala ho. Stoupla jsem si na špičky a políbila ho. Zapomněl na všechno a začal mi oplácet polibek. Já využila jeho nepozornosti a vyklouzla mu z náruče. Než se vzpamatoval, byla jsem o několik metrů dál.

„Ty mrško!“ křikl a už mě zase honil. A opět mě chytl, tentokrát pevněji.

„A teď už tě nepustím,“ řekl s úsměvem a tentokrát mě políbil on. Já roztála pod jeho polibkem a už mě ani nemusel držet. Naše role se hned vyměnily. Slastně jsem vzdychla a přitáhla si ho blíž. Užívala jsem si jeho polibky a doteky a snažila jsem se mu je stejnou měrou oplácet.

Když jsme se dostali po dlouhé době z vody, vrátili jsme se zpět do domu. Převlíkla jsem se do kraťasů a tílka a uvelebila se na gauči.

„Co kdybychom si pustili nějaký film?“ zeptala jsem se a ani nečekala na odpověď, už jsem nějaký vybírala. Nakonec jsem vybrala jeden můj oblíbený. Pustila jsem televizi a pohodlně se uvelebila v Edwardově náručí.

„Co jsi vybrala?“ zeptal se a já se usmála.

„Titanic. Líbí se ti? Mě moc. Je to hrozně hezký film. Romantický, plný lásky a smutku, ale přesto krásný,“ vysvětlovala jsem a on jen kývl.

„Já vím.“ Otočila jsem hlavu a lehce ho políbila. Pak už jsem se ale otočila na obrazovku a pozorovala ten neuvěřitelný příběh. Samozřejmě se mi nejvíce líbí část, když Rose přijde za Jackem a tráví spolu krásné, zamilované chvilky. Jako na té lodi, jak ji maluje obraz, když spolu utečou, prožijí pár krásných chvilek.

Pak jim to pokazí ledovec a ten její hloupý snoubenec. To mě vždycky štvalo. Ale pak se mi zase líbí, jak nenastoupí do lodi a uteče mu.

„Radši budu jeho děvka, než tvoje žena,“ odříkala jsem nastejno s herečkou a nevím proč, ale připomnělo mi to situaci s Christianem. Sice to není zas tak podobné, ale trošku ano.

„To je nejhezčí a nejpravdivější věta z celého filmu,“ šeptla jsem a Edward mě líbl do vlasů. Asi mu došlo, na co myslím.

Když tam byla pasáž, jak Rose nastupuje podruhé do člunu a dlouhou dobu se dívá Jackovi do očí, pochopila jsem, proč pak rychle vystoupila také.

„Kdybych byla na jejím místě, udělala bych to samé,“ řekla jsem a otočila se na svého manžela. Díval se na mě s takovou něžností, láskou a oddaností, až se mi z toho chtělo brečet. Ještě víc jsem se k němu přitiskla, a pak už jsme dokoukali film beze slov.

„Je to nádherný film,“ řekla jsem, když byl konec a já vypínala televizi.

„Kolik je vůbec hodin?“ zeptala jsem se.

„ Tři odpoledne. Máš nějaký nápad, jak využít volný čas?“ zeptal se laškovně.

„No, nápad bych měla, ale to si necháme na noc. Teď bych se šla podívat znovu na pláž.“

Jak jsem řekla, tak se taky stalo. Zbytek odpoledne jsme se toulali po ostrově a celou noc jsme byli zaneprázdněni v ložnici.  Další den jsme se jeli podívat do Ria de Janeira a strávili jsme celý den touláním po městě. Taky jsme něco málo nakoupili, aby se neřeklo. Navečer jsme se ještě vykoupali v moři…

A tak jsme si užívali naše líbánky, jak jen jsme mohli. A o návratu domů jsme zatím ani nepřemýšleli…

25. kapitola Shrnutí Epilog

Autor: Kirsten (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Pravá láska? Nesmysl! 26. kapitola: