Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Po smrti? Zapomeň! - 13. kapitola

Team Švýcarsko


Po smrti? Zapomeň! - 13. kapitola Tak, je to tady, dostáváme se k poslední kapitole této povídky.
Jak jsem se rozhodla, tak jsem to napsala, byl to popud myšlenky, ale myslím, že to dopadlo přesně tak, jak to dopadnout mělo.
Vím, že se vám to nebude líbit, ale vždy vše nekončí šťastně, já vám nechci tady psát slaďárny, ale ani příběhy, které jsou kruté, jako skutečnost sama. Chci psát něco mezi tím - zkrátka - co chci říct, i když to skončí takto, hledejte za tím něco více, než jen konec, jakési poslání...
Kimberly ♥

 

fghjkl

Kapitola třináctá - Další život se nekoná a dobro vždy nevítězí


Pohled nikoho:

Kolem deváté hodiny na letišti přistávalo letadlo, kterým se měli Edward s Bellou vrátit. Celá rodina čekala na letišti, aby je mohla přivítat zpět doma. Průchodem, kterým se vcházelo do haly, prošel pár. Muž a žena, lidé si souzení, a přesto oba dva věděli, že spolu být nemohou.


„Bello!“ zavolala na ně malá tmavovlasá dívka. Bella se usmála a střetla se s Edwardovým pohledem.

„Alice!“ Objala ji a políbila na tvář, Alice učinila nastejno. Poté se přivítali se zbytkem rodiny.

„Pojedeme?“ otázal se Edward, Bella se mu podívala zhluboka do očí. Neskrývala ten žal, který cítila. Neskrývala tu bolest a smutek, který ochromoval její tělo.

„Ne.“ Znělo to zklamaně, že dokáže odolat pokušení být s ním, že dokáže odejít. Edward ji vzal za ruku a společně se vydali na cestu pryč z letištní haly. Venku se na sebe dlouze dívali, oba dva věděli, že tohle je konec, že jakákoliv společná budoucnost pro ně není možná.

„Miluju tě.“ Edward těmito dvěmi slovy rozřízl ticho a napětí, které mezi nimi panovalo a zároveň, jež pozorovala celá jeho rodina.

„Taky tě miluji, Edwarde, ale být s tebou nedokážu a bez tebe žít nemůžu.“ Usmál se na ni, věděl přesně, o čem mluví.

Miloval ji z celého srdce, však celý tento vztah mu připadal zvláštní, jiný, takový nenormální, někdy až nemorální vůči světu okolo.

„Nezlobím se na tebe. Vím, co musíš denně podstupovat, a vím, jaké to pro tebe musí být, vlastně ne, nevím, ani si nedokážu představit, jaké to pro tebe je, lásko. Leží ti na bedrech osud celého světa a musíš se s tím naučit žít a v tom ti já rozhodně nepomáhám.“ Usmála se, byla dojatá ze všeho, co jí zde právě pověděl.

„Nedokážu odejít.“ Smutně se na ni podíval.

„Musíš.“ Byl s tím smířený. „Věděl jsem to ihned, když jsme společně nastoupili do toho letadla, věděl jsem, že společně přistaneme, ale už nikdy do něj společně neusedneme.“ Usmála se hořké ironii v jeho hlase.

„Víš, nechala jsem se vyhodit kvůli tobě z nebe, Archandělu Michaelovi jsem nechala kancelář natřít na růžovo a řekla jsme mu, že je gay. Porušila jsem nebeský zákon a vyspala se nahoře s Andělem, s čistým andělem. Neříkám, že to bylo na nic, ale nakonec jsme stejně dospěli k závěru, že pro nás dva - spolu - není na tomto světě dost místa.“ Sarkasmus v jejím hlase byl znatelný, chtělo se jí brečet.

„Možná v příštím životě.“ Usmála se.

„Pro mě se žádný další život nekoná. Zabila jsem jedinou osobu, která mě mohla zabít – Bree, ona byla jedinou osobou na tomto světě, která měla stejně silnou moc jako já.“ V nepochopení, které se zračilo v jeho tváři, se usmála. Pohladila jeho tvář a naposledy ho políbila na rty.

„Mil-“ Hlas jí selhal a z očí jí vyhrkly slzy, chytila se za břicho, ze kterého jí trčel velký černý šíp.

„Kdo říká, žes mě zabila?“ Otočila se z posledních sil, aby mohla pohlédnout do tváře své vražedkyně.  „Zlo nikdy nepřemůžeš, Povznesená, bude tady vždy, i když ty už ne.“ Bella se skácela k zemi, v Edwardově náručí byla semknutá jako v žaláři. Zadívala se mu do očí a zakrvácenými ústy se na něj usmála.

„Miluju tě.“ Tahle slova vyzněla do ztracena…

 

Ubohá duše, v hříšném těle vězíš,
tělesné pudy se v něm vzpurně sváří,
proč uvnitř zmíráš, hladovíš jak v cele,
tvůj zevnějšek však nádherou jen září?
K čemu ten lesk, když zajde v krátké době?
Proč pouhá schránka má tě tolik stát?
Pro radost červů, co ji pozřou v hrobě?
Pro ně se pachtíš? Jim chceš všechno dát?
Hleď z nouze těla udělat svou ctnost,
čím ono schází, v tom zkus najít lék,
pozemskou bídu vyměň za věčnost,
bohatá uvnitř, chudá navenek.
Ze Smrti žij, co ze života žije,
smrt Smrti navždy smrtelnost z nás smyje.


*William Shakespeare – Sonet 146

 


 

Slovo závěrem...

Co více chcete psát? Není možno napsat nic jiného než to, co již psané bylo. Tento příběh začínal jednodílnou povídkou Ani po smrti. Měla jasný závěr, že Edward s Bellou si nejsou souzeni, proto to dopadlo takto.

Dobro vždy nevítězí, láska vždy není silnější než smrt.


Já vám nechci tady psát slaďárny, ale ani příběhy, které jsou kruté, jako skutečnost sama. Chci psát něco mezi tím, zkrátka, co chci říct, i když to skončilo takto, hledejte za tím něco více, než jen konec, jakési poslání...

 

Chtěla bych poděkovat všem, kteří tohle četli, kteří komentovali a i těm, kteří nekomentovali, ale jen četli - sice mě to mrzí, ale co?

No, hlavní poděkování patří Zajdali - jsi báječná a doufám, že se s tvými komentáři setkám i pod jinými mými povídkami.

 

I love you so much.

X.O.X.O Kimberly ♥



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Po smrti? Zapomeň! - 13. kapitola :

 1
3. nesi
03.09.2013 [22:02]

Nádherná povídka, jako většina z nás čtenářů, pěji chválu a děkuji.
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. targen
16.06.2013 [17:23]

mas ty konce v povidkah az moc unahlene
jako kdyz utne...
jinak bezva

1. Barča
21.04.2012 [17:33]

Wau, prišla som na tvoje zhrnutie a zacala som si citat deje tvojich poviedok. Myslela som si ze to zase bude o nicom, no hned po prvom precitanom deji k poviedke som zistila ze sa mi paci. Tak som isla na dalsiu a dalsiu a dalsiu az sa mi zacala tocit hlava Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon .
Twilight v originale zboznujem, ale v poviedkach mam radsej sebavedomu Bellu, ako tu sladku a nevinnu z knihy, pricom takychto poviedok je tu fura Emoticon Emoticon Emoticon . Tvoje poviedky ponimaju Bellu ako dracicu, anjela ... To sa mi na nich paci a ten koniec konkretne v tejto, sice niekedy fandim happy endom ale toto ufff, fakt pecka. Rychlo sa pustam do dalsej poviedky. Dufam ze budes pisat rychlejsie ako ja citat Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon . Drzim palce k dalsim vydarenym dielam a urcite si ich precitam. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Kazdopadne pises skvelo Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon .

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!