Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Polibkem všechno začne 28 - Promiň mami

3.Janna-Ostrov Esme

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu

Polibkem všechno začne 28 - Promiň mamiTakže máte tu další dílek chtěla bych ho věnovat: CullenLily, Regi, Neyimiss, Andrea a ClairdeLune... protože jste jediné které to čtou =)

10.12.2009 (16:00) • NikkiR • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1837×

28.Kapitola

,,Takže pan doktor  Cullen  tady je, hned vám ho předám.“ Kdybych nečekala až ho uslyším skákala bych radostí, můj úsměv se rozšířil. V myšlenkách se počítala, dokud jsem neuslyšela jeho hlas.

,,Doktor Carlisle Cullen, jak vám mohu pomoci?“

Nemohla jsem najít svůj hlas, jako kdyby byl někde dole, tak strašně daleko. Začala jsem si opakovat stále dvě slova, nádech…výdech, po pár sekundách to nakonec zabralo.

,,Carlisle, ty mě můžeš pomoct vždycky.“ Slabě jsem se pousmála, kolikrát mi už on pomohl, vždycky jsem ho měla ráda.

,,Bells? Jsi to vážně ty? Tomu nevěřím!“ Byl hodně překvapený, vážně to nečekal. Ale že by nevěděl o Edwardově návštěvě? Nebo se nevrátil?

,,Vážně jsem to já, vrátil se už Edward?“

,,Edward? Ten má být s tebou ne?“ Semnou? Cože? Proč semnou? Nevrátil se?

,,Cože? O čem to mluvíš? Odjel!“

Znova jsem musela myslet jak se dýchá, ta díra v srdci která je se začala znova ukazovat.

Nejspíš nikdy nezmizela, jenom s říkala že bude lepší čas, až to bude ještě víc bolet.

,,K nám se ale nevrátil, Alice ani neříkala něco o tom že by jel jinam.“ Znova jsem to udělala, znova jsem všechno zkazila, ale třeba to jenom prostě nestihl. To bude ono! Prostě se ještě nestihl vrátit, prostě jenom letěl pozdějším letadlem.

,,Máš pravdu, nejspíš se jenom zdržel. Taky se brzo vrátím.“ Už se nemůžu dočkat, až bude zase doma. S Alicí musíme jet na nákupy, ostatní pojedou určitě s námi, o to se postarám.

,,Vážně? Tak to je skvělé, budeme zase jako rodina.“ Neměl by to říkat, ne pokud to není jasné, což v tomhle případě tedy není.

,,Neříkala bych to tak dopředu, nevím co se stane.“ Jestli ho vůbec získám, zpátky.

,,Stalo se něco? Bells pověz mi to, prosím.“ Moc bych chtěla, ale nedokážu to.

,,Dozvíš se to slibuji, ale až se vrátím. Sbohem.“ S tím jsem telefon položila, bylo něco kolem tří ráno. Jsem strašně unavená ale kam jít?

 

Nakonec jsem si sedla na židli, ale po několika minutách se mi zavřela víčka. Byla jsem strašně unavená, divila jsem se ale že jsem slyšela co se kolem mě dělo. Sice nechápala, ale nevadilo mi to.

Když jsem se probrala bylo sedm hodin, mám ještě hodinu na to abych se najedla a trochu opláchla. Zašla jsem do bufetu a koupila něco na jídlo a do letadla, zastavila jsem se taky na toaletách.

Když jsem znova přišla do haly bylo už 7:35, za chvíli se konečně dočkám a bude zpátky ve Forks. Posledních pár nekonečných minut jsem sledovala velké hodiny, byla jsem natěšená jako malé dítě na vánoční stromeček. Stromeček? Za chvíli budou vánoce, jak jsem na to mohla zapomenout. Moje myšlenky byly trochu mimo, pár těch týdnů jasně.

Alice by mohla někam pověsit jmelí, stoupnu si pod něj s Edwardem a políbí mě. Realita je ale bohužel jiná, má právo se zlobit, řekla jsem jiné jméno.

 

Právě ohlašovaly že cestující do Forks se mají připravit, tak jsem šla do letadla.

Vždycky jsem se jich bála, nesnášela jsem je. Bála jsem se že spadneme, i dneska to není jiné, ale doufám v to že se to nestane.

 

Našla jsem si svoje místo a pohodlně se posadila, zavřela jsem oči a nechala plynout vzpomínky, ty kde jsme byly všichni nejšťastnější, ale doufám že budou ještě takové.

 

VE FORKS NA LETIŠTI:

Když byl konečně ten pravý čas vystoupily jsme, každý tady měl rodinu. Viděla jsem jak jsou rádi, že jsou zase spolu, na mě ale nikdo nečekal, aspoň jsem si to myslela…

 

Zahlédla jsem mezi davem lidí Emmeta, potom Rose a Alici s Jasperem. Všechny jsem je objala, a držela tak dlouho dokud jsem mohla. Všem jsem plakala do jejich oblečení, nemohla jsem si ale pomoct. Tolik mi chyběly, a věděla jsem že i u ostatních to bylo stejné.

 

Když jsem se konečně uklidnila potřebovala jsem se na všechno zeptat. Ale Alice řekla že na to bude ještě čas, tak jsem ji poslechla a šly jsme do auta. Když jsme vyšly stálo tak stříbrné volvo, podívala jsem se na Alici která se pohledem omlouvala.

,,Naše auto jsou trochu mimo provoz.“

Alice mi pověděla že Emmet má auto špinavý, Alicino je porouchaný a Rosalie svoje auto půjčila Esmé, která mi jela koupit něco k jídlu, po mě tak prý neměli žádného člověka.

 

Po cestě jsem dostala několik otázek, kde je Edward? Proč jsem bez rozloučení odešla a další podobné, ukončila jsem to se slovy ,Až budeme všichni‘.

 

Emmet řídil takže jsme byly doma rychle, v garáži už čekalo rudé BMW. Než jsem stačila vystoupit už mě někdo objímal, po té co jsem zjistila že je to Esmé víc jsem jí stiskla.

Vzlykala, a mě to trhalo ještě víc srdce. Nechápu proč jsem jí takhle ublížila, chtěla jsem být ze svým otcem, ale jeho nějak nezajímalo co chci já. Bylo mu to jedno.

,,Pššš… Esmé jsem tady, všechno bude dobrý.“ Trochu jsem se od ní oddálila, a pousmála se.

,,Víš jak jsem se bála! Jenom tak sis zmizela! Nic jsi nám neřekla, tohle jsi neměla dělat!“ Byla tak hodně naštvaná, tak strašně se o mě bála, bylo mi ze sebe vážně blbě.

,,Promiň mami, už se to nestane.“ Všichni se na mě podívaly překvapeně, nechápala jsem proč ale došlo mi to, řekla jsem Esmé MAMI! Ale já to takhle cítila, a byla jsem ráda, strašně moc že jsem to řekla.

 

Esmé mě znova objala, stály jsme tam asi pár minut.

Potom jsem uslyšela něčí kroky, podívala jsem se tím směrem a tam stál ON! Ten kterého tolik minuji.

,,Edwarde…“ Z očí mi začaly téct slzy, připadala jsem si tak strašně slabá, proto jsem sklopila zrak.

,,Co tady děláš? Měla jsi zůstat s Alecem.“ Podívala jsem se mu do očí, byla tam bolest, láska ale i strach, s toho že ho opustím, ale já to nedokázala.

Rozběhla jsem se k němu a skočila mu okolo krku, chytil mě a přitáhl si mě blíž. Naše oči byly od sebe kousek, začaly jsme se k sobě přibližovat, tuhle chvilku překvapivě ani Emmet nezkazil.

A konečně jsme se políbily…

Jelikož jsem toho napsala tolik... tak další díl...za měsíc? =D

 

 

Autor: NikkiR (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Polibkem všechno začne 28 - Promiň mami:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře