Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Osudová chyba Belly - 6. kapitola

24.06.2011 (13:45) • WhiteTie • FanFiction na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 1997×

Byla vdaná, těhotná, měla muže, který ji miloval – co víc si mohla přát? Věděla, že by měla být tou nejšťastnější ženou pod sluncem, ale měla obavy. Ne z těhotenství, z toho, jak bude probíhat, ale z toho, po kom dítě vlastně bude. Pokud by dítě bylo jako Jacob, tak věděla, že Edwarda ztratí – v tuto chvíli ale byla ochotna to riskovat, protože své nenarozené dítě už teď příliš milovala a nebyla ochotná se ho vzdát, nedokázala si ani představit, že by měla dobrovolně podstoupit ukončení těhotenství, když ví, že je možnost, že dítě je Edwarda. Co se bude dít dál? Jak to přijme Jacob? Čí dítě to doopravdy je? To jsou otázky, které se honí Belle hlavou. Na odpověď je ale příliš brzo…

Bella s Edwardem měli ihned po svatbě odjet na svatební cestu, na ostrov Esmé, která ale musela být kvůli jejímu těhotenství odložena. Bella tedy zůstala ve svém novém domově – v domě Cullenových. Jacob si myslel, že Bella odjela, aby se vzpamatovala z té nešťastné události – z jejího pádu a potratu – nikdo mu totiž neřekl, že dítě stále žije a že Bella nepotratila. Dozveděl se to až od Charlieho, který mu řekl, že Bella nikam nejela. Vydal se tedy hned ke Cullenovým. Ihned, jak Bellu spatřil, tak věděl, že nepotratila. Pod šaty se jí již rýsovalo menší těhotenské bříško. Nešlo mu to do hlavy, pád byl opravdu škaredý a Carlisle se přece nikdy nemýlí.

„Bello, co to má znamenat? Ty jsi stále těhotná? Proč jsi mi nic neřekla? Pojď, odvedu tě odsud pryč a o naše dítě se postarám,“ vychrlil na ni Jacob. Bella si nebyla jistá, co má dělat, ale jedno věděla jistě – nikam nepůjde. Stalo se to, oč usilovala celou dobu – stala se součástí rodiny Cullenových. Teď to byla její rodina. Ona byla Cullenová. Jacoba milovala, ale Edwarda a nenarozené dítě víc.

„Jacobe, nikam s tebou nepůjdu. Jsem tam, kam patřím. Patřím sem. K Edwardovi. Ke Cullenovým. Já jsem Cullenová,“ odpověděla mu. Věděla, že mu tím ublíží a že tím jeho snahu nijak nezastaví, ale ona nikam jít nechtěla. Viděla, že se Jacoba zmocňuje vztek. Začínal se třást a viděla, že se brzy promění ve vlka. V tom se ozval úder – Emmett Jacoba chytil a vystrčil jej z domu.

„Neuvědomuješ si, ty hlupáku, že jí můžeš ublížit? A nejen jí, ale i dítěti?“ křičel na něj Emmett. Zmínka o dítěti Jacoba vrátila zpět do reality. Uvědomoval si, že to dítě může být jeho. Vše tomu nasvědčovalo – přežilo Bellin pád ze schodů, i když Carlisle tvrdil, že je mrtvé. Rozhodl se, že bude o Bellu a dítě bojovat - a s tím, pro klid mezi všemi, odešel. Věděl, že pokud je dítě jeho, nikdo mu nemůže upírat jeho práva.

Bellino těhotenství opravdu neprobíhalo normálně. Každým dnem bylo její bříško viditelnější a ona se děsila toho, co řekne všem ostatním, jaktože není těhotná devět měsíců jako každá normální žena. Cullenovi se snažili její těhotenství co nejdýl ututlat, aby mohli později říct, že je těhotná již dlouho, a že to na ní akorát nebylo vidět. Bella se na dítě velice těšila, ale věděla, že dítě je jiné. Nepodobá se žádné jiné bytosti a nebudou se k němu moci chovat jako k normálnímu dítěti. Věděla, že bude naprosto odlišné. Vyjímečné, zvláštní a jedinečné. Věděla, že ji čeká nejkrušnější období jejího života.

Všichni se na dítě těšili. Měli samozřejmě obavy, jak to všechno dopadne, čí dítě to doopravdy bude, ale už teď ho všichni milovali. Zlepšil se Bellin vztah s Rosalií, ta se o ni starala, co mohla, a se vším jí pomáhala a na dítě se těšila ze všech Cullenových nejvíc. Rosalie věděla, že bude dítě bránit před všemi ostatními, nikoho by nenechala, aby dítěti někdo ublížil.

...

Belle začlo být najednou strašně špatně. Bolelo ji břicho - bylo to způsobeno extremně rychlým růstem a roztahováním dělohy (pozn. aut.: u běžného těhotenství se toto děje pozvolna) a myslela si, že každou chvíli praskne. Bylo to velmi nepříjemné. Zavolala proto raději Carlislea, aby se podíval, zda je dítě v pořádku a nic mu nechybí. Carlisle přišel téměř okamžitě.

„Bello, raději tě znovu prohlédnu a zkontroluju, abych věděl, že je dítě v pořádku," řekl Carlisle. Udělal jí všechny potřebné testy - ty dopadly nad očekávání dobře a chystal se provést ultrazvuk. Nanesl jí na břicho gel, přiložil ultrazvuk a snažil se vyznat v tom, co se mu objevilo na obrazovce. Viděl, že dítě je starší, než by mělo dle lidského těhotenství být, viděl, že se má u Belly dobře a nic mu nechybí. Jen jedna věc mu dělala starost - to ale Belle neřekl. Vlastnosti dítěte byly až příliš podobné vlkodlačím. Zjistil, že tělesná teplota dítěte je vyšší, než by měla u běžného lidského plodu být a jelikož mají upíři teplotu těla velice nízkou, zbývala jen jedna možnost. Věděl, že tento objev neznamená nic dobrého a musí to před všemi utajit co nejdýl. Jediný, kdo se to dozví, bude Edward.

„Bello, vše se zdá zatím v naprostém pořádku," uklidnil ji a vydal se za Edwardem.

„Edwarde, potřeboval bych s tebou nutně mluvit, o samotě." Vydali se tedy spolu do lesa. Carlisle nemusel nic říkat. Edward si to přečetl v jeho mysli. Věděl, že dítě není jako on. Byl na tuto možnost připravený, ale byl překvapený, jak ho tato skutečnost bolestivě zasáhla. Na dítě se už začal těšit. Těšil se, jak naučí malou Renesmé nebo malého Eje lovit zvěř, učit historii, jak budou chodit do lesa poznávat všechnu zvěř, rostliny a jiné, a teď se mu jeho sen rozplynul. Pocítil v srdci prázdnotu, jako by mu z něj někdo kus vyrval. Nevěděl, co bude dál. Zda s ním Bella zůstane anebo půjde za Jacobem. Věděl, že musí skutečnost, co se právě dozvěděl, utajit co nedýl.

„Edwarde, neboj se, není to ještě jisté, to, že má jeden společný rys s vlkodlaky, z něj vlkodlaka ještě nedělá. Stále je tu šance, že je dítě tvoje." Edward tomu už ale nevěřil.

Pomalu ho zachvacovala panika, že přijde o to nejdůležitější ve svém životě - o Bellu. Měl obavy, že jakmile zjistí, že je to dítě napůl vlkodlak, opustí ho a odejde za Jacobem. Věděl, že tuto bitvu už prohrál. Jacob jí dal dítě - s tím on se nemůže měřit. Otočil se pryč od Carlislea a utíkal hluboko do lesa...

Uplynul den, dva a Edward nikde. Bella si o něj začala dělat starosti. Carlisle jí řekl, že si Edward odskočil na lov a že tam možná bude delší dobu, ale Bella mu nevěřila. Věděla, že se něco stalo, ale nikdo jí nechtěl říct co. Nikdo jí to ani říct nemohl, protože kromě Carlislea a Edwarda to nikdo nevěděl. Ani Alice neviděla nic, co by se týkalo Edwarda - neviděla, že by se chystal v nejbližší době udělat nějaké rozhodnutí, a to ji mátlo. Byla jako slepá a nedokázala Belle osvětlit nijak situaci, protože sama netušila, co se stane. Dny plynuly a Edward stále nikde. Když už to bylo týden, stála Bella u okna a viděla v dálce pohyb. Už z dálky poznala Edwarda. Jakmile si uvědomila, že je to on, spadl jí kámen ze srdce. Tak strašně se o něj celou dobu bála. Hlavou se jí honily otázky, proč na tak dlouhou dobu odešel a jí nic neřekl.

Pohled Edwarda:

Musím vypadnout, musím odejít. Hned. Sdělil jsem Carlisleovi to nejdůležitější, otočil se a utíkal jsem hluboko do lesa. Utíkal jsem tak dlouho, dokud jsem nedoběhl na malou lesní mýtinu, na které stál malý dřevěný domeček. Měl to být můj svatební dar Belle. Věděl jsem, že mě tu nikdo hledat nebude a že budu mít čas na přemýšlení. Potřeboval jsem si utřídit myšlenky a promyslet si, jak se mám dál zachovat. Celé dny jsem jen seděl a přemýšlel. Přemýšlel jsem o tom, co udělám, co udělá Bella, až se to dozví, a taky jsem přemýšlel o tom, jak se mám zachovat. Věděl jsem, že už jsem zde týden a že je nejvyšší čas k návratu. Bella je jistě strachy celá bez sebe. Myšlenky jsem si už utřídil a je třeba, abych se vrátil domů ke své ženě a k našemu dítěti. Ano, přijmu ho za své, ať bude jakékoliv. Budu ho milovat, ať už je napůl upír nebo vlkodlak. Budu za něj bojovat, dokud budu moct, a nikdo ho mně, ani Belle nevezme.

S tímto rozhodnutím se Edward vydal na cestu zpět ke své rodině a rozhodl se čelit událostem, které přijdou. Věděl, že toto jeho rozhodnutí může vést k válce mezi upíry a vlkodlaky. Co se bude dít dál, je ve hvězdách...

Autor: WhiteTie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Osudová chyba Belly - 6. kapitola: