Co se stane po Candyně hádce se Sethem? Usmíří se? A co se stane když ne? Jak s tím Candy bude žít?
25.10.2010 (17:30) • CannyM • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1965×
9. kapitola
S výkřikem jsem se probudila. Byla zřejmě noc. Podívala jsem se na hodiny. Bylo něco po šesté hodině večer. Frank ještě nebude doma, pomyslela jsem si. Vstala jsem z postele a šla do koupelny. S hrůzou jsem zjistila, že nemám už žádný šampon. Dnes to budu muset vydržet a zítra si někam dojdu.
Sešla jsem dolů do kuchyně udělat večeři. Alespoň při tom přijdu na jiné myšlenky. Stále se v nich mihá Seth, Bella, Cullenovi a zase od začátku - Seth, Bella... Nejvíce se zjevují Seth a útočící Bella. Zatřepala jsem hlavou s doměním, že myšlenky neuslyším, marně.
Frank byl asi po půlhodině doma. Přesně včas na večeři. Najedli jsme se a já šla zpět do svého pokoje. Vytáhla jsem jednu ze svých knížek. Po chvíli jsem ji ovšem odložila. V každé knize je láska, nebo zabíjení a strach. Proč? To si autoři románů nemůžou najít jinou věc ke psaní? Asi si budu číst encyklopedie, ty jsou neutrální. Náhle jsem ulyšela klepání na okno. Ztuhla jsem. Kdo by klepal v 7 večer na okno, když navíc může jít dveřmi? A kdo by klepal na okno v druhém patře domu? A jak? Ty otázky jsem si kladla, když jsem pomalu přešla k oknu a otevřela ho. Z okna se na mě vrhl Seth. Vyvlékla jsem se mu z náruče.
„Promiň,“ začal a postupně se ke mně přibližoval. Dala jsem svou pěst na jeho tělo, což mělo signalizovat, ať se drží dál. Jak mi to mohl udělat? Nic mi neříct? Myšlenky znovu zběsile přehrávaly obrázky z uběhlých dnů.
„Candy, alespoň mě poslouchej, prosím. Omlouvám se. Myslel jsem, že bude lepší tě jim nejdříve představit,“ spustil. Oči jsem pořád měla sklopené. Vím, že kdybych se mu podívala do jeho hnědých, pronikavých očí plných lítosti, odpustila bych mu jednoduše. Miluji ho, ale to, že se mě pokusila zabít jeho kamarádka... To neunesu. Navíc po tom, co mi v klidu řekl, že se mi ta Bella pokusila vypít krev...
„Vím, že to byla chyba. Cullenovi jsou jiní. Pijí krev zvířat, ale Bella, Bella je nový upír. Ona nedokáže tak odolávat,“ pokračoval. Podívala jsem se mu do očí. Přesně jak jsem říkala. Plné lítosti. Nevím proč, ale po obličeji mi začaly stékat slzy. Opatrně mě objal a sednul si se mnou na postel. Přitiskla jsem se k jeho hrudi. Je toho na mě moc. Vlkodlaci. Upíři. A také obyčejní lidé jako já. Po několika minutách jsem už jen povzlykávala. Nedokázala jsem nic říct. Nevěděla jsem co říct.
Nakonec jsem se rozhodla mu jednoduše říct pravdu. „Promiň, je toho na mě moc. Dozvědět se o dvou nových světech za tak krátkou dobu...“
„Já vím, byl jsem hloupý, když jsem to na tebe tak vyvalil. Já jsem to také nejdříve neunesl,“ řekl konejšivě a potom se někam zahleděl. Hned byl na nohou a já ležela stále na posteli. Běžel k oknu. Proč tak rychle změnil náladu, nebo spíše pozici? Slyšela jsem jen neustálé vytí nějakého vlka, asi ho volají.
„Už musím jít,“ řekl a vyskočil z okna. Přiběhla jsem k oknu a dívala se, jak Seth mizí v lese.
Takže si to shrneme. Se Sethem jsem se tak nějak usmířila, ale co dál? Co jeho kamarádi upíři? Začneme znovu nebo se nebudeme prostě stýkat? To byla otázka. Musím se na to Setha potom zeptat.
Přemýšlela jsem dlouho. Prostě jsem jen ležela na posteli a přemýšlela, jak se to vyvine. Až dokud jsem neusnula...
Znovu jsme stáli před tím velkým domem. Tentokrát jsme se k němu přibližovali pomaleji. Pořád jsem neměla čisto v hlavě, ale Seth říkal, že to Bellu velice mrzí a že chce začít znovu. Snad po mně zase neskočí... Ne! Má to být nový začátek! Snažila jsem se umlčet své myšlenky. Seth vešel první. Šla jsem hned za ním. Všichni byli stejně jako při našem prvním setkání. Něco se ale změnilo. Bella držela Renesmé a Jacob byl vedle ní. Zajímalo by mě, čím to je, že u vlků, kterým v těle také teče krev, vydrží? Zřejmě si na ně zvykla nebo co.
„Tím to není.“ Jako by odpovídal na moje myšlenky muž vedle ní. Myslím, že se jmenuje Edward? Asi...
„Ano,“ znovu odpovídal. Byla jsem vyjevená. Čte myšlenky? Zřejmě ano.
„Dochází ti to celkem rychle, jiným to trvá,“ opět promluvil. Už mi to leze na mozek.
„No tak, Edwarde, nech ji to trochu vstřebat,“ promluvil Carlisle. „Znovu tě vítám, Candy, omlouváme se za ten minulý... Incident.“
„Smím se na něco zeptat?“ začala jsem.
„Na cokoliv,“ odpověděl vlídně Carlisle.
„Proč má Bella červené oči a vy onyxové?“ zeptala jem se.
„Všimává,“ řekl mohutný brunet. Zřejmě Emmett. Ještě je pořádně neznám, jen útržky z minula.
„To protože je Bella nedávno stvořený upír a my se ještě lišíme od ostatních upírů tím, že se živíme zvířecí krví. Normální upíři mají červené oči, protože pijí lidskou krev,“ řekl s klidem Carlisle.
„Aha.“ Na nic jiného jsem se v tuto chvíli nezmohla. V hlavě mi to pěkně šrotovalo.
„Posaďte se,“ řekla usměvavá hnědovláska. Tu si pamatuji, Esme. Vypadá sympaticky, jako by ani nebyla upírka. Vyzařuje z ní pocit bezpečí a jistoty.
Se Sethem jsme se tedy posadili. Vedle mě si sedla drobná černovláska.
„Ahoj, jsem Alice,“ řekla zvonivým hláskem.
Myslím, že jsem předtím měla příliš bujnou fantazii. Chovají se velmi mile. Takže nový začátek...
Autor: CannyM (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Osudová změna - 9. kapitola - Nový začátek:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!