Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ošklivá Bella 12. kapitola


Ošklivá Bella 12. kapitolaTak je tu další dílek. Je poněkud kratší, ale doufám, že i přes to se vám bude líbit. Samozřejmě nezapomenout na komentáře. Vaše SuzySue

12. kapitola

Nakonec jsem se tedy uklidnila a vydala se za Ang trochu ještě prospat. Dolehla jsem do postele a vydala se do říše snů.

***


Ráno jsem se probudila docela pozdě Ang už v pokoji nebyla, takže jsem si mohla domyslet, že je s holkami dole. Šla jsem do koupelny, kde na mě už čekalo oblečení. Rychle jsem se tady osprchovala a narvala se do minisukně a modrého topu.

Když jsem se podívala do zrcadla, musela jsem uznat, že nevypadám až tam hrozně. Přesto jsem si nemohla zvyknout na to, jak vypadám.

Spokojená sama se sebou jsem se odebrala dolů za ostatníma. Všichni seděli v obýváku a náramně se bavili. Byl na mě krásný pohled.

„Šípková Růženka se probudila,“ škádlil mně Emm. Chtěla jsem mu odpovědět, ale jen co jsem otevřela pusu, místo nějaké odpovědi se mi vydralo zívnutí. Všichni se rozesmáli.

„Udělala jsem ti snídani.“ Přišla ke mně Esme a vedla mě do kuchyně, zajímalo by mě, proč ji tady mají, když sami nejí, ale asi to bude součást přetvářky a musím říct, že jí hrají docela dokonale.

Při snídani jsem si uvědomila, že jsem vlastně holkám nedala jejich dárky, ale bylo mi to teď trapné dávat jim je, když pro ostání nic nemám, budu je jim muset předat u nás, chvilku je tam zdržím.

*****

Čas strávený u Cullenů mi hrozně utíkal. Právě jsem seděla v autě společně s holkami jela k nám domů . Samozřejmě jsme se nejdřív rozloučily. Při čemž mi Edward nezapomněl připomenout, že s ním mám jít na rande.

Domluvila jsme se tedy na sobotu, že půjdeme do kina a na večeři. Taky jsem musela říct, že jsem skončila ve firmě a aby se Carlisle obrátil na Patrika. Samozřejmě se mě ptali proč, ale já jim nic jiného kromě osobních důvodů neřekla. Nakonec se s tím teda všichni smířili, akorát Edward vypadal docela frustrovaně.

Musela jsem těch úvah nechat, jelikož už jsme parkovaly u nás před domem. Přemluvila jsem holky, aby šly ještě na chvíli k nám, abych jim mohla dát dárky. Vešly jsme do domu, ale nikdo nikde. Divila jsem se a šla se podívat do kuchyně. Na stole ležel lístek.

Jeli jsme do La-push  doufám, že se vrátíme dřív než ty. Tvoje rodinka.

Musela jsem se usmát, tohle jim nevyšlo.  S holkami jsme se usadily v obýváku a já jim konečně mohla tak předat svoje dárky. Holky byly naprosto nadšeny a já jsem tu radost sdílela s nimi. Jsem ráda, když může někomu udělat radost.

S holkami jsme si ještě chvíli povídaly, ale pak už musely jít. Nejdřív jsem je nechtěla pustit, ale na konec sem usoudila, že stejně nemám na výběr. Jen co jsem se s nimi rozloučila a chtěla si zalíst do pokoje tak se domovní dveře znovu otevřely, ale tentokrát v nich byla moje rodina.

Takže místo plánovaného odpočívání jsem strávila dobré dvě hodiny s rodinou v obýváku, kde jsme živě diskutovali. Nakonec jsem ji dala dárky, co jsem pro ně měla přichystaný a vydala se konečně do postele. Pocítila jsem na sobě únavu, kterou jsem do těch držela pod pokličkou, takže jen co jsem dolehla tak jsme usnula.

Ráno jsem se probudila s trhnutím. Můj spánek narušil ten protivný budík, o kterém jsem ani nevěděla, že jsem ho nastavovala. V tu chvíli jsem ho proklínala. Nejradši jsem se chtěla zachumlat do peřiny a pokračovat, ale to jsem nemohla. Čekala na mě škola a otravné pohledy spolužáku.

Vyhrabala jsem se z postele ovšem, s čím jsem nepočítalo, bylo to, že se mi nohy zasekne do peřiny a já skončím na zemi. Myslím, že jsem měla štěstí, že se mi nic nestalo. Maximálně budu mít modřinu.

Vyškrábala jsem se na nohy a zamířila si to do koupelny, kde jsem provedla ranní očistu a šla si vybrat něco na sebe. Vybrala jsem si modré šaty a bylo mi to jedno, stejně na mě budou zírat i kdybych měla na sobě pytel do brambor. A když proměna tak ať pořádná.

Chci už se svým životem něco udělat, nechci být ta, kterou jenom všichni přehlížejí, ale zase nechci být ta oblíbená. Mně se líbí zlatá střední cesta, po které se vydám.

Navlíkla jsem se tedy do toho a vydala se nasnídat a pak už hurá do školy.

Do školy jsem přijela ještě před Cullenovými. Rozhodla jsem se tedy počkat na ně v autě. Zatím co jsem seděla na místě řidiče, pár lidí se za mým autem otáčelo, ale když si uvědomilo čí je, vrátili se do rozhovorů a neřešili mě. A já neřešila je.

Po pár minutách se v zatáčce objevilo stříbrné volvo a já věděla, že musím vystoupit, nervy jsem měla na pochodu, ale snažila jsem se je nevnímat, ovšem moc dobře to nešlo. Nedá se nic dělat, musím se chtě nechtě vydat do jámy lvové…

 

 

----

Shrnutí Další kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ošklivá Bella 12. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!