Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Otiskl jsem se, Bello! - Prolog

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Otiskl jsem se, Bello! - Prolog

Bella přijíždí do Forks, ale její vztah s Jacobem není takový, jaký by si ho představovala. Zamiluje se do něho, ale on se nedokáže přenést přes to, co se stalo v minulosti. Nakonec si Bella vezme Edwarda, který posléze umírá. Jak to nakonec dopadne? Třetí ze tří sérií.

Přeji příjemné čtení, Kacennnka.

23.12.2010 (17:00) • Kacennnka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2859×


Jednou, když jsem se vracel z hlídky přes First Beach, viděl jsem na parkovišti Bellu. Několikrát jsem zamrkal, abych se ujistil, že se mi to opravdu nezdá a ono se mi to opravdu nezdálo. Stále stejným krokem jsem šel k ní a přemýšlel, proč se vlastně vrátila. Jen co mě viděla, smutně se usmála.

„Ahoj,“ pozdravila tiše.

„Co tu děláš?“ ptal jsem se jí rovnou.

„Vracíme se sem,“ odpověděla tiše a podívala se na mě. Plakala.

„Bello, co se stalo?“ rychle jsem se jí zeptal a objal ji.

„Edward je mrtvý!“

„Jak?“ zmohl jsem se jen na to jedno ubohé slovo.

„Volturiovi,“ zavzlykala.

„Pane bože...“ zašeptal jsem a Bella se ještě víc rozvzlykala.

„Byli jsme v Brazílii, když se tam najednou objevili. Vůbec netuším, proč ho zabili. Proč raději nezabili mě?“

„Takhle nemluv, Bells,“ napomenul jsem ji tiše.

„Stejně to určitě bylo kvůli mně...“ pokračovala dál a nevnímala to, co jsem jí řekl. Odtáhl jsem se od ní, vzal ji za ramena a hlavu jí zvedl tak, aby mi viděla do očí.

„Ty za to nemůžeš! Nemůžeš za to nikdo jiný, než Volturiovi. Edwarda,“ zachvěla se, když jsem vyslovil jeho jméno, „už chtěli dlouho do své gardy a on nechtěl. Navíc...“ zarazil jsem se, „jsi pořád člověk,“ lehce jsem se pousmál, ale rychle jsem to vyhnal z hlavy pryč. „Ty. Za. To. Nemůžeš!“ zopakoval jsem to rázně, jakoby každé slovo byla věta.

Bella neodpovídala, jen na mě němě zírala a přikyvovala. Ještě nějakou dobu tam stála mlčky. „Nechceš odvést domů?“ zeptal jsem se a ona zase přikývla.

Nasedli jsme do náklaďáčku a vyjeli. Celou cestu jsme nic neříkali, a tak jsem měl čas si pár věcí urovnat v hlavě.

Jen ve dvou věcech jsem měl jasno - Bella se vrátila a Edward je mrtvý. Ale proč se vrátili zrovna sem? To, že se vrátili Cullenové chápu. Čekal jsem, že se vrátí i Bella s Edwardem, ale ona se vrátila sama a po jeho smrti na místo, kde jí ho všechno připomíná? To už si nepamatuje, jaké to pro ni bylo, když se s ní rozešel? A co když se vrátila kvůli mně? Zeptal jsem se sám sebe a usmál se nad tím, co mě to zase napadlo. Tím jsem se dostal k jinému tématu - k tématu Bella a já. Nečekal jsem, že setkání s ní, bude... takové. Že budu úplně v klidu, dokonce skoro... jakobych ji nerad viděl.

Zakroutil jsem hlavou a otočil jsem se na ni. Spala opřená hlavou o sloupek. Pomalu jsem zastavil před domem, abych ji nevzbudil.  Bylo to zvláštní, když jsem věděl, že mi nikdo nečte myšlenky. Bellu jsem pomalu vytáhl z auta a nesl do domu.

„Co se stalo?“ vyjekla Alice, když jsem tam přinesl Bellu.

„Pšššt... jenom spí,“ odpověděl jsem tiše a Alice se uklidnila. Přišla ke mně a Bellu si vzala a zmizela v prvním patře. Chvíli jsem dole přešlapoval a když už jsem chtěl odejít, Carlisle promluvil.

„Řekla ti o tom?“ zeptal se mě a já se na něj jen nechápavě podíval. „To o Volturiových.“

„O tom, že zabili... ehm... Edwarda? Ano, o tom vím,“ odpověděl jsem mu.

„Tohle jsem neměl na mysli,“ odpověděl Carlisle a vážně se na mě podíval.

„Co bych měl vědět?“

„Edwarda zabili z určitého důvodu, ale Bella o tom neví.“

„Jakého?“ zeptal jsem se naštvaně, protože Carlisle mluvil v hádankách.

„Ohrožoval lidi...“ odpověděl sklesle.

„Ohrožoval?“ nechápal jsem.

„To my jsme tam Volturiovi poslali,“ vložila se do toho Alice, ktetá právě sešla ze schodů. Nechápavě jsem se na ni podíval. „Edward se nedokázal ovládat. Od toho, kdy jsme zabili Victorii a Rileyho... Prostě...“ nedokázala to doříct.

„Jeho špatná - upíří - část se znovu probrala k životu,“ doplnil informaci Jasper.

„Už jednou se to stalo. Asi dvacet let po tom, co jsem ho přeměnil. Přestal mu stačit můj vegetariánský život a tak utekl. Nakonec se vrátil, že nedokáže pít lidi, protože jim vidí do hlavy. Ví o jejich strachu, bolesti... prostě to nedokázal. Zařekl se, že už nikdy nebude pít člověka. Ale...“ zastavil se uprostřed věty Carlisle.

„Ale teď ho tu držela Bella. Nedokázal ji opustit. Skrývali jsme to před ní. V její přítomnosti se trochu dokázal ovládat, ale bylo stále horší a horší,“ navázala na jeho větu Alice.

„Zvířata mu přestala stačit, ale kvůli Belle nechtěl začít pít lidi. Strašně se týral. Možná jste si všimli, že v jednom místě v lese jsou vykácené stromy,“ pokračoval Emmett, kterého opustila jeho veselá nálada. Přikývl jsem. „To udělal on. Překypoval zlostí, že se nedokáže ovládat, ale těmi výbuchy zlosti to ještě zhoršoval. Naštvala ho každá blbost. Stačilo mu říct něco, co se mu nelíbilo a okamžitě vybuchl.“

„To ho nešlo jinak zastavit?“ ptal jsem se.

„Zkoušeli jsme nejrůznější věci, na nějakou dobu jsme ho izolovali od okolí, brali ho častěji na lov, dokonce jsme ho zkoušeli nadopovat antidepresivy, ale nic nepomohlo. Ještě než odjeli na líbánky, všichni jsme se přestěhovali k Tanye na Aljašku, jestli by se to nezlepšilo...“ pokračoval zase Carlisle.

„Nezlepšilo se to, naopak. Bylo to ještě horší. Začal se chovat... hrozně. Dokonce i k Belle, ale ta si toho nijak nevšímala. Strašně s ní manipulovat a ona dělala to, co on chtěl. Nikdy na ni nevztáhl ruku, to ne, ale Alice několik krát viděla jak...“ zhluboka se nadechl Jasper. „Jak jí nějak fyzicky ublížil, vždy jsme tomu dokázali zabránit, ale stejně. Říkali jsme si ,Co když tu jednou nebudeme?'“ dořekl neochotně.

„Nikdo z nás ho sám nedokázal zabít a my se báli, že by ublížil Belle, kdyby byli někde sami, anebo by napadl někoho z nás. Proto jsem řekli Volturiovým,“ poprvé promluvila Rosalie.

„Nejdříve nám vůbec nechtěli vyhovět, říkali nám, že když o něj nestojíme, tak ho vezmou k sobě, ale to byla ještě horší představa, než že bychom ho museli zabít sami. Ale když jsme jim popsali jeho - naší - situaci... vyhověli nám. Ani Aro z toho neměl radost,“ dořekl sklesle Carlisle celý příběh.

„Bella se to nesmí dozvědět,“ upozornila mě Alice rázně.

Předchozí< Shrnutí > Další

Kacennnka

Autor: Kacennnka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Otiskl jsem se, Bello! - Prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře