Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Opuštěná...? 2. kapitola

24.11.2009 (09:30) • SuzySue • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1965×

2. Kapitola – Esme

Dveře jsem nakonec otevřela a nakoukla dovnitř, ovšem to co jsem uviděla, mě zcela ochromilo.

Naskytl se mi pohled do obyčejného žaláře, což by nebylo tak zarážející, kdyby k jedné ze zdí nebyla připoutaná upírka. Upírka, která byla skoro celá nahá, protože jediné co pokrývalo její tělo, byli zbytky jejího oblečení, které rozhodně nesplňovalo svůj účel.

Byl to zdrcující pohled, nemohla jsem se vzpamatovat a necivět na tu nebohou ženu. Ovšem to mě rychle přešlo, když jsem uslyšela blížící se kroky a hlasy dohadující se o nějakém rozhodnutí, ve kterých jsem mohla poznat Ara s Jane s Felixem.

Musela jsem se odtud rychle dostat, nesmějí mě tady nachytat. Ale na druhou stranu mě zajímalo, co tu chtěj dělat a proč ubližují té ženě a také mě zajímalo, jestli můj zákaz chození do téhle části souvisí s ní. A tak moje zvědavost zvítězila a já se díky své schopnosti stala neviditelná a s očekáváním vešla do žaláře a rychle za sebou zavřela dveře, ve kterých jsem do teď stála.

Nemusela jsem čekat dlouho a dveře se otevřely a ti 3 vešli dovnitř. S odporem se podívali na ženu před nimi, která poprvé za mou přítomnost vzhlédla a já mohla pohledět do jejich očí, které byli plné bolesti, smutku, nenávisti, odporu a dalších podobných citů, které se ani slovy nedají popsat. Skoro jsem se až lekla, tolik negativních citů skrývali ty červené oči. Počkat červené to ano, ale měli nepatrný nádech zlato – hnědé. Takže musela být vegetariánka, v tom případě nemůže být zlá, ale proč by ji tady jinak věznili? Co asi provedla? Přece by ji pro nic za nic neuvěznili. To je kravina.

„Tak jak sis to rozmyslela?“ Přerušil mě, Aro, z mých úvah.

„Nikdy nepodrazím svoji rodinu, i kdybych tady měla shnít.“ Tady mi něco nehrálo, proč by měla podrážet rodinu. Proč by jí do toho, Aro, nutil.

„Jak myslíš“ zuřil „ale nepředpokládej, že se odtud někdy dostaneš. Jediná tvoje naděje je ta že by se ti tví parchanti ke mně přidali, ale to bys je ty musela přemluvit, což ty odmítáš. A tak mě nezbývá nic jiného než ti popřát, krásný pobyt v téhle hrobce“ hodil, Aro, dramaticky rukama.

„Jo a jak bych je asi tak mohla přivětšit když jsem tady zavřena a ještě k tomu si myslí, že jsem mrtvá“ prskala na něj.

„Pustil bych tě za nimi, kdyby si mi ty 3 přivedla, na tebe dají“ řekl malinko radostně, Ara, protože si myslel, že mu svitla naděje, ale to se mýlil, jasně jsem z myšlenek té ženy vyčetla, že svojí rodinu nedá ani za nic. Jen se k nim chtěla dostat a varovat je před Arem, protože oni si mysleli, že Aro je jejich přítel. Nechtěla, aby její rodina dopadla podobně jako ona.

Teď jsem byla zmatená ještě víc, vždyť ona chrání svoji rodinu a za to ji zde uvěznili, že nechtěla, aby se někdo z rodiny přidal k Volturům, to přeci není trestný, ne? To by přece udělal každý, kdo miluje svoji rodinu a má aspoň drobek dobré srdce a mě říkalo, že ta žena má víc než dobré srdce a že tady nemá co dělat.

Najednou mě popadl takový vztek. Vždyť to Aro, nemůže myslet, vážně. To teda přehnal. Byla jsem tak naštvaná, že jsem si ani nevšimla, že už odešli.

Chtěla jsem se jí ukázat a zjistit co je zač a proč je tady, ale to jsem si teď nemohla dovolit, vzpomněla jsem si, že Aro, řekl, že se za mnou dneska přijde podívat, až si něco zařídí. Bez okolků mluvil o té ženě a já už teď měla problém stihnout to tak, aby na mě nečekal.

Vyběhla jsem ze žaláře svojí upíří rychlostí a zastavila jsem se až před dveřmi mojí komnaty, kde jsem se zase zviditelnila a vešla do svého pokoje.

„Kde pak si byla, Bello?“ hned na mě zpustil, Aro. Sakra už jsem to nestihla.

„Procházela jsem se po hradě a kochala se.“ Snažila jsem se vymluvit

„Dobře no, nevadí. Dneska jsem se za tebou chtěl jít jen tak podívat, ale bohužel mám pro tebe, Felixe a Jane menší úkol.“

„Já nikam s Felixem nejedu.“ To ani za nic. Co si myslí? Já s Felixem v jedné místnosti to nedopadne dobře. A bude za to moct Aro, protože nás poslal.

„No tak to zvládneš. Pojedete do Denali tam je jedna upíří rodina, jsou vegetariáni jako ty. U této rodiny žije ještě jedna, Cullenovi zrovna se tam nastěhovali, jsou totiž přáteli, a jak ty víš Carlisle Cullen je můj dávný přítel, proto bych ho chtěl pozvat na oslavy ve Volteře, tak ho pozvi i jeho rodinu, ale co se týče Denalštích, zkus je z toho nějak, vyvlíknou, ovšem pokud to bude nevyhnutelné, pozvi je taky. To zvládneš“

„Jakou oslavu?“

„To tě teď nemusí zajímat má drahá a teď běž, už na tebe čekají.“ Tak to je super, myslím si, že se Cullenovy mají na co těšit.

----------------

(Prosím, zanechte komentáře. Rozhoduji se totiž, jestli nemám tuhle povídku vymazat)

---------------

Shrnutí Další kapitola

Autor: SuzySue (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Opuštěná...? 2. kapitola: