Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ošklivá Bella 9. kapitola

25.01.2010 (16:45) • SuzySue • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5104×

9. kapitola -  Překvapení

Já už jen koukala na zavřené dveře. Pochvíli jsem nad tím mávla rukou a tak jsem se šla do koupelny umýt a zalehnout do postele kde jsem usnula s poslední myšlenkou, jaké může být to překvapení.

***

Ráno jsem se probudila celá nedočkavá, hrozně jsem se těšila, nevěděla jsem, co mi chce Patrik dát, ale moje nadšení nějak nešlo polevit, nějak jsem tušila, že se mi ten dárek bude líbit.

Vyskočila jsem z postele a zamířila si to do koupelny, kde jsem provedla ranní rituál, a oblékla se. Pak už byl čas jít na snídani, dneska byly švédské stoly, měli tu spoustu druhů jídla, zbíhaly se mi sliny.

Se svou porcí jsem se posadila k volnému stolu a ládovala se, bylo to vynikající. Nevnímala jsem okolí, a proto jsem nadskočila, když se vedle mě ozval Patrikův hlas.

„Koukám, že ti chutná.“ Uchychtnul se.

„Je to dobré.“ Zamumlala jsem s plnou pusou. Jen se zasmál a přisedl si.

V klidu jsme se najedli a pak se vydali neznámo kam. Dojeli jsme do části města, která byla nově přistavěná, byla dál od té starší časti plné hradeb, tyhle dvě části byly rozděleny pomyslnou hranicí. Byl dán bod, kde se našly staré krásné domy a pak pomalu začínala modernější část. Dojeli jsme do centra a zastavili jsme před budovou. Vypadala jako nějaký třípatrový obchodní dům. Vystoupili jsme a Patrik mě táhl dovnitř k nějakému muži, mohlo mu být okolo 35 a vypadal tak nějak divně, měl na sobě růžovou košili s džíny a nagelované vlasy, vypadal jako gey.

On se na nás otočil a když spatřil Patrika, usmál se.

„Ahoj, tak kde ji máš?“ Zeptal se Patrika a mně vůbec nevěnoval pozornost, jako kdybych tam nebyla.

„Ahoj, tady tohle je Bella.“ Přestavil mě konečně Patrik a ten muž se na mě otočil.

„AAAAAAAAAAAAAAA.“ Vyjekl, když mě spatřil. „To bude,ale práce.“ Vůbec jsem nechápala, o čem to mluví.

„Tak okolo 3 hodiny se pro ni můžeš stavit.“ Řekl Patrikovi a táhl mě pryč.

„A my se z tebe pokusíme udělat krasavici, holka.“ Mluvil ke mně a já konečně pochopila, o co tu jde.

Ten chlap, co se vybavoval s Patrikem -  ani nevím, jak se jmenuje -, mě táhl k nějakým ženám, které popíjely kafíčko a bavily se s dvěma chlapci.

„Tak bando, máme práci.“ Řekl jim a všichni se na mě podívali, já automaticky sklonila hlavu a zčervenala.

„Takže máme kupu práce, jak vidíte. Maxi a Marie, vy běžte vybrat oblečení, radši jí nakoupíme moc věcí. V tom, co má na sobě, už chodit nebude a v něčem podobném taky ne, je to hrůza. Leny, ty se postaráš o vlasy. Linda si vezme obočí.“ Na chvíli se zamyslel.

„Ukaž zuby,“ promluvil poprvé na mě. Poslechla jsem ho.

„Hm, a co ty brýle, potřebuješ je?“

„Ne, ty mám jen na čtení, ale zvykla jsem si na ně.“ Odpověděla jsem poslušně.

„Takže Mark se postará o čočky a ty brýle na ní už nechci vidět. Denisa se postará o rovnátka, ty už nepotřebuje, nechápu, proč je ještě nosí. Tak do práce a pak se uvidí. Jo a, Gabrielo, ty máš na starosti obličej celkově.“

Jen jsem tak stála a pozorovala, jak rozdává rozkazy, později jsem si uvědomila, že vlastně mluví o mně.

Posadili mě do takového křesla, jak bývá u zubaře akorát s tím rozdílem, že jsem si hlavu neměla o co upřít, místo opěrátka tam bylo umyvadlo jako u kadeřnice.

Všichni lidi okolo mě pobíhali, dávali mi různé rozkazy, které jsem plnila. Zavřít oči, otevřít, zavřít pusu, otevřít, tahali mě za vlasy, pomalu mě to přestávalo bavit, ale co, pro krásu se musí trpět a mě už nebaví být ošklivá.

Nevěděla jsem, co se mnou všechno dělají, vlasy mi nejdřív umyli a pak jsem zaslechla nůžky, lekla jsem se, nechtěla jsem mít krátké vlasy, ale změna je život. Sundali mi brýle a rovnátka, vytrhali mi obočí, usušili vlasy a dalších spoustu uprav.

Nakonec ke mně přišel ten muž, který jim rozdal rozkazy, jmenoval se Adam, jak jsem zjistila.

„Ještě nehty a pak ji oblečte a nafoťte pár fotek, ale ať se ještě nevidí v zrcadle, u toho chce být Patrik.“ Rozkázal a oni se za chvíli dali do práce. Udělali mi manikúru i pedikúru, pak mě nasoukali do různých kusů oblečení, přesný vkus jako má Alice, samé výstřední a pak mi dávali rozkazy, jak se posadit, tvářit, nebo chtěli, ať jsem přirozená a fotili. Byla jsem z toho celá nesvá, asi po hodině přišel Adam.

„Vykonali jste dobrou práci.“ Pochválil je, když se na mě podíval. „Pro dnešek máte volno.“ Oznámil jim a oni se rozešli. „A my počkáme na Patrika.“ Oznámil a šli jsme si sednout do haly, do pohodlných křesel. Cestou jsem se snažila nahlédnout do zrcadla, ale Patrik mi vtom vždy zabránil. Celu dobu, když jsme čekali na mého šéfa, jsme si povídali, musela jsem uznat, že je sním fajn.

Když Patrik přišel, usmál se na Adama a pohledem sklouzl na mě. Myslela jsem, že mu vypadnou oči z důlku, zastavil se u prostřed kroku a zíral na mě, po chvíli se vzpamatoval.

„Dobrá práce, Adame, málem jsem ji nepoznal, nevěděl jsem, že zaměstnávám takovou kočku.“ Bavili se ti dva spolu

„Ale to nic nebylo, jen jsme jí sundali brýle a rovnátka, ale nejhorší bylo zkrotit ty její vlasy, ale dokázali jsme to a pak jsme ji nastrkali do hezkého oblečení a udělali pár fotek.“ Ukázal Adam na obálku, okamžitě jsem po ní čapla a začali si prohlížet fotky. ( 1.fotka, 2.fotka)

Koukala jsem na ně a nemohla jsem uvěřit tomu, že to jsem já, to je kravina. Z fotek na mě koukala, moc hezká holka. Nemohla jsem tomu uvěřit, prostě to nešlo a tak jsem vyrazila k zrcadlu, ale ono bylo asi nějaké poškozené, protože jsem v něm uviděla tu samou hezkou holku, začala jsem tedy pohybovat rukou a ta holka udělala to samé.

Přikryla jsem si pusu, protože jsem málem vyjekla. Panebože, to jsem já. Fíha.

„Tak jak se ti líbí můj dárek, Bello?“

„Děkuju, nemám slov.“ Poděkovala jsem a objala ho, jen se usmál.

„A za co jsem si to zasloužila?“ Zeptala jsem se ho, protože jsem byla zvědavá.

„Za pomoc a myslím, že už jsi potřebovala změnu.“ Jen jsem kývla, měl pravdu. Ještě jsme si tam povídali s Adamem a pak jsme vyjeli do hotelu. Tak jsme se ještě dohodli, že zítra si společně uděláme nákupy a pak vyrazíme už domů. Sice je to o něco dříve, než jsme plánovali, ale to nevadí. Těším se domů, ale zároveň se bojím, jak na mě budou ostatní reagovat, nemám ráda moc pozornosti. Ovšem to se ukáže brzo.

Ještě jsem si sedla k počítači a napsala e-mail Alici, Ang a otci, že se vrátím dřív. Na to hnedka mi Alice napsala, že pro mě přijede s Angelou a my si uděláme takové menší nákupy, a copak jsem jí to mohla odepřít, když se už teď těšila, nemohla a tak jsem souhlasila. Tolik nákupu za týden, jsem zvědavá, kam to dám.

---------------

Shrnutí Další kapitola

Autor: SuzySue (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Ošklivá Bella 9. kapitola: