Ano, dneska je onen osudný den, kdy zjistím, kolik dnů mi zbývá. Budu mít alespoň měsíc, abych stihla dodělat těch pár věcí, které mám? Stihnu se rozloučit s rodinou, kamarády? A ani jsem nechtěla pomyslet na rozloučení s mojí jedinou láskou. S Emmettem?! Dakota je smířena se svou smrtí, ale co když se objeví na kraji tunelu světlo? Pěkné čtení ♥
23.02.2011 (21:00) • Nikiii • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1040×
Ano, dneska je onen osudný den, kdy zjistím, kolik dnů mi zbývá. Budu mít, alespoň měsíc, abych stihla dodělat těch pár věcí, které mám? Stihnu se rozloučit s rodinou, kamarády? A ani jsem nechtěla pomyslet na rozloučení s mojí jedinou láskou. S Emmettem?!
Ano, tohle byl ten největší strach. Nebyla to smrt, ale pomyšlení na to, že už ho nikdy nespatřím. Jeho pohled, jeho úsměv a nikdy už neucítím jeho dotyky. Dotyky tak něžně, že vám připadají jako hlazení peříčkem. Neuslyším jeho hlas, když se směje, nebo když se mě snaží uklidnit.
Když jsem vcházela do budovy, kde budu trávit mnohem více času než ve vlastním bytě, její pach mi vrazil ohromnou pěst do obličeje. V tomhle mám strávit zbytky mého života?
Vstoupila jsem do výtahu. Vedle mě postával muž asi tak v mém věku. Vyklepával si nohou mně neznámou melodii.
Než jsem vystoupila, melodii jsem znala nazpaměť.
Vešla jsem do ordinace. Nikdo tam nebyl, a tak jsem si odložila věci a posadila se na křeslo jako při každé návštěvě. Nervozitou jsem si vydupávala nohou melodii od muže z výtahu.
Vystrašeně jsem si prohlídla ordinaci. Nic se nezměnilo. Veselý obrázek, který alespoň trochu oživil studenou ordinaci, visel stále nakřivo. Přesně takhle si budu svou ordinaci pamatovat, až z ní vyjdu naposled.
„Ehm,“ odkašlal kdosi za mnou. „Promiňte mi to zpoždění.“ Posadil se za svůj stůl. Můj doktor se vůbec nezměnil. Pořád stejně nagelované vlasy, pořád stejně optimistický. Ano, tohle byl můj doktor. Doktor, kterého bych nikdy nevyměnila.
„Dobrý den, pane Cullene,“ zdvořile jsem pozdravila. Snažila jsem se, aby nepoznal, že jsem nervózní ještě víc než jindy. „To je v pořádku.“ Můj pokus o úsměv mě prozradil. Teď už ví, jak strašně moc se bojím.
„Kolikrát vám mám říkat, že mi máte říkat jménem,“ napomenul mě a usmál se. Cosi v jeho úsměvu mě na chvíli uklidnilo.
„Jasně... Emmette.“
„Takže...“ A je to tady. Za chvíli uslyším rozsudek. Jak mám reagovat? Mám mlčet, brečet nebo jen tak odejít? „Dostal jsem vaše výsledky.“ Snažil se dívat do papírů, ale nedařilo se mu to. Očkem se stále na mě díval. Z jeho pohledu nešlo nic poznat. Je to špatná zpráva? Mám málo času? Nebo dobrá zpráva? Měsíc? Půl roku?
„A?“ nedočkavě jsem se zeptala. Proč to tak prodlužuje?
„Našli jsme vám dárce.“ Opatrně se na mě podíval.
„C-co prosím?“ Nechápu. Dárce? Je šance, že budu žít? Nebudu se muset s nikým loučit?
„Na poslední chvíli se ozvali a oznámili nám, že mají dárce. Proto jsem se tak zdržel,“ vyprávěl mi. Páni! Jestli to výjde...
„Panebože,“ vzdychla jsem. „Kdy?“
„Za dva dny. Zítra už budete tady. Budu se o vás starat.“ Pohltil mě pohledem. Teď už jsem v něm viděla vše. Pohled vstřícnosti, radosti a chtíče? Chtíč?
Trochu vyklepaně jsem se zvedla. Emmett se taky zvedl. Napřáhl ruku, ale já jsem mu skočila kolem krku.
„Děkuju. Děkuju vám strašně moc, Emmette.“ Políbila jsem ho na líčko a odešla. Ještě jsem se pohledem otočila zpět na mého anděla. Stál tam jako kůl v plotě. Ani se nehnul.
Autor: Nikiii (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Osudný den - 1. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!