Další večeře a konečně dosáhne Edward svého.
P.S. Předposlední kapitola.
20.02.2012 (13:15) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 17× • zobrazeno 4109×
Druhý pokus
Tak rychle se ten čas vlekl a já se potřebovala nutně zabavit. Tolik jsem se nudila a další večeře měla přijít až za tři dny. Tři dny! To byla neskutečně dlouhá doba a já si to čekání potřebovala zkrátit. Rozhodnutá se rozptýlit, jsem vyskočila z postele, rychle se oblékla a vyběhla na palubu. Zranění bylo ta tam. Necítila jsem nic ani při sebeprudších pohybech. Bylo mi skvěle.
„Další cíl La Habana. Potřebuju se nutně rozptýlit a určitě nejen já. Nabereme tam další zásoby,“ zavelela jsem a loď se hned začala otáčet. Podle mapy a kompasu bychom tam měli být dnes pozdě večer, což bylo naprosto úžasné. Potřebovala jsem si dojít zalovit.
V kajutě na mě čekala snídaně. Vzala jsem si ji do postele a pěkně jsem se uvelebila mezi polštáři. Čekal mě celý den nudy. Vážně mi nikdy nepřišlo, že jsem se tolik nudila. Nikdy mi nepřišlo, že se ty dny tak táhnou. Teď se táhly naprosto příšerně. Celý den jsem bloumala po lodi. Občas jsem dala nějaký příkaz, ale to bylo vše. Seděla jsem na schůdkách a nechala na sebe dopadat sluneční paprsky. Dnes slunce obzvlášť pálilo a moje kůže získávala bronzový nádech. Alespoň k něčemu to bude dobré.
Po setmění jsme konečně dorazili na místo. Museli jsme zakotvit kousek dál od pobřeží, abychom nevyvolali větší pozornost. Čluny jsme se dopravili na pobřeží a šli do první hospody, ve které byl pořádný hlahol. Butler se držel těsně za mnou a byl jako moje osobní stráž. Ještě před dveřmi jsem se ale zasekla. Potřebovala jsem si dojít na lov, okamžitě.
„Za chvíli se vrátím,“ oznámila jsem Butlerovi. „Budu opatrná.“
Nestačil ani nijak zareagovat a zmizela jsem. Nemusela jsem po lese pátrat dlouho. Stačilo ujít pár mil a byla jsem na mýtině. Chvilku jsem se soustředila, jestli uslyším nějaké srdce a nakonec mi do rány přišel divočák. Byla jsem trochu oslabená, protože jsem při zranění ztratila víc krve, tak mi chvíli trvalo, než jsem ho skolila. Ještě jsem si počkala na jednoho. Nechtěla jsem nic riskovat, kdyby se mi zase něco stalo, takže jsem si dopřála radši víc krve než míň. Upravila jsem se a šla za svojí posádkou. Sedla jsem si ke stolu, Butler, samozřejmě, vedle mě a obsluha nám donesla pivo. Přiťukli jsme si a pivo hned následoval rum. To bylo moje.
Konečně jsem mohla pít, aniž by mě kdokoliv kontrolovat. Hlavně otec. I když před ním nebylo těžké pít. Stačilo počkat, na tu správnou dobu. Ale teď jsem byla úplně svobodná a mohla jsem toho vypít tolik, kolik jsem sama chtěla a kolik jsem uznala za vhodné. Bylo mi do zpěvu.
Pili jsme, bavili se a já flirtovala. Seděl u vedlejšího stolu a viděli jsme si do tváře. Špinavý blonďák, opálený, rozcuchané vlasy a měl svoje kouzlo. Mrkal na mě, usmíval se a já mu to oplácela. Snažila jsem se být co nejsmyslnější, protože to, co jsem dělala, se mi vážně líbilo. Dlouho jsem s nikým neflirtovala a momentálně mi bylo jedno, že jsem vdaná. Měla jsem v sobě tolik rumu, že mi bylo jedno úplně všechno. Jenže Butler by mu nedal šanci, aby se ke mně přiblížil, tak jsem musela já. Trochu malátně jsem se zvedla a šla k vedlejšímu stolu. Kecla jsem si naproti němu a usmála se.
„Ahoj, jsem Bella.“
„Ahoj,“ odpověděl mi s úsměvem a přistrčil ke mně další rum. „Jsem Jeremy.“
„Ráda tě poznávám… Jeremy. Připijeme si?“ zvedla jsem panáka s rumem.
„Jasně,“ přikývnul, napodobil můj pohyb a pak jsme to do sebe oba kopli. Trochu jsem se oklepala a pak jsem si poručila ještě jednoho.
Netrvalo dlouho a Jeremy si přisedl vedle mě. Jeho ruka se usadila na mém koleně a mířila výš a mně to kupodivu nevadilo. Nejspíš za to mohl ten rum, ale když se jeho ruka dostala až k mému tříslu, začal mě jemně hladit. Vzrušovalo mě to. Strašně mě to vzrušovalo a já si musela skousnout ret. Uměl to, to jsem musela uznat.
„Půjdeme?“ zeptal se mě tiše, a aniž bych stihla odpovědět, už vstával. Vstala jsem taky a nechala se odvést ven.
Celou dobu jsem šla před ním a jasně jsem cítila jeho dlaň na mém zadku. A protože jsem na sobě měla upnutější kalhoty, skoro nic mu nebránilo. Jenže rum se mi začal dostávat do hlavy i do nohou a já sotva šla. Vážně jsem se motala a měla jsem hrozný problém udržet rovnováhu. Hlavně, když se na mě Jeremy, jakmile jsme vyšli z hospody, vrhnul a já zavrávorala. Oba jsme se rozesmáli, ale pak mě už Jeremy mluvit nenechal.
Vášnivě jsme se líbali a jeho ruce bloudily po mém těle. Rozvazoval mi korzet, který jsem měla na košili a já mu rozepínala tu jeho. Chtěla jsem vidět, jestli má tělo tak svalnaté i pod oblečením. Oblečený totiž vypadal opravdu namakaně. Jeho hruď byla přímo výstavní a mně se strašně líbila. Na okamžik jsem jí srovnávala s tou Edwardovou, ale nemělo to cenu. On nebyl oproti Jeremymu člověk. Porovnávání nemělo smysl a navíc moje myšlenky utíkaly úplně jinými směry než Edwardovými.
Slastně jsem zasténala, když mi položil na zadek obě ruce a pěkně ho zmáčknul. Potom přesunul ruce dopředu, povolil zavazování na mých kalhotách a stahoval mi je dolů. Začala jsem tedy pracovat i na jeho kalhotách, ale někdo nám to prostě nepřál, a ten někdo byl Butler.
„Kapitáne?“ vydechl poněkud překvapeně a Jeremyho ode mě odhodil.
„Ups.“ Nadzvedla jsem obočí a usmála jsem se.
„Vypadni,“ obořil se na Jeremyho a ten se vyděšeně sebral a vážně utekl.
„Jdeme,“ přikázal mi a surově mě chytil za ruku. Trochu to bolelo, ale jak mě táhnul, musela jsem si dávat pozor na nohy. V duchu jsem si říkala, kterou nohou mám hýbat, abych se nerozplácla na zemi. Dotáhl mě k jednomu ze člunů, posadil mě do něj a rychle pádloval k lodi. Byla jsem z toho celá vyvalená. Donutil mě vylézt po lanovém žebříku nahoru na palubu a táhl mě dál, do kajuty, kde mě zavřel. Nic jsem nechápala. Jen jsem koukala s otevřenou pusou a pak jsem padla do postele. Ani jsem se nevysvlékla, ale rozvázané kalhoty už jsem měla spadlé skoro u kolen. Jen poslepu jsem se přikryla kouskem deky a usnula jsem.
„Jeremy, pojď.“ Podala jsem mu ruku a dala si ji na prso. Začal ji rytmicky stiskávat a já jsem z toho byla celá bez sebe.
„Ale, záletná manželka,“ ozval se vedle mě Edwardův vysmátý hlas. Zděšeně jsem ucukla a Jeremyho odstrčila. Ten se na mě vyjeveně podíval, ale když uviděl Edwarda, usmál se.
„Tak ty ses oženil?“ zeptal se ho pobaveně a přešel k němu.
„Jo, už tomu tak je. Výhodný obchod,“ přikývnul Edward a položil ruku Jeremymu na rameno. „Stýskalo se mi.“
Málem jsem myslela, že mi vypadnou oči z důlků. Edward ho políbil. Edward dal Jeremymu pusu a jemu se to líbilo! Tak to byla vážně síla.
S trhnutím jsem se probudila. Tohle bylo i na mě moc a to byl jenom sen. Prohrábla jsem si vlasy a začala jsem se nahlas smát. Připadala jsem si jako blázen a pořád jsem se smála. Blázen. Ale potom jsem se převalila na druhý bok a spala jsem dál. Už jsem se nenechala ničím rušit.
Ráno mě bolela hlava jako střep. Ani jsem si to v noci neuvědomovala a teď to bylo o to horší. Trpěla jsem. Neměla jsem ani hlad, takže když mi Jack doručil snídani, poslala jsem ho rovnou pryč a pokusila jsem se zase usnout.
Konečně. Konečně jsem se dočkala soboty a další večeře. Chtěla jsem vědět, jak se bude Edward chovat po mém minulém útěku. Věděla jsem, že dneska už se z toho nevykroutím. A vlastně jsem ani nechtěla. Těšila jsem se na naši večeři, což byl docela posun k lepšímu. Jestliže jsem ho předtím nemohla vystát, tak teď jsem rozhodně mohla. A nejen to. Cítila jsem, jak mezi ním a mnou sílí pouto. A nebylo to jen pouto manželské. Věděla jsem, že je v tom i něco víc. Tolik mi přes ten týden chyběl. Chybělo mi to naše věčné pošťuchování. Jeho přemlouvání, ať se s ním pomiluju a moje odmítání. Tolik mě bavilo ho škádlit. Pořád bych ho nejradši škádlila a sledovala jeho výrazy. Jak naštvané, tak nadšené nebo uražené. Vždycky, když něco vymyslel, aby mě odzbrojil a aby mě dostal. Jo, vždycky jsem na Edwarda tak trochu letěla, ale poslední dobou to bylo čím dál víc. Byla jsem beznadějný případ.
„Kapitáne?“ Butler zaťukal na dveře od kajuty. „Váš manžel už je zde a ptá se po vás.“
„Oh,“ vyhekla jsem poněkud překvapeně a přemýšlela, co mu vzkázat. „Vyřiďte mu, že… ať mi dá minutku, že jsem se právě… umyla a připravuju se, aby měl radost. Že hledám ty nejlepší šaty a že mám hroznou chuť na nějaký dezert, tak ať připraví něco dobrého.“ Pro sebe jsem se usmála a doufala, že tu narážku pochopí.
Rychle jsem vstala od stolu, na kterém byla rozložena mapa, a z jedné truhlice jsem vytáhla nejsvrchnější šaty. Sundala jsem si kalhoty a rychle se soukala do spodničky, korzetu a černozelených šatů s vlečkou. Bože, kdo to kdy viděl, aby se pirát oblékal takhle. A hlavně kvůli pitomé večeři s manželskou poloupíří polovičkou. Jo, těšila jsem se za ním, ale těmihle procedurami mi to vždycky tak zprotivil. Nehledě na to, že se v tom pomalu ani nedá dýchat. A to jsem si to utahovala sama. Ani jsem nechtěla domyslet, jak bych dýchala, kdyby mi to utahovala nějaká… jiná fuchtle. S hekáním jsem si dotáhla šněrování a učesala vlasy. S širokým úsměvem jsem vyšla z kajuty a mířila si to za ním. Konečně.
Paluby obou lodí jsme skoro přeběhla, jen abych byla u něj. Slezla jsem dolů, do podpalubí a jeden z jeho sluhů mi otevřel dveře do jídelny, která byla osvětlena spoustou svíček. Zhluboka jsem se nadechla a pravou nohou vešla.
„Vítej, lásko,“ přivítal mě Edward s úsměvem a jemným polibkem, který hned vzápětí přešel do vášnivého. „Už od té doby, co jsi mě minulý týden opustila, se těším na naše pokračování.“
„Ano,“ přikývla jsem na znamení, že si vzpomínám a jak stál Edward u mě, začal mi rozvazovat šaty. „Ale teď mám hrozný hlad a hladová manželka není dobrá manželka a už vůbec ne milenka.“
„Bello,“ zasténal a já se usmála.
„Vážně,“ přikývla jsem a nechala se za jeho nesouhlasného pohledu posadit ke stolu. Edward mi nalil víno a nandal mi na talíř nadívanou slepici. Poděkovala jsem a začala pomalu a způsobně jíst. Bavilo mě sledovat Edwardův útrpný pohled, který se ztrácel v mém velkém výstřihu, ale donekonečna konec večeře oddalovat nešel.
„Doufám, že máš pořád chuť na dezert,“ usmál se na mě a já si nervózně skousla ret.
„Měla jsem ji celý týden,“ přiznala jsem bez okolků a nechala si před sebe položit nějaký ovocný dortík.
„Nech si chutnat,“ popřál mi Edward a sám se do něj s úsměvem pustil. Přitom mě nezapomněl celou dobu poctivě hypnotizovat očima a občas, když jsem se na něj podívala i já, mi věnoval úsměv.
„Jak ses měla celý týden?“ zahájil konverzaci a já polkla sousto.
„Skvěle. Zakotvili jsme v přístavu a trochu jsme to zapili.“
„Slyšel jsem,“ odvětil a svůj výraz utopil v poháru s vínem.
„Bylo to úžasné. Poznala jsem skvělého... přátele.“ Doufala jsem, že si nevšiml, jak jsem se zarazila. Ale nejspíš všiml. Jeho naštvaný výraz nešel přehlédnout.
„A Butler se o mě opravdu skvěle staral,“ odbočila jsem radši od tématu a v duchu se proklínala, že jsem o tom večer v hospodě vůbec začínala.
Copak jsem mu nemohla říct, že jsme zakotvili, trochu se porozhlédli po městě, doplnili zásoby, abychom měli co jíst a pít, a nezmiňovat nic jiného? Ne, nejspíš nemohla. To bych totiž nebyla já.
„Už nemůžu,“ odstrčila jsem od sebe talíř a lepší se uvelebila v křesle. Ten protivný korzet mě zase svazoval a já se necítila zrovna nejlépe. Jediné, v co jsem mohla doufat, že mě ho Edward brzy zbaví. Nebo se ho prostě budu muset zbavit já sama, což byla ta méně příjemná možnost a já doufala, že je i nepravděpodobná.
„Nevadí, ponecháme si to najindy,“ usmál se a vstal od stolu, aby mohl jít za mnou. „Na ráno. K snídani ti nechám připravit to nejlepší, co se tady najde. Ale budeš si to muset zasloužit. A žádné pokračování příště.“ Stoupnul si za moji židli, sklonil se, odhrnul mi vlasy a dal mi pusu na krk. Mírně jsem naklonila hlavu na stranu a on pochopil. Bylo mi to tak příjemné, až jsem při dalším polaskání tiše vzdychla. Cítila jsem, jak se potěšeně usmál, a laskal mě dál. Ještě víc jsem se rozvalila na křesle, ale on ho odsunul od stolu, chytil mě za paže a vytáhl nahoru. Musela jsem se chvíli soustředit na svoje rozklepané nohy, abych se hned nezhroutila na zem, ale při Edwardově laskání to moc nešlo. Bylo to jako horká láva, které se rozlévala mým tělem a celou mě prohřívala. Horoucí láva, která se mísila s mou vařící krví.
„Pojď za mnou.“ Vzal mě za ruku a vedl pryč.
Tiše jsme přešli z jídelny a zavřeli se u něho. Edward nikam nespěchal. Za pas si mě pomalu přitáhl k sobě a dal mi polibek na odhalenou klíční kost a mířil si to výš. Trochu jsem naklonila hlavu do strany, aby měl lepší přístup k mému krku a on vystoupal až k mé tváři a k mému uchu. Musela jsem si skousnout ret, abych spolkla slastné zasténaní, protože jsem věděla, že to by ho zastavilo, a to jsem nechtěla. Tohle bylo natolik příjemné, že jsem byla odhodlaná se ovládat ještě pěknou dobu. Ale stejně mi to k ničemu nebylo. Jakmile jsem hlavu naklonila ještě víc, přestal.
Pustil mě i kolem pasu a natáhl ruce dozadu, aby mi mohl povolovat šaty. Pomalu povoloval šňůrky a přitom mě stále líbal. Už jsem to nemohla vydržet, tak jsem si ho za krk přitáhla ještě blíž a líbala ho ještě vášnivěji. Nadšeně mi rty odpovídal a jeho ruce zrychlily rozvazování. Povoloval a vytahoval, až mi šaty sklouzly z těla a měla jsem na sobě už jenom korzet a spodničku.
Trochu mě nadzvednul, aby mě dostal pryč z bohaté sukně a přenesl mě už rovnou k posteli, na kterou mě posadil. Chtěla jsem si lehnout, ale on mě nenechal. Místo toho mi začal rozvazovat i korzet, se kterým už se ale tolik nepáral. Potom, co mi ho stáhnul z ramen, ho odhodil někam za sebe a začal mi soukat spodničku nahoru. Chtěla jsem ho zastavit, ale on se nenechal. Zvednul mi ruce nahoru a přetáhl mi ji přes hlavu. Poprvé jsem tak před ním byla úplně nahá a on mě s úsměvem pozoroval. Jemně mi zatlačil na ramena a já si lehla. Edward si kleknul obkročmo nade mě a sklonil se k mým rtům. Jednu ruku položil na mé prso a druhou mi zapletl do vlasů. Slastně jsem zasténala, když mezi prsty promnul moji bradavku a pak ji jemně stisknul. Prohnula jsem se v zádech a za vlasy si přitáhl jeho tvář ještě blíž. Líbala jsem ho a on mě laskal.
Když už mi ale laskání nestačilo, vypletla jsem ruce z jeho vlasů a po rameně mu sjela k zapínání košile, které jsem pomalu začala rozepínat. Vlastně to ani tak pomalu nebylo, ale mně to vyhovovalo. A Edward si taky nestěžoval. Sundala jsem mu košili z ramen a on ze mě musel na chvíli dát ruce pryč, abych mu ji mohla stáhnout úplně. A hned nato jsem se pustila do jeho kalhot. Rozvázala jsem kaloun a stáhla mu je přes jeho dokonalý zadek dolů. Sám se postaral o to, aby si je z nohou sundal úplně, a odkopnul je na druhou stranu kajuty.
Vzrušeně jsem vzdychla a skousla si spodní ret, když mi rukou sjel k pasu a přitáhl si mě blíž k sobě tak, abych cítila jeho vzrušení. Ještě o něco víc jsem roztáhla nohy a pravou ruku jsem mu položila na kříž. Druhou ruku jsem mu zapletla do vlasů, a když jsem ho znovu začala líbat, on do mě pomalu vstoupil. V polibku jsem ze sebe dostala tiché a slastné zasténaní. Pánví jsem přirazila proti němu a on mi to hned oplatil. Chvíli jsme na sebe takhle hravě doráželi, a až když nám oběma začalo vzrušení přerůstat přes hlavu, nechala jsem ho zrychlit a vzrušeně mi funět do vlasů. Občas mě líbnul nebo já jeho a věnoval se mému hladovému tělu, které se ho nemohlo nabažit. Hlavně moje nejcitlivější místa.
Stále zrychloval a moje tělo začínalo bláznit. Hučelo mi v uších, sotva jsem popadala dech a moje rty vyluzovaly hlasité výkřiky. Svíjela jsem se pod ním a čekala na chvíli, kdy mi dovolí vyvrcholit. Kdy už na mě budou další pohyby moc, a já nevydržím a exploduju. Na což jsem nemusela vůbec dlouho čekat. Jak své pohyby stále zrychlovat, ke konci už jsem byla se svými smysly úplně někde jindy. Moje tělo vybouchlo a zmocnil se mě úžasný pocit. Hlasitě jsem vykřikla a vysloužila si jeden hladový polibek. Později mě pevněji stisknul kolem pasu a hrdelně zavrčel. Jak mi jednu ruku zamotal do vlasů, trochu to zatahalo, ale když se svalil na postel a mě si vytáhl na sebe, splnilo to svůj účel.
„Mám chuť na dezert,“ zamumlala jsem mu do prsou a on se usmál.
„Mám ti pro něj dojít?“ nabídl se.
„Ne,“ zakroutila jsem hlavou. „Jsem moc líná se hýbat.“
„Mně se tvoje poloha moc líbí,“ zakřenil se a já na něj vyplázla jazyk jako malé dítě. Ale pak jsem zívla a jak jsem na něm ležela, zavřela oči. Cítila jsem jeho rty ve vlasech, ale potom se sunuly stále níž a níž. Začala jsem snít.
Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Piráti! 6:
Dokonalé!!!Škoda,že je to predposledná kapitolka. Ale aj tak dokonalé!!
Mám chuť jenom nekontrolovatelně hýkat,tak moc se mi to líbí.
Tak až teď jsem si celou povídku přečetla, už od začátku jsem si ji chtěla přečíst, ale ty si přidávala hrozně rychle, tudíž se mi to povedlo, až teď, ale je úžasnýýýýý!!!! Strašně se mi celá povídka líbí!!!!!!!! Asi se zařadila mezi moje nejoblíbenější povídky!!!
To bylo super! Tohle je předposlední kapča? Ach jo!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!