Co se má stát den po příjezdu Candyiny matky?
16.10.2010 (07:00) • CannyM • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1486×
7. kapitola
Probudila jsem se do slunného, ale studeného letního rána. Šla jsem se obléct a dala si mikinu, byla mi dost zima. Mám nějaký divný pocit, že se dnes něco stane. Když si vzpomenu na nadcházející odpoledne, přejede mi mráz po zádech. Seth mě chce představit nějakým kamarádům a já z toho mám opravdu špatný pocit. Asi to budou taky vlci. Sešla jsem dolů do kuchyně, kde jsem si začala chystat snídani.
Po snídani jsem si zapnula televizi na ranní zprávy. Do Sethova příjezdu zbývá několik hodin. Zprávy mě po chvíli přestaly bavit. Vypnula jsem televizi, zavřela oči a přemýšlela. Uslyšela jsem troubení. Je brzy, to nemohl být Seth. Šla jsem se podívat kdo to je. Seth! Co tu dělá tak brzy? Vyšla jsem z domu a zamkla. Šla jsem vstříc velkému červenému autu. Seth vyskočil z auta a šel mi naproti.
„Ahoj, Sethe.“
„Čau, Canny!“ řekl. Přišel ke mně blíž a lehce mě políbil na rty. Usmála jsem se a polibek mu rychle oplatila.
„Nepřijel jsi nějak brzy?“ zeptala jsem se, jakmile odlepil své rty od mých.
„Neměl jsem už co dělat a nemohl jsem se tě dočkat. Vadí ti to?“ řekl.
„Ne, to ne. Já taky neměla co dělat. Mohli bychom před tou návštěvou na pláž?“ pokračovala jsem v kladení otázek.
„Vypadá to, že máme myšlenky na stejné vlně,“ odpověděl a uličnicky se usmál. Šla jsem si domů pro plavky. Poté jsme nasedli do auta a vyrazili vstříc pláži.
Na pláži jsme si lehli a pozorovali své prsty kroužící v písku. Jen jsem stočila pohled za sebe, a když jsem se otočila zpět na Setha, jeho rty byly jen milimetr od mého obličeje. Začali jsme se znovu vášnivě líbat. Odtrhla jsem se od něj, vstala a letěla jsem do vody. Slyšela jsem ho těsně za sebou. Přidala jsem na rychlosti. Ucítila jsem, jak mě zezadu chytily jeho horké paže. Zatočil se se mnou dokola a poté si mě otočil, abych byla obličejem k němu.
„Miluji tě,“ řekla jsem mu. Dál jsem nebyla schopna slova. Ten jeho pohled, jakoby nic neexistovalo. Jen my dva a právě teď. Jakoby nic nenadcházelo. Žádné setkání.
„Já tebe taky,“ vyřkl a znovu mě políbil. Zapomněla jsem úplně na vše. Jak se jmenuju, kolik mi je a co vůbec na světě dělám. Vnímala jsem jen Setha.
Vraceli jsme se ke svým věcem a já se podívala na hodinky.
„Měli bychom jít,“ řekla jsem zklamaně.
„Potom se sem můžeme vrátit.“ Jakmile to dořekl, vrátila se mi dobrá nálada. Šli jsme k autu a já se na zadním sedadle oblékla. Seth zůstal jen ve svých džínsech. Mně to nijak nevadilo. Jeli jsme znovu do Forks. Vnímala jsem cestu vinoucí se před námi. Zabočili jsme na cestičku, které jsem si původně nevšimla. Byla nenápadná. Zřejmě proto, aby tam nikdo nejezdil.
Po pár minutách jsme stáli před obrovským dvoupatrovým domem s částečně prosklenými stěnami. Ten mrazivý pocit se vrátil. Vešli jsme do domu. Seth mě vzal za ruku a já se rozhlédla po pokoji. Byli tam ti bledí lidé, které jsem viděla ve svůj první den tady. Bylo tady ale ještě víc lidí. Byl tady snědý kluk. Vypadal, že má něco společného se Sethem, byl mu velice podobný. V jeho náručí dřímala malá holčička s rezavými lokýnkami a bledou, krásnou tváří s ďolíčky. Na druhé straně řady byl světlovlasý muž držící se s hnědovlasou ženou. Vypadali starší než ostatní.
„Candy, tohle jsou Cullenovi a můj kamarád, člen naší smečky, Jake,“ řekl Seth a uvolnil tak napjatou situaci. Ten světlovlasý muž se ke mně začal opatrně přibližovat, zřejmě abych se nepolekala. Jak... Ohleduplné.
„Ahoj, jsem Carlisle,“ představil se. „Tohle je Esme,“ ukázal na hnědovlasou ženu, se kterou před chvílí byl. „Alice, Jasper, Emmet, Rosalie, Edward, Bella a, v Jacobově náručí, Renesmé.“ Dokončil představování. Nejdříve jsem si všechny pozorně prohlédla. Můj pohled spočinul na Belle. Teď neměla ty blátivě hnědé oči. Její oči byly zbarvené do karmínově červené barvy. Se zaujetím se na mě dívala, ale její obličej vypadal, jakoby ji sužovala nějaká bolest. Vypadala, jakoby něčemu odolávala. Najednou se proti mně rozeběhla rychlostí, že jsem to skoro ani nepostřehla. Všichni se najednou snažili ji chytit a Seth už tady nestál. Místo něj jsem viděla pískového vlka, který se vrhal po Belle. Ani jsem si nevšimla, že jsem spadla na zem. Můj pohled spočíval stále jen na ní. Byla jsem vyděšená. Všichni v místnosti byli kolem ní semknutí, takže podle lidských možností nemohla nikam utéct. Ona se ovšem jen usmála. Prorazila si cestu skrz ně a běžela za mnou. Už byla jen asi 2 metry ode mě. Vypadá to, že můj život brzy skončí...
Autor: CannyM (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Osudová změna - 7. kapitola - Děsivé setkání:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!