Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Po konci světa - 18. kapitola

true love by jitule

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Po konci světa - 18. kapitolaCo se stalo?
Jak to dopadne mezi Dylan a Utem?
Kdo Dylan zachrání?
Co nabídne Esmé Dylan? A jak na otázku Dylan odpoví?

27.09.2010 (21:15) • ThereSSa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1210×

Po konci světa – 18. kapitola

„Novorození!“ Slyšela jsem někoho zakřičet.

„Pozor na vodu! Jsou ve vodě!“ křičeli další.

Běžela jsem na příď. Vyběhla jsem po schodech, ale nahoře na schodech do mě někdo záměrně strčil a já se zřítila dolů. Podle všeho jsem si narazila loket a bouchla do hlavy. Zamžikala jsem očima a vyhoupla se na nohy. Přede mnou stál vysoký černoch.

„Ahoj, Dylan,“ pozdravil mě skrze zaťaté zuby a hodil se mnou na konec místnosti.

„Ute,“ procedila jsem skrze zuby. „Myslela jsem, že jsme na stejné straně,“ zakřičela jsem.

„Na stejné straně? Pche! Nejsem na žádné straně. Tohle mi vyhovuje,“ usmál se a šel ke mně, zatímco já se snažila dostat na nohy.

„Jo a občas téhle špíně pomůžeš, co?“ ušklíbla jsem se.

„Jsem ten, co se s tím smířil. To vy se pořád snažíte bojovat za záchranu tohohle světa. Ale není za co bojovat!“ vykřikl. V mžiku byl u mě a držel mě pod krkem.

„Pr-proč?“ zasýpala jsem.

„Protože se pořád snažíš,“ zaprskal na mě a hlavou mi bouchl o zeď.

„Nejsem tak slabá, jak si myslíš!“ zasýpala jsem a uhodila jsem jej vší silou mezi nohy. Jeho ruce na mém krku povolily. Pak jsem mu dala pěstí přímo do oka a on mě pustil a chytl se za oko. Já se napřímila a snažila se popadnout dech. Pak se na mě vztekle podíval a zvedl pomocí větru nejbližší kus kovu, který tu byl.

„Exitus!“ zakřičela jsem, ale on na mě ještě stihl poslat kov, který mi zranil ruku, z které se spustila krev. A z Uteho byl prach.

Slyšela jsem, jak to nahoře ztichlo. Sakra! Cítí mou krev.

Vyběhla jsem na příď. Do cesty mi vstoupila blondýna s rudě červenýma očima a kousla mě do ramene. Vykřikla jsem a odhodila ji.

Viděla jsem, jak na Esmé útočí hned tři upíři. Běžela jsem jí na pomoc. Ale někdo mě ze strany porazil a tím mě strčil přes palubu. Spadla jsem do vody a ten někdo skočil za mnou. Táhl mě za vlasy hlouběji pod hladinu. Nemohla jsem se bránit. Voda byla silnější než já.

 

Pohled Belly

Viděla jsem, jak druhou loď napadli novorození. Na naší se také sápali, ale my je zatím úspěšně odrazovali. Na druhé lodi ale novorození byli všude. Zuřila tam bitva.

„Musíme jim pomoct,“ zašeptala Renesmé.

„Já vím,“ řekla jsem. V tom jsem viděla, jak se na scéně objevila Dylan. Někdo ji kousl, ale ona ho odrazila. Ale potom na ni skočil obrovský hromotluk a shodil ji přes palubu. A oba mizeli pod vodou.

„Řekni, ať zastaví loď. A ať pošle zprávu Emanuelovi, ať ji taky zastaví,“ řekla jsem jí a urychleně si sundala mikinu.

„Co to děláš?“ zastavil mě Edward. „Nemůžeme zastavit loď!“

„Musíme! Je pod vodou! A bez Dylan jsme v háji,“ namítla jsem. Na to jsem skočila přes palubu a vrhla se do hlubin.

 

Pohled Emmetta

Nevím, co se stalo. Zrovna jsem mluvil s Jasperem o tom, že by se měl chovat lépe, že my jsme mu nic neudělali. Když v tom jsem už jen viděl, jak se objevili na palubě. Museli vyšplhat po stranách lodě.

Vrhlo se jich na mě hned pět, ale zatím jsem je zvládal. Ale nevím, jak na tom byli ostatní.

 

Pohled Edwarda

„Nemůže jich tu být tolik! Budeme bojovat!“ rozkázal jsem všem a vrhli jsme se do boje.

Mohlo jich být nanejvýš padesát. To zvládneme! Ovšem záleží na tom, s kolika ztrátami se budeme muset vypořádat.

 

Pohled Dylan

Máchala jsem rukama a snažila se vykroutit z jeho pevného sevření. Cítila jsem, jak mé oči spaluje stejný žár jako minule.

Voda byla o mnoho tmavší než předtím. Už jsem neviděla hladinu. Byla jsem sama ve tmě a řítila jsem se stále níž.

V tom jsem spatřila, jak ke mně někdo plave. Nevěděla jsem, jestli přítel či nepřítel. Kroutila jsem se a mlátila sebou na všechny strany. Ten, kdo plaval ze shora se začal s tím, co mě táhl dolů prát. Tím mě osvobodil a já se dostala z jeho pevného sevření. Připojila jsem se k mému vysvobozovateli a toho, co mě unesl, jsem praštila mezi oči.

Vší silou jsme se do něj pustili. Až jsme jej roztrhali na malé kousíčky. Spodní víry odnesly části jeho těla na všechny strany.

Pak jsme vyplavali nahoru a já zjistila, že můj vysvoboditel je žena. Byla to Bella. Rozpačitě jsem na ni zírala.

„Děkuji.“

„Není zač. Omlouvám se za své předešlé chování,“ dodala s úsměvem.

„To nic,“ ujistila jsem ji s úsměvem. Z lodi, na které jsem předtím byla, nám spustili žebřík a my po něm vyšplhaly.

„Co se stalo?“ zeptala jsem se s pohledem na Carlisleovi.

„Nastartujte lodě! Musíme pryč!“ Slyšela jsem křičet Jaspera.

„Napadli nás. Dostali se na palubu a strhnul se boj. Bez pomoci druhé lodě by trvalo mnohem déle je porazit,“ vysvětlil mi.

„Kde jsou těla?“ zeptala jsem se.

„Už je házíme přes palubu. Proud je odnese jiným směrem,“ dodal Carlisle.

„Jsou nějaké ztráty?“ zeptala jsem se.

„Jsou jen dva mrtví, ale i přesto pro některé je to ztráta,“ řekl Carlisle a ukázal na smutnou dívku sklánějící se nad tělem.

„Možná tři těla,“ opravil ho Emmett. „Nenašel jsem Uteho,“ řekl s pohledem na mě.

„Uteho?“ zeptal se Carlisle vyjeveně.

„On… mluvila jsem s Felixem a on mě napadl. Řekl, že sem šel jen proto, aby mě zabil,“ vysvětlila jsem.

„Jsi v pořádku?“ vyhrkl Chris.

„Ano,“ odpověděla jsem.

„Měl… měli jsme tě hlídat. Neměla jsi zůstávat sama,“ řekl s omluvným pohledem Emmett.

„Teď už sama nebude,“ oznámil Chris a ochranitelsky si vedle mě stoupl.

„Nejsem chromá, nebo tak něco. Jsem jen…“ hledala jsem vhodné slovo.

„Jiná,“ dopověděla za mě Esmé.

„Jo,“ potvrdila jsem její slova.

„Víš, Dylan, mě a Carlislea něco napadlo. Chtěli jsme s tím počkat, ale to už asi nemá cenu. Takže se tě chci na něco zeptat,“ začala Esmé.

„A na co?“ zeptala jsem se zvědavě.

„Nechtěla bys, až to všechno skončí, žít s námi?“ zeptala se s úsměvem.

„Já… já… děkuji… ale já nevím…“ dostala jsem ze sebe krkolomně.

Všimla jsem si, že když tu otázku Esmé vyslovila, Emmett se usmál a doufal, že odpovím ano.

Autor: ThereSSa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Po konci světa - 18. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře