Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Otrok vášně 1. kapitola

50/50

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Otrok vášně 1. kapitolaCo všechno byste dali za nesmrtelnost? Mladý a životem nezkažený Edward přijíždí do Londýna. Záhy se však stává součástí takzvané londýnské smetánky. Bude to pro něj výhra, nebo bude proklínat den, kdy se rozhodl stát "džentlmenem"?

24.09.2010 (17:00) • Lovely • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2424×

Londýn, 1789

 

Tohle byl rok plný změn. Ve Francii padla monarchie a celou Evropou se začala šířit buřičská hnutí, posílená ideály revoluce. Monarchie už najednou lidem nepřipadala jako to nejlepší řešení. Já ale žil v Anglii, která od těchto událostí byla izolovaná. Před revolucí nás chránilo moře, takže jsme věděli jen to, co jsme se dočetli v novinách.

Když jsem jako osmnáctiletý mladík poprvé vystoupil na londýnském nádraží z vlaku, nikdy by mě nenapadlo, jak zásadní změnu v životě mi tenhle rok přichystal.

Přijel jsem do Londýna, abych převzal dědictví po strýci. Dům, služebnictvo a několik málo tisíc liber. Žádné velké jmění, ze kterého bych mohl žít až do konce života jako král, ale přišlo v pravý čas. Po smrti rodičů mi toho moc nezůstalo a stěží jsem vyžil. Chvíli mě sice podporoval matčin otec, ale když zemřel i ten, vypadalo to se mnou špatně. Co bych také mohl chtít, otec neúspěšný malíř a matka šlechtična, kterou otec za její lásku vydědil. Přestože jsme byli chudí, nebýt následné pomoci matčina otce, pravděpodobně bych nedostudoval, nemohl jsem si na svůj život stěžovat.

Rodiče mě bezmezně milovali a snažili se mě vychovat, jak nejlépe uměli. Vštěpovali mi své zásady a i když byli občas až příliš přísní, věděl jsem, že je to pro mé dobro. Snažili se ze mě vychovat dobrého člověka. A já jím byl, ano, když jsem poprvé přijel do Londýna, byl jsem slušný, možná trochu naivní, životem nezkažený mladík, který toužil dobýt svět.

Ve chvíli, kdy jsem vystoupil z vlaku, zůstal jsem ohromením stát. Oněměl jsem úžasem nad velikostí nádraží. Do té doby jsem byl zvyklý jen na malý přístřešek, pod kterým se schovávali lidé z naší vesnice, když jeli ráno za prací. Nic tak velkolepého, jako bylo v té době londýnské nádraží, jsem v životě neviděl. Tolik kovu a skla… a hlavně, těch lidí. Chvíli jsem jen stál a kochal se tím pohledem. Skoro mi připadalo, jako bych se ocitl v mraveništi. Každý pospíchal za svými záležitostmi, každý měl svůj úkol. Jen já tu byl tak trochu navíc.

„Tak tohle je ten velký svět, o kterém mluvila matka,“ pomyslel jsem si.

Najednou se kolem mě prohnala parta malých kluků v otrhaných hadrech a než jsem si stačil všimnout, ukradli mi z kapsy mé poslední peníze. Překvapivě jsem k nim však necítil zášť, byl jsem natolik okouzlen Londýnem, že mi vůbec nevadilo, že budu muset jít pěkný kus pěšky.

Vzal jsem svůj malý kufřík, který obsahoval všechen můj majetek (dvě košile, mýdlo, fotku rodičů, dvoje spodní prádlo, jedny kalhoty a můj zápisník), a pomalu jsem se rozešel k východu. Když tu najednou ke mně přiskočil nějaký postarší pán v uniformě majordomuse.

„Pan Masen? Pan Edward Masen? Dovolte, abych se představil, jsem John, váš komorník. Vítejte v Londýně, pane,“ řekl a zdvořile se uklonil.

„Děkuji.“ Nedalo mi a musel jsem se zeptat: „Jak jste mě poznal?“

„Vypadáte přesně jako vaše matka, pane. Váš strýc ji měl velmi rád a těžce ho zasáhl její neblahý osud.“

Zasáhl? Její osud? Tak proč s tím něco neudělal? Vždyť jsem jim všem psal snad tisíc dopisů, že je matka nemocná, a že potřebuje pomoc. Ale zajímalo to někoho z nich? Ne! Nechali ji zemřít jako prašivého psa…

„Pane, omlouvám se, ale venku na nás čeká bryčka,“ protrhl mě z mého zamyšlení John.

„Jistě, pojďme,“ usmál jsem se na něj.

Nasedli jsme do bryčky, já si opřel hlavu o polstrování a klapot kopyt mě téměř ukolébal k spánku. Už jsem téměř usínal, když bryčka najednou zastavila.

„Už jsme tady, pane,“ oznámil mi John.

Rozespale jsem vylezl ven a stanul před honosným, třípatrovým domem. John mezitím otevřel dveře a pokorně čekal, až se uráčím jít dovnitř. Když jsem vešel, naskytla se přede mnou vstupní hala obložená ebenovým dřevem a na její pravé straně schodiště, které vedlo do dalšího patra. Na levé straně se nacházely masivní dvojkřídlé dveře, za kterými se zřejmě nacházel obývací pokoj, ze kterého se ozývala hudba a šum.

Tázavě jsem se podíval na Johna.

„To jsou přátelé vašeho strýce, dozvěděli se, že dnes přijedete a chtěli vás přivítat. Omlouvám se, ale nedali se odbýt. Pokud jste příliš unavený a přejete si odpočinout, vysvětlím jim to.“

John mluvil tak tiše, že jsem měl problémy mu rozumět a to, že měl navíc sklopenou hlavu a odmítal se na mě podívat, tomu moc nepomáhalo. Bylo na něm vidět, že se bojí, aby nepřišel o místo. To mě přimělo se usmát, celý život jsem to byl já, kdo se někoho bál, a teď se lidé báli mě.

„Ne, to je v pořádku. Rád se s nimi seznámím. Odnes mi zatím věci do pokoje,“ odpověděl jsem a povzbudivě se na něj usmál. Poté jsem se otočil ke dveřím a rázně je otevřel. V tu chvíli jsem neměl ani tušení, že vstupuji do jiného světa, než žijí obyčejní smrtelníci. Do světa vášně, intrik a lží. A už vůbec by mě nenapadlo, kdo mi tam bude dělat průvodce…

 

Autor: Lovely (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Otrok vášně 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře