Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Po konci světa - 21. kapitola

dedebreaking


Po konci světa - 21. kapitolaCo chtěl říct Chris Dylan?
Jak se Dylan rozhodne?
Jaké jsou obavy Carlislea a Chrise?
Jak dopadne vylodění? A co se stane Dylan?

Po konci světa – 21. kapitola

 

Pohled Dylan

 

„O co jde, Chrisi?“ zeptala jsem se jej po tom, co mě odtáhl stranou.

„Asi bych ti to měl konečně říct. Na rovinu,“ začal. „Miluji tě.“

„Chrisi,“ vydechla jsem.

„Nepřerušuj mě! Já miluji tě od první chvíle, co jsem tě potkal. Connor to věděl, a proto si tě vzal, protože jsem byl vždycky ve všem lepší. Ale o to, o co jsem opravdu stál, mi vzal. A to tebe,“ pokračoval.

„Já…,“ začala jsem, ale on mě zase přerušil.

„Slyšela jsi, co říkala ta holka. Že mi dal požehnání. Že nám dal požehnání,“ usmál se na mě.

„Já vím. Chrisi, víš… já… teď… se to zkomplikovalo… protože…,“ měla jsem v plánu říct mu o mém těhotenství, ale rozmyslela jsem si to. „Protože tě taky miluji,“ usmála jsem se.

„Cože?“ vyvalil na mě oči, pak se rozzářil jako sluníčko a vzal mě do náruče. Potom mě dlouze a vášnivě políbil jakoby na to celou dobu čekal.

Bylo mi jedno, jestli to vidí Emmett nebo Paul. A nebo Katrina. Bylo mi to jedno. Měla jsem pravého muže. Muže svých snů. Jediné co mi jedno nebylo, bylo to, že jsem lhala. Že jsem mu neřekla o dítěti, které v sobě nosím.

 

Pohled Emmetta

Viděl jsem, jak Chris líbá Dylan. Ale necítil jsem zlost. Spíše štěstí. Přál jsem jí to. Teprve teď jsem si uvědomil, že ona by pro mě nebyla ta pravá.

„Snad tě to nemrzí,“ objevila se vedle mě Katrina.

„Ani omylem. Přeji jim to. Já našel štěstí jinde,“ usmál jsem se na ni. A ona se do mě zavěsila s plamínky v očích.

 

Pohled Paula

Necítil jsem zášť ani zklamání. Už dávno jsem věděl, že boj o ni bych měl prohraný. A navíc v mém srdci je místo jen pro jednu. Pro tu, ke které se brzy připojím. V říši mrtvých.

 

Pohled Darena

„Už jsi to slyšel?“ vběhla do místnosti kapitána Leah a opřela se o okno s pohledem na mě.

„Co jsem měl slyšet?“ vyzvídal jsem.

„Chris a Dylan jsou spolu,“ vypískla.

„Konečně,“ vydechl jsem.

„Doufám, že budou tak šťastní jako my,“ usmála se a objala mě.

I když stále truchlila pro Setha, věděla, že tím nic nezmění. Byl jsem nesmírně šťastný a ona taky. Naše láska byla až magicky naplněná.

 

Pohled Carlislea

„Dylan?“ vyrušil jsem Dylan v zapáleném povídání si s Chrisem.

„Jo?“ podívala se na mě.

„Můžeme si promluvit?“ zeptal se.

„Jistě,“ odpověděla a odkráčela spolu se mnou mimo doslech ostatních.

„Neměla bys bojovat, Dylan,“ vyhrkl jsem.

Ona na mě zaraženě hleděla. Pak se zamračila a chtěla nejspíše říct něco ošklivého, ale v tom se jí do tváře vmetl výraz porozumění a úžasu. „To tím Connor myslel, když říkal, neměla bys bojovat. Takže on věděl ještě předtím, že jsem těhotná. Plánoval to. Chtěl si mě pojistit.“

„Cože?“ zeptal jsem se zmateně.

Ona se vzpamatovala a dodala. „Díky za péči, Carlisle. Ale bojovat budu. Když něco začnu, tak to i dokončím. Neměj o mě strach. A teď mě omluv, jdu se připravit na boj,“ řekla a odkráčela.

I přes její slova jsem měl strach. Strach, že se jí nebo dítěti při boji něco stane.

 

Pohled Chrise

Konečně jsem ji získal. Konečně jsem mohl být šťastný.

Ale byl tu háček. Musím zachránit svou dceru Lucy. Je to dlouho, co jsem ji neviděl. Nevím, jaká je. Jestli si mě pamatuje. Na co je zvyklá. Ale ať je jakákoliv, miluji ji. A osvobodím ji.

Nechci si ani představovat, jaké šílenosti s ní ti Volturiovi prováděli. Určitě není vegetariánka. A možná je i zlá.

 

Pohled Dylan

Během těch šesti dnů jsme byli všichni perfektně vycvičení. Žádný slabý článek, žádný srab ani nepřítel. Přesto všichni byli vyčerpaní a oslabení. Měli hlad. Vylodili jsme se ve Španělsku na pobřeží města Vigo. Ve stejném městě bylo i letiště. Všichni dostali den, aby se pořádně nasytili. Upíři šli na lov. Vlkodlaci hledali nějaké potraviny v opuštěných obchodech. Chris chtěl zůstat a ochraňovat mě, ale nakonec jsem jej přemluvila, aby šel na lov také.

Jelikož jsem nemusela jíst, zůstala jsem a šla obhlídnout město spolu s letištěm. Vlítla jsem do malého opuštěného obchůdku s oblečením. Měl rozbité sklo a uvnitř byl pořádný nános prachu. Honem jsem na sebe hodila tmavé džínsy a bílé tílko. V koupelně jsem se opláchla a šla se dále porozhlédnout po městě.

Věděla jsem to. Dříve rekreační město nyní bylo troskou. Nenašli by jste žádnou budovu s neporušeným sklem. Stále tmavá obloha dodávala městu ještě větší pocit zanedbatelnosti a ponurosti.

Šla jsem směrem k letišti, když se uprostřed ulice přede mnou objevila malá dívenka asi šestiletá v potrhaných červených šatičkách s panenkou v rozkládajícím se stavu. Děvče mělo ve tváři smutek a zmatenost. Okamžitě jsem se zastavila.V tom z rohu ulice vyběhla žena s neskrývanou bolestí ve tváři a mluvila na dívku španělsky. Rozuměla jsem jen, že oslovovala dívku Lindo. Pak mě uviděla, polekala se a ochranitelsky si před dívku stoupla. Obě byly špinavé a smutné. Musely někoho blízkého nedávno ztratit. Zvedla jsem nahoru ruce na znamení, že jim nechci ublížit. Žena na mě vyjeveně koukala, pak popadla dívenku za ruku a zmizela s ní v jiné ulici.

Šla jsem dál směrem k letišti a myslela jsem na to, co jsem právě prožila. Mám přivést dítě do tohoto světa? Je vůbec možné mít dítě teď?

V tomhle světě dítě, vlastně každý člověk, pozná jen dvě věci. Strach a zármutek.

Španělsko bylo opuštěné stejně jako většina států. Upíři, kteří se rozhodli žít životy místo lidí, se zabydleli v Austrálii, Číně a na Aljašce. Tam byly hlavní centra všemožných upírů.

Ovšem na Itálii to nemělo. Tam se zdržovala většina upírů. A samozřejmě Volturiovi. Vládci všech upírů. Kazisvěti a ničitelé Volturiovi. Ti, co měli v podzemí schované na hromádce miliony lidí. Ti, co zmařili již tolik životů. Ti, co do svých služeb vzali největší špínu celého světa. Ti, co unášeli nevinné a dělali z nich své služebníky. Ti, co vzali Chrisovi jeho dceru. Ti, co můžou za smrt všech. Ti, co zavinili smrt zbytku klanu Cullenových. Ti, co mi tohle udělali. Ti, co tenhle svět stvořili. A ti, co už nejdéle za dva dny nebudou!



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Po konci světa - 21. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!