Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Poslední - 5. kapitola

25.06.2010 (14:00) • Shire • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2034×

5. kapitola - Hodní upíři?

„Jdou sem Volturiovi," řekl Jacob.
„Nevíme jistě, ještě se nerozhodli..."  řekla podivně přidušeným, ale jemným hlasem elfka. „Nevidím je."

Tázavě jsem se podívala na Jacoba.

„Ona nic neví," kývl hlavou ke mně.
„Dobrá tedy," odpověděl jejich vůdce. „Jsem Carlisle a tohle je má rodina."

Rodina. To slovo do našeho světa snad ani nepatřilo. Buď smečka nebo klan. Vztahy ve smečce byly téměř jako rodina, ale byla v ní také pevná hierarchie. Klan je svázán příbuzností, domluvami, sňatky, ale také není rodina, vždy je někdo vlivnější než jiní. Z nich, ale vyzařoval duch rodiny. Další na seznamu podivností ohledně téhle „rodiny".

„Carlisle, myslíš, že je to dobrý nápad, říct jí o nás?" ptal se ho podezřívavě ten s bronzovými vlasy.
„Myslím, že ano, Edwarde, neřeknu jí nic, co by Volturiovi nebo kdokoli jiný nevěděl," odpověděl mu.

Uvědomila jsem si, že jsou podivně uvolnění na to, že před nimi stojí jejich úhlavní nepřítel. Totiž já. Vadilo mi, že se musím bavit s upíry, ale já si nemůžu vybírat. Chytnu se každé ruky, která se nabídne, ať bude číkoli, i když mi to bude nepříjemné.

„To rád slyším," řekl odměřeně ten s bronzovými vlasy, Edward, že?
„Cože?" zeptala jsem se překvapeně.
„To, že nám hodláš pomoci," odpověděl nevzrušeně.
„Já nic neřekla!" odporovala jsem.

„Čte myšlenky," podotkl Jacob.

Aha, to leccos vysvětluje.

„Proč jí Volturiovi hledají?" ptal se Carlisle Jacoba.
„Je poslední..." odpověděl mu. „Pak jsme prý na řadě my a když už tu budou hodlají vás zničit taky."

„Proč vás chtějí zničit?" ptala jsem se Carlislea.
„Mají strach, jsme větší „klan" než Volturiovi," odpověděl.
Když viděl můj výraz, dodal: „Oni nepočítají gardu. Je jich pět. Aro, Caius, Marcus, Arova a Caiova žena."

Elfka dodala: „Aro je sběratel. Radši zničí ty, co nemůže mít, aby je neměli jiní."
„Nechápu," řekla jsem jí.
„Chtěl mě a Edwarda. Protože Edward čte myšlenky a já vidím budoucnost. Moje vize nejsou vždy přesné."

„Nemohla by se tahle porada přesunout na zítřek?" zeptala se rudooká. „Nessie je unavená."

Ucítila jsem chvění kolem páteře a začala jsem se neovladatelně klepat.

„Ne, to nemohla!" vyštěkla jsem na ni. „Do úplňku zbývají dva dny!"
„Co je mi po úplňku?!" vystartovala na mě.

Najednou se rozhostil klid. Nevím, co se stalo. Prostě jsem najednou nebyla naštvaná a rudooká taky ne.

„Díky, Jaspere," řekla elfka a objala zjizveného blondýna.

Vypadali zvláštně, ona byla opravdu maličká a vypadala křehce, on byl vysoký a jizvy hlásaly, že i nebezpečný, ale když na ni pohlédl, měl v očích tolik něhy.

Pohlédla jsem tázavě na Jacoba.

„Ovládá emoce a vadí mu, když je okolo něj vyhrocená atmosféra," řekl mi.
„Umím mluvit," ozval se zjizvený.

Měl uklidňující, hluboký hlas.

„Řekni nám, co víš," řekl mi.
„Přijde sem blondýn a nějací jeho poskoci," odpověděla jsem.

„Takže Caius, vypadá to čím dál tím líp," řekla jízlivě blondýna.

V tu chvíli mi hlasitě zakručelo v břiše. Svalovec se zasmál.

„Máš hlad," řekla mi hnědovlasá. „Pojď, něco ti uvařím, jmenuji se Esme. Jak mám říkat tobě?"

Mezi vlky to zašumělo, když uslyšeli o jídle. Bylo to poprvé, co se ozvali.

„Děkuju, Esme, budu moc ráda," řekla jsem spíš ze slušnosti.

„Vaří skvěle," ozval se Jacob.

„Říkej mi jak uznáš za vhodné. Nemám jméno," odpověděla jsem na její otázku.

Byla tak milá. Vyzařovala z ní mateřská láska. Líbí se mi, i když je upírka. Snad jsou ostatní Cullenovi taky takoví.

6. kapitola

4. kapitola

3. kapitola

2. kapitola

Prolog + 1. kapitola

Shrnutí

Autor: Shire (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Poslední - 5. kapitola: