Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ošklivá Bella 13. kapitola

Stephenie Meyer apple


Ošklivá Bella 13. kapitolaTak a je tady další kapitola. Bella jde poprvé do školy po její proměně. Jak to asi dopadne? Copak se stane, když Bella narazí na spolužačku, která se jí předtím vysmívala kvůli její ošklivosti? A jak do toho zapadá Edward? To si musíte přečíst.
P.S. Nezapomeňte na komentáře.
Díky SuzySue.

13. kapitola - Ošklivka, Bellinka, bárbínka...

 

Pohled Bell

Jen co jsem vyšla z auta tak parkoviště utichlo, ale u toho to nezůstalo. Skoro okamžitě se ticho proměnilo v šepot. Všichni se na mě dívali. Já jsem se je snažila nevnímat a vydala jsem se ke Cullenům za Alicí jelikož jsme měly první hodinu spolu.

„Ahoj.“ Pozdravila jsem je se hlavou sklopenou, jelikož jsem byla celá červená a nechtělo se mi koukat na vysmátého Emmetta.

„Jdeme na hodinu?“ zeptala jsem se Alice.

„Jasně,“ odpověděla mi pohotově a my se tedy vydaly do školy.

***

Celé odpoledne probíhalo normálně až na to, že každý po mě pokukoval a šeptal si o mně. Což byly docela dobré reakce. Bála jsem se, že na mě budou pokřikovat nějaké hlášky jako: „Kdepak si nechala to ošklivé káčátko. A kvůli komu to děláš, stejnak nikoho neoklameš.“ Naštěstí tohle nepřišlo. Zatím.

Právě jsme šly na oběd. Když se Alice zasekla, dostala vizi. Nevím, co v ní viděla, ale roztáhl se jí úsměv až jsem se lekla, že si tu pusu roztrhne.

Na obědě jsme se vydaly ke stolu, kde už seděl zbytek její rodiny, když v tom do mě někdo narazil a vylil na mě colu. Lekla jsem se a s vyjeknutím uskočila. Přede mnou stála blondýnka a pochechtávala se mi. Samozřejmě to byla Olívie.

„Co pak se stalo, ty naše ošklivko. Jé vlastně promiň Bellinko, bárbínko.“

Tak tahle holka mi lezla na nervy, už když jsem nastoupila do praváku, furt se mi posmívala a nedala mi pokoj. Pak jí to na rok přešlo a teď zase tak to teda ne. To už si líbit nenechám.

„Nejsem barbína na rozdíl od tebe a myslím, že by sis měla jít umýt a převléknout se,“ řekla jsem jí v naprostém klidu, ale ve mně to vřelo. Ona se prohlídla, proč to říkám, a když shledala, že je vše v pořádku tak se mě zeptala.

„Proč? Mám někde skvrnu?“ zeptala se mě s neskrývaným zájmem.

„Ano,“ řekla jsem a přikročila k ní. Z tácu, který mi naštěstí nevypadl při nárazu, jsem vzala džus a celý ho vylila jí na hlavu. Celá jídelna co to pozorovala, naráz ztichla a pak se začala potichu smát.

„Jsi špinavá,“ oznámila jsem ji „tady“ ukázala jsem na ní.

Ona se z toho nemohla vzpamatovat. Tohle si k ní ještě nikdo nedovolil. Bylo vidět, jak si začala uvědomovat, co jsem jí udělala a už po mně chtěla hodit její talíř s jídlem, když jí někdo chytl za ruku.

„Máš nějaký problém?“ ozval se vedle nás líbezný hlas Edwarda.

Když zjistila, komu ten hlas patří, snažila se upravit a nahodit kukuč.

„Nic vážného jen s touhle naší novou bárbínkou si musím něco vyřídit,“ odpověděla mu přeslazeně a slovo novou zdůraznila.

„To bych ti neradil,“ řekl Edward, přešel ke mně a zezadu mně objal rukama.

„Protože pak by si měla problém i semnou,“ řekl a začal se věnovat mému krku, který zasypával polibky. Zalapala jsem po vzduchu. Tohle jsem nečekal a rozhodně jsem nebyla sama, komu to vyrazilo dech. Ovšem nestěžovala jsem si. Bylo to příjemný a já nebyla rozhodně proti.

Užívala jsem si toho plnými doušky. A právě v tu chvíli jsem si přála, abychom nebyli ve škole, ale někde jinde, kdekoliv.

To že jsem myslela na školu, tak to mě vrátilo na zem.  Rozhlédla jsem se a Olívie si to vztekle kráčela pryč s její bandou. Ostatní jen nevěřícně přihlíželi.

„Díky,“ zašeptala jsem k Edwardovi.

„Nemáš zač,“ usmál se na mě a vedl mě k jejich stolu, kde se  Emmett snažil udržet svůj smích.

„Tak to byla bomba, kdybyste je viděli, jak se tvářili, když si Bellu začal líbat na krku. Myslel jsem, že se počůrám smíchy,“ vypadlo hned z Emma.

Emm nám pak celou dobu u oběda vyprávěl, jak se tvářili a dělal si z toho legraci.

 

***

Celý týden probíhal v klidu až na to že v pátek jsem musela jít s Alicí nakupovat, aby mi mohla vybrat oblečení na sobotu. Nedala se odbít prý, že ví, co se Edwardovi líbí a tak mi musí vybrat oblečení. Stejně si myslím, že se neřídila Edwardovým vkusem.

(Co si taky budeme povídat, Alice je Alice. :-) )

Nemohla jsem jí říct ne, když na mě udělala ty psí oči. A tak mi nic jiného nezbývalo než s ní ty nákupy přežít.

 

Sobota

Čím více se blížila sedmá hodiny, tím více jsem byla nervóznější. Celý den jsem se snažila nějak zaměstnat a musím uznat, že se mi to docela dařilo. Jenže pak nastala šestá hodina a já se musela jít připravovat.

Rychle jsem si dala sprchu a oblíkla si to, co mi Alice připravila a musím uznat, že jsem vypadala docela dobře.

Měla jsem na sobě sukni, červené obyčejné tričko a přes to bundičku. Spokojeně jsem se na sebe usmála do zrcadla  a mohla jsem vyrazit. Scházela jsem schody a všimla si, že naši (otec s nevlastní matkou - Susan) se sestrou seděli u televize. Divila jsem se, že sestra nemá rande, ale dál jsem to neřešila. Možná si konečně dala oddych od neustálých schůzek, které furt dopadaly stejně.

Jakmile jsem vešla tak se jejich pohledy stočili na mě.

„Někam jdeš?“ zeptala se mě sestřička.

„Mám rande,“ zamumlala jsem potichu a doufala, že to třeba neuslyší anebo to nebudou komentovat, ale mýlila jsem se.

„A s kým?“ zeptala se pro změnu Susan a já viděla, jak i sestra napjatě poslouchá, aby jí jméno náhodou neuniklo. Otec se nijak nevyjadřoval a jenom poslouchal náš rozhovor, při čemž se usmíval.

„S Edwardem,“ zašeptala jsem a čekala na reakce.

„S Edwardem Cullenem?“ vypískla sestra a už stála na nahou.

„To si ze mě děláš srandu, ne?" ptala se.

„Nedělám.“

„No páni, moje ještě nedávno ošklivá sestřička má rande s Edwardem Cullenem. Nevím, jestli mám být naštvané, že mě odmítl a tebe pozval anebo se mám radovat s tebou,“ přemýšlela nahlas.

„Ale přeju ti to,“ řekla na konec, ale přece v jejím hlasu byly stopy závisti.

„Ale pak mi to všechno musíš povyprávět,“ řekla celá natěšená.

„A já si to taky nenechám ujít,“ přidala se Susan a já se začala pomalu bát toho výslechu, co mě pak čeká.

„A mimochodem sluší ti to,“ pochválila mě Susan, když už jsem si bralo boty, protože už Edward zazvonil.

„Díky,“ zavolala jsem ještě na ní a pak jsem rychle vyběhla, než mi stihla ještě dát večerku anebo nějaké ponaučení.

 

 

----

 

 

 

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ošklivá Bella 13. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!