Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Podmínka 9. kapitolka

13.07.2010 (07:15) • MetlosCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1133×

9. kapitolka

Bella:

Šla jsem dolů.

„Dejte si věci do skříní, vyčistěte si zuby a běžte spinkat. Zítra se jde do školičky,“ řekla jsem jim provokativně. Nad poslední věcí chtěli něco říct, ale radši zmlkli a odkráčeli s taškami nahoru do pokojíku. A pak jsem uslyšela tu radost nad pokojíčky, okřikla jsem je, protože Edward spal, tak jsem ho nechtěla budit. Kluci šli společně do koupelny a čistili si zuby.

Šla jsem za Edwardem do ložnice, který pořád spal. Koukla jsem na něho a šla ještě udělat takzvaný hudební pokoj. Dodělala jsem to asi ve 4 hodiny ráno. Nebyla to zrovna barva, která rychle schnula. Šla jsem tedy do ložnice.

Přilehla jsem si k Edwardovi hned potom, co jsem se umyla a převlékla v druhé koupelně.

Po chvilce jsem usnula.

Edward:

Zatímco jsem čekal v posteli na Bellu, mě po sto-něco letech přemohla únava a já usnul.

Probudil jsem se kolem 7:00. Bella ještě spala. Vylezl jsem tedy z postele a oblékl se.

Šel jsem připravit snídani. Tohle jsem taky nedělal dlouho.

Nakonec jsem vykuchtil míchaná vajíčka. Pěkně voněla. Naložil jsem je na talíře a šel vzbudit ty moje kluky.

„Budíček, je snídaně,“ budil jsem tiše jednoho po druhém. Nechtěl jsem vzbudit Bellu.

Všichni nakonec neochotně vstali a s chutí snědli snídani. Taky jsem to snědl. Byl jsem sám sebou překvapen. Kluci si šli udělat ranní hygienu a obléct se. Bella jim včera ještě nachystala batohy značky Meatfly a do nich školní potřeby.

Taky jsem se převlékl.

Vzal jsem si do kapsy ještě mobil, kreditku, trošku si nageloval vlasy a šel jsem dolů.

Kluci opět hráli na PSP, které si chystali vzít do školy.

Všem jsem to vzal a věděl, že si i tak najdou něco jiného.

„Dostanete to až po škole,“ řekl jsem.

Každému jsem dal batoh a nasedli jsme do auta.

Byl u nás vlastně včera Jasper? Pomyslel jsem si.

„Nebyl,“ řekl odpověď Tom na mou nevyslovenou otázku.

Dojel jsem ke škole. Bylo tam nejmíň 100 dětí. Od prvňáků po 15tileté. Když nepočítám rodiče a učitele.

Vystoupil jsem z auta. Pár lidí se po mně ohlédlo, holky z devítek na mě zamrkaly. Nevšímal jsem si toho a šel do kanceláře.

Vešel jsem do ředitelny, kde za stolem seděla asi 30tiletá blondýna.

Podívala se na mě a lehce zčervenala.

„Dobrý den, jdu přihlásit kluky sem na školu.“ Trošku ztuhla, když koukla na mě, jak jsem mladý a na ně, kolik jim je let.

„Dobře, posaďte se,“ řekla. Měla dost bujnou fantazii a naštěstí mi Tom projevil radost, že ji zaštítil.

Pak se dala do práce a vypisovala nějaké papíry.

„Jména a třídy do kterých budou chodit?“ zeptala se po chvilce.

„Tom Cullen do 4. třídy a Edward Junior s Benem do 2. třídy,“ řekl jsem. Ještěže po mně nechtěla data narození.

Vyplnila papíry. Dala mi jejich rozvrhy a taky vizitku, kdyby náhodou.

Jasně. Řekl jsem si v duchu a radši opustil ředitelnu.

Vyšel jsem na parkoviště. Bylo tam trochu méně lidí. Zahlédl jsem Jaspera, který postával u Jeepu. Cítil jsem taky Alici, Rose a Emmetta. Tom šel vedle mě zprava a Ed s Benem zleva.

Došel jsem s kluky k Jeepu.

„Ahoj Jaspere, Emmette, Rose, Alice. Tohle je Tom, Ben a Ed Junior,“ pozdravil jsem všechny postupně a postupně taky ukázal na mé tři syny a představil je.

„Tome, Bene, Ede, to jsou strýčkové Emmett a Jasper a tetičky Rose a Alice,“ řekl jsem jim.

„To je dost, že ses ukázal, brácha. Ale, že si zatím vypěstuješ rodinku, to jsem už vůbec nevěděl,“ řekl Emmett.

„Včera jsem se ptal Jaspera, jestli byste je trošku neohlídali. Bůhví, co by mohli udělat nevinné paní učitelce,“ řekl jsem a všichni se naráz zasmáli.

„Jasně, když nemůžeme mít svoje, rádi se postaráme o ty od druhých. Přivezeme ti je pak domů,“ řekla Rose. No jo, ona vždycky chtěla děti.

„Tak fajn, vy tady nezlobte a opovažte se sáhnout na nějakou elektroniku,“ řekl jsem.

„Jasně, žádná PSP, počítače, mobily apod.,“ řekli unuděně kluci a nejradši by mi odporovali.

„Zatím,“ řekl jsem a šel k autu, nasedl a jel domů za mou spřízněnou duší – Bellou…

Byla v obýváku a koukala na televizi. Přešel jsem k pohovce.

„Ahoj lásko,“ řekl jsem jí a políbil ji na líčko.

„Ahoj,“ řekla mi na oplátku. Zrovna dojedla a zanesla talíř do kuchyně.

Já si sedl na pohovku a ona se objevila vedle mě. No jo, ta teleportace.

Opřela se o mě. Vypnuli jsme televizi a užívali si, při praskání ohně, vůně dřeva a lesu, přítomnost toho druhého.

„Nechci ti nic říkat, miláčku, ale první 2 týdny po tom, co pochytíš lidské vlastnosti, budeš muset spát denně nejmíň 16 hodin,“ řekla mi a měla pravdu.

Byl jsem vzhůru 3 hodiny a dopadala na mě únava.

Natáhl jsem se na sedačku a Bella se ke mně přitulila. Nevypadala, že by dlouho spala, protože se jí klížily oči.

„Ty jsi šla asi pozdě spát, co?“ zeptal jsem se jí.

„Mm,“ zabručela.

„Viděl jsi vůbec mou práci, kvůli které jsem šla spát tak pozdě?“ zeptala se mě.

„Ne. Potom se podívám,“ řekl jsem jí a zavřel oči.

Nikdo z nás už nic neříkal, protože jsme oba potom usnuli.

Probudil mě rachot. Někdo hrál na bicí. My snad nějaké máme?

Otevřel jsem nechtěně oči.

„To je dost, že ses nám probral, Éďo,“ bavil se na můj účet Emmett.

„Hmm, to je skvělé.“ Zavřel jsem oči a více obejmul Bellu, kterou to neprobudilo.

„No tak vstávej, synu. Nebo tě Alice osobně vytahá z té sedačky." Panebože on je tady i Carlisle.

„Tak ať,“ řekl jsem mu na oplátku a pokusil se opět usnout.

„Vstávej, jde se nakupovat.“ Carlisleova slova se vyplnila ani ne po 5 minutách.

„Byl jsem včera.“ Nechal jsem oči zavřené a pevně svíral Bellu, aby ji nevzali místo mě.

„Nech ho, Alice. Musí spát 2 týdny nejmíň 16 hodin denně,“ řekla jí Bella a taky se moc neměla k tomu, aby vstala.

„To si děláte srandu? Který blbec má zas takový dar lidskosti,“ řekla Alice.

„Pokud chceš znát viníka, pohlédni na největšího metalistu v rodině!“ řekla jí Bella. A o tom, že máme nějakého metalistu v rodině, jsem taky nevěděl.

„A to je zas který?“ zeptala se Alice.

„To jsem já,“ ozval se odněkud Tom.

Otevřel jsem oči, protože tady už neusnu.

Tom si chtěl jít sednout na pohovku, ale Alice ho zastavila.

„Ani se ke mně nepřibližuj,“ okřikla ho Alice.

Tom se na ni vykašlal a teleportoval se na křeslo vedle pohovky.

„A to bylo co?“ zeptala se Alice.

„Měl by jí to konečně někdo všechno vysvětlit,“ řekla rozespale Bella.

„Fajn já se toho ujmu. Takže, dokážu se teleportovat, to jsem sdělil po mamince, tak jako fyzický a psychický štít. Dále dokážu číst myšlenky, a to mám zas po tatínkovi a mám taky dar, že když je mi nějaký upír víc jak 5 minut na blízku, pochytí lidské vlastnosti. Ben má psychický a fyzický štít po mamince a Ed Junior čte myšlenky po tatínkovi. Stačí?“ vysvětlil Tom.

„No super, další 2 šmíraci v rodině,“ řekl Emmett a já zavrčel.

„Hele, bude nejlepší, když zase budeš spát,“ řekl Emmett.

„To bych taky rád, ale tady se spát nedá,“ oplatil jsem to Emmettovi.

„No, takže na nákupy, a potom na čtyřkolky, jede Emmett, Alice, Jasper, Carlisle, Esme a bereme taky ty vaše kluky, ať vám tady nepřekáží,“ řekla Rose.

„Díky Rose, že se o ně postaráš,“ poděkoval jsem jí.

„Super, čtyřkolky,“ vypískli všichni 3 naráz.

„Jdeme?“ zeptal se Emmett natěšený jako malý kluk.

„Jasně,“ zavelel Jasper a všichni se hrnuli ven.

Jakmile cvakla klika, oddychnul jsem si.

Bella se tiše zasmála.

Lehla si na mě, takže se mi dívala do očí.

Nemohl jsem déle odolat těm vyčkávajícím rtům, které čekají na to, až je okusím.

Přiblížil jsem se tváří k Belle a zastavil se 5 centimetrů od její. Dlouho neotálela a vrhla se na mé rty jako puma na kořist. Dravě jsme se líbali, její polibky byly tak sladké a plné vášně.

Vjel jsem jí rukou pod tričko a hladil ji po celém trupu. Nakonec jsem jí to tričko sundal a bylo to mnohem jednodušší.

Bella neotálela a sundala mi košili.

Bylo to tady na takové hrátky nepohodlné, tak jsem vzal Bellu za zadeček a vyzdvihl si ji na úroveň mých očí, jakmile jsem se postavil. Vzal jsem cestou mou košili a její tričko. Upíří rychlostí jsem vyběhl do ložnice a opatrně jsem Bellu položil na postel, jakoby se jí snad něco mohlo stát.

Komentíky nebo smajlíky prosím. :D

Autor: MetlosCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Podmínka 9. kapitolka: