Co se stalo ve škole a co se stane při hodině biologie? Čtěte a dozvíte se... :)
14.01.2010 (17:45) • kristenka415 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 754×
Zděšeně jsem zírala na mobil a nemohla uvěřit svým vlastním očím. Že by se zase popral Mike s Erikem? Dva nejlepší kámoši a perou se jako malé děti. Pomyslím si. Doufám, že se nic vážnějšího nestalo. Stejně mě nic jiného nenapadá. Zauvažuji a radši už nastartuji, nebo budu mít zase problém za to, že přijdu pozdě na hodinu. Obvykle mi to nevadí, ale teď mi hrozí napomenutí, tak radši chodím přesně. S chmurnými myšlenkami mířím do školy. Až když jsem u školy, uvědomím si, že jsem cestu vůbec nevnímala. Vypnu motor a otráveně vystoupím z auta. První hodina a hnedka biologie, to by mělo být zakázáno. Kdo má takhle po ránu přemýšlet? Profesoři jsou opravdu hodně nároční. Rozhlédnu se po parkovišti. Hledám Jessicu ale nikde jí nemuhu najít. Najdednou mě něčí ruce popadnou ze zadu za ramena. Šíleně se leknu a zatajím dech. Vydechnu až ve chvíli, kdy zjistím, že je to Jessica. ,, Proboha kde lítáš, taková skvělá novina a ona si přijede až když má za pět minut zvonit. Mě z Tebe odvezou!´´ chrlí na mě Jess a při tom vypadá jako andílek. ,, Tak povídej, co se stalo? A mluv rychle, nebo opět příjdu pozdě a znáš profesora jakej je, ne?´´ ,, No jo, ty s tím taky naděláš, prosimtě!´´ Zvedne oči v sloup a nenechá se přerušit. ,, Abych to všechno stihla, tak to řeknu jen tak obecně. Takže, včera jsme byli s Mikem venku, a hádej co?! Pozval na páteční večer do kina!´´ výská na mě radostí a já mám v tu ránu chuť jí zabít. Já se tady strachuju, ne že by nějak moc, ale přece, a ona mi tu jen řekne, že má v pátek rande. ,, No to snad není možný.´´ vyjedu na ní. ,, Co je, proboha?´´ vyvalí na mě svoje tmavě hnědý oči s vyděšeným výrazem ve tváři. ,, Co by asi bylo?! Ty mi napíšeš SMS že se tu něco stalo, já trnu co, a ty mi pak oznámíš, že máš v pátek rande. Ne že bych Ti to nepřála ale tak akutní to zase není, ne?´´ sjedu ji a musím sama uznat, že mě samotnou překvapilo, s jakým tónem jsem to řekla. ,, Tak promiň, no... Já myslela že Tě to bude zajímat.´´ omluví se mi se smutným výrazem v obličeji. V tu chvíli na mě dolehne pocit viny. ,, Jessico, já to tak nemyslela, ale já se opravdu bála co se stalo a ty víš, že mě jen tak něco z míry nevyvede. Omlouvám se Ti. Jsem moc ráda že jdeš s Mikem ven. Přeju Ti to. A ty to víš moc dobře.´´ spytuju jí svý svědomí a ona se jen přiťouchle usmívá. ,, Hale, tak já už pujdu, stejně už teď jdu pozdě.´´ Napovídám ji a opravdu pádím na hodinu. ,, Jo jasně, uvidíme se teda na obědě a pak můžeme vyrazit do města jestli nemáš dneska nic v plánu. Co ty na to?´´ Křičí na mě zdály. ,, Na obědě se domluvíme, ale asi s tebou půjdu, dneska nic nemám, pa.´´ Cestou se musím ještě zastavit ve svoji skřínce, abych si vyzvedla učebnice na bilogii. Aby se to ještě nepletlo, tak nemužu najít klíčky. Zvoní. No výborný. Pomyslím si. Jsem mrtvá, tak to nepřežiju. Uvažuji a barvitě vidím svůj pohřeb. Konečně vytáhnu klíčky z báglu, vezmu knížky, zabouchnu skříňku a prchám na hodinu. Před dveřmi do učebny se zastavím a pomalu vydechnu, a znovu se zhluboka nadechnu. Tak jdu. Hlavně nebuď drzá Bello, jako vždy. Neodporuj, jen poslouchej a přikyvuj! Křičím sama na sebe ve svojí mysli. Tak jo. Tři, dva, jedna... Zlehka zaklepu na dveře a sáhnu po klice. Nasadím svatouškovský výraz a vejdu do místnosti. Profesor na mě spočinul pohledem, jako bych přišla o rok později. A to jsem se zpozdila jen o tři minuty, jak zjistím, když se kouknu na hodiny pověšené nad dveřmi. ,, Slečna Swanová, jak jinak, že?´´ ,, Omlouvám se pane profesore, já zaspala.´´ zalhala jsme a doufala, že to zabere. Nezabralo! ,, Zaspala, slečno Swanová?´´ zeptáme se mě a já tuším zradu. ,,Ano, zaspala, zapoměla jsem si nařídit budík.´´ opět lžu. ,, Kdybyste se nevykecávala na parkovišti se slečnou Jessicou z vedlejší třídy, možná byste přišla včas, ikdyž jste, jak říkáte, zaspala!´´ truimfuje nade mnou. Tak tohle jsem nečekala. Třída se sborově zasměje. ,, Běžte si sednou na svoje místo, a buďte tak laskavá, ať je tu ticho!´´ Radši to nekomentuji a zasednu do třímístné lavice přímo do prostředka. Jsem ráda že sedím zrovna tu, protože lavice je úplně až v poslední řadě a hlavně v ní sedím sama, takže kolem sebe mám dost místa sama pro sebe a můžu se tu roztahovat podle libosti. Na lavici položím učebnici a začnu v ní listovat, dokud nenajdu stránku, na které si myslím, že jsme podle toho, co profesor vykládá. Hodina se zdá nekonečně dlouhá. Když se podívám na hodiny, pomyslím si, že mě odtuď odvezou rovnou do blázince. Ručička na číselníku ukazuje teprve za pět minut půl devátý. Náhle něco zahlédnu. Profesor ukončil látku a začal se přehrabovat ve svém notesu na známky. ,,Tak to nedopadne dobře.´´ Řeknu potichu, aby mě nikdo neslyšel. ,, Jelikož máme ještě docela dost času, tak si někoho z Vás vyzkoušíme.´´ ohlásí nám pan hodnej, ironicky bráno, a zastaví se u jednoho jména. ,, Taktžě ten šťastný... omlouvám se, šťastná bude... bude... slečna Swanová.´´ koukne na mě a na tváři se mu usadí vítězný úsměv. To je v háji. A to doslova. Výborný, jelikož zase nic neumím a hlavně ani nevim, co jsme probírali minulé hodiny. Tak to projedu. Tyto myšlenky a spousty dalších mi proběhly hlavou během několika sekund. ,, Na co čekáte Swanová. Rychle, nemáme čas až do večera.´´ popohání mne a já se modlím, aby se stal nějaký zázrak. ,, Pozor, pozor, ....´´ Zazní ve školním rozhlase. ,, Vyučující ze třetí A, ať se neprodleně dostaví do kanceláře školy, vyučující ze třetí A, ať se neprodleně dostaví do kanceláře školy. Děkuji. Konec hlášení.´´ Nahoře mě ná někdo asi hodně rád. Pomyslím si. ,, Swanová sednou a vy všichni tu budete v klidu čekat. Hned jsem zpět! Jestli tu bude hluk, tak si příští hodinu napíšem písemku.´´ Pohrozí nám a odkráčí do kanceláře. ,, Bello, Bello! Ty máš ale kliku. Co si mu udělala že je na tebe tak zasedlý?´´ Zeptá se mě Mike a já se musím jen pousnát. Nenapadá mě žádná smyslná odpověď tak to přejdu jen pozvednutím ramen. Mike se nad tím nezastaví a dál už si mě nevšímá. Abych řekla pravdu, tak sem za to ráda. Dneska nemám náladu se někomu svěřovat se svýma myšlenkama. Profesor se za nedlouho vrátil. Vešel do třídy a nechal za sebou otevřené dveře. Celá třída utichla a čekala co se bude dít. ,,Swanová, srovnejste si ty věci na lavici.´´ pokárá mě a já vůbec netuším, co bude následovat. ,, Mám pro Vás dvě špatné zprávy.´´ Celá třída se zděsí nad tím, že budeme psát písemku. ,,Uklidněte se, písemka zatím, zatím nehrozí, ale toho se taky dočkáte. Takže za prví, do třídy Vám přibudou dva nový žáci. Nejsem z toho nadšený, protože už takhle Vás tu je podle mne nadbytek. Ale ta druhá zpráva je pro mě jestě horší.´´ Zdělí nám a já přemýšlím nad tím, co může být ta hrozná druhá zpráva. ,, A teda za druhé: páč jediná dvě volná místa jsou právě vedle slečny Swanové, musím je usadit tam. A vás slečno Isabello Swanová upozorňuji, opakuji upozorňuji, bude sedět mezi nima jako myška a ani nepípnete. Uznejte sama, vy nejste zrovna zamlklá a já bych byl nerad, kdybyste nám tu roznášela špatné mravy.´´ Ukončí dlouhou řeč směrem ke mě a já se nestačím divit. Tak fajn, uznávám že nejsem zrovna tichá a vzorná studentka, ale převážně se bavím jen se svýma nejblizšíma. Ostatní mě prostě a jednoduše nezajímají. Toho si ještě nestačil všimnout? Asi ne napadneme mne a já začínám být trochu zvědavá na ty nové tváře. Profesor vykročí směrem ke dveřím, kde už pravděpodobně řekají ti dva. Jsou to holky nebo kluci? Zvědavost se začala zvedat. ,, Pojďte dovnitř.´´ Poukáže směrem do třídy. Všichni ve třídě v čele se mnou vyvalí oči k nově příchozím s pusou otevřenou do kořán.
Autor: kristenka415 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Osud jako náhoda - 2. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!