Co navrhne Esmé?
Co si uvědomí Daren?
Proč je Bella taková?
Půjdou upíři s ostatními, nebo ne?
Sejdou se všichni v New Yorku?
Jaký je pravý důvod Uteho přítomnosti?
Mnoho odpovědí zde. Tahle kapitolka je z mnoha pohledů.
21.09.2010 (20:15) • ThereSSa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1340×
Po konci světa – 16. kapitola
Pohled Esmé
Jakmile jsme se rozdělili, ihned jsme se vydali na cestu. I přestože byli vlkodlaci velmi unavení, museli jsme se dostat dál. Tady nebylo bezpečno.
Uháněli jsme několik hodin, když jsme to nakonec zapíchli v nějaké horské chatě těsně za hranicemi Západní Virginie. Vlkodlaci a Renesmé si šli lehnout, zatímco já a Carlisle jsme měli hlídku. Daren se porozhlížel po okolí.
„Co si o ní myslíš, Carlisle?“ zeptala jsem se svého muže na Dylan.
„O Dylan?“ zeptal se a já přikývla. „Je znát, že si toho hodně prožila. I přestože se může cítit slabá, tak slabá není. Je silnější, než si dokážeme představit. Líbí se mi,“ odpověděl mi.
„Přemýšlela jsem. Nikoho už nemá. Když to všechno vyjde, mohli bychom jí nabídnout, ať žije s námi,“ navrhla jsem.
„Bylo by to rozhodně k Emmettovu potěšení, že?“ usmál se. „Můžeme to zkusit, ale myslím, že to nepřijme.“
„Uvidíme,“ usmála jsem se a objala ho.
Pohled Emmetta
Běžíme v jednom kuse nejrychleji, jak umíme, ale i přesto nás požírá strach. Strach, že se tam nedostaneme včas.
„Edwarde!“ křikl jsem na bratra, který byl po mé pravici.
„Stihneme to. Sice na poslední chvíli, ale stihneme,“ ubezpečil mě za běhu.
„Kde jsme?“ zeptal jsem se.
„Je to neuvěřitelné, ale právě jsme minuli Toronto,“ oznámila nám Bella.
„Zeměpis mi nikdy nešel, jak daleko ještě?“ zeptal jsem se.
„Moc ne,“ odpověděl Edward.
Pohled Paula
Blížíme se. Brzo budeme v New Yorku. Budou tam i ostatní? Všichni? Už jsem jich ztratil tolik. A ztráta Setha byla velmi bolestná a nejen pro mě. Ale i pro ostatní. Cítím jejich bolest. Hlavně bolest Leah. Je zajímavé, jak silné je pouto smečky.
Už tam budeme. Cítím to. Brzy uděláme tlustou čáru za tím vším.
Pohled Darena
Po obhlídce okolí jsem se vrátil zpět. Posadil jsem se na pohovku a díval se, jak Leah spí. Cožpak je normální, aby se upír zamiloval? A navíc do vlčice?
Bylo mi to jedno. Miluji ji. A budu s ní za každou cenu. Až zničíme tento svět.
Po tom, co byli všichni odpočatí, jsme se zase vydali na cestu směrem New York. Když se dostaneme do New Jersey, dostaneme se pak hravě do New Yorku. Je ovšem otázka, zda bude v New Yorku bezpečno.
Pohled Belly
Nikdo nechápe, co prožívám. Je to každodenní strach o Renesmé a Edwarda. Pořád a pořád dokola. Proto jsem tak podrážděná a nevrlá. Ten strach mě ubíjí. Vše to je jen kvůli tomuhle světu. Nenávidím ho.
Pohled Chrise
„Už tam budeme,“ oznámil jsem.
„Paráda,“ vykřikl Adrian.
„Chrisi, co když má Jasper pravdu a ve vodě není bezpečno?“ zeptala se mě Dylan.
„Ve vodě sice ne, ale my budeme na vodě,“ usmál jsem se.
Pohled Emmetta
„Jsme tady,“ slyšel jsem Edwarda, když jsme měli na dohled velkoměsto.
„Kde je to místo?“ zeptal jsem se.
„Nevím,“ odpověděl Edward. „Ale slyším myšlenky těch, co přišli. Za mnou!“ zavelel Edward a my běželi za ním.
Za okamžik jsme stanuli před honosnou budovou. Na místě, kde jsme se měli sejít. Vyčkávali jsme a oni pomalu přicházeli. Ze všech koutů ulic přicházeli jedinci nebo skupiny. Ti, kteří nám pomůžou začít od začátku.
„Kdo tu velí?“ zeptala se mladá žena s nakrátko sestříhanými vlasy jižanským přízvukem.
„Nikdo. Jsme poslové od Dylan. Jsme od Cullenů,“ představil jsem nás.
„Má skupina spolu se mnou čekala Dylan. Nikomu jinému nevěříme,“ zasyčela.
„Ty budeš Katrina, viď?“ zeptal se Edward.
„Ano, to jsem,“ potvrdila. „I tak mě nepřesvědčíte. Čekám na Dylan,“ zašeptala a ostatní kývali hlavou na souhlas.
„Teď mě poslouchejte!“ zaburácel jsem. „Dylan shání další! Nemohla přijít, ale spoléhá na vás! Na to, že vy přijdete za ní. S námi. Nepřišli jste sem proto, abyste viděli Dylan nebo něco takového. Jste tu proto, že chcete nový svět. Ne tuhle špínu!“ rozhazoval jsem rukama. „Proto jste přišli. Pokud chcete stále bojovat, pojďte s námi do New Yorku, tam už bude Dylan čekat s posilou.“
„Skvělý proslov,“ složil mi díky překrásný plešatý muž. „Já určitě jdu. Jsem Fabricio. Carlisleův známý,“ představil se muž.
Nikdo neodešel. Všichni pochopili má slova a stanuli po našem boku. Po chvíli jsme se jako jedna velká skupina rozeběhli směr New York.
Pohled Renesmé
Konečně jsme se dostali do New Yorku. Do přístavu. Bylo tu šero. A obrovské ticho. Zrovna jsem se chtěla zeptat, kdy tu budou ostatní, ale tu otázku jsem vypustila.
Viděla jsem, jak k nám hlavní ulicí běží několik upírů. Nejdříve jsem se polekala a vykřikla zděšením, ale pak jsem v čele spatřila mou matku. Posila se blížila.
A z malé uličky napravo vyběhla skupinka čtyř upírů a jednoho vlkodlaka. To byla Dylan a vedle ní stál strýček Jasper s podivným výrazem ve tváři.
Pohled Uteho
Blížil jsem se spolu s tou velkou skupinou. Nešel jsem s nimi, protože chci bojovat. Šel jsem z jiného důvodu. A ten byl, abych našel a zabil Dylan. Jednou provždy.
Autor: ThereSSa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Po konci světa - 16. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!