Další Opačný začátek! Zde půjde do tuhého! Opět pište komentíky, prosím. Vaše Coollenka H.
13.04.2010 (21:15) • Coollenky • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1506×
7. kapitola
Další den bylo vše v pořádku. Esmé a Carlisle se opět stali nejšťastnějším párem ve Forks. Oproti tomu já jsem se nijak dobře necítila. Bylo to poprvé, co Carlisle chtěl, abych někomu řekla, že jsem upír. Potřebovala jsem se ujistit, že nezměnil názor, tak jsem se ho zeptala:
„Carlisle, jsi si stále jistý, že mám Edwardovi říct pravdu?“
„Jak nad tím tak uvažuju, já bych to asi nezvládl, ale ty jsi silná osobnost, dokážeš to,“ odpověděl povzbudivě.
„Nevím, nevím, jestli on nebo Rosalie se z toho nesesypou. Edwarda jsem ještě neprokoukla, ale Rose je do Emmetta po uši zamilovaná. A on do ní taky.“
„Bell, pokud nechceš, nemusíš to udělat, jenže by to pro vás bylo lepší.“ Měl pravdu.
„Dobře, řeknu i Emmovi, že mám v plánu jim to říct. Koneckonců týká se to i jeho.“
Najednou k nám přiběhla Alice.
„Co je? Co se děje?“ ptala se rychle. Carlisle odešel. Předtím mě poprosil, abych jí to vysvětlila. Přikývla jsem.
„Alice, teď mě musíš dobře poslouchat.“ Odmlčela jsem se.
„Já s Emmettem jsme se zamilovali. Do lidí. No a Carlisle měl včera špatnou náladu a nařídil mi, abych jim prozradila naše sladké tajemství. Dnes jsem se ho optala, jestli to myslel vážně a on že ne, ale že by to bylo pro nás lepší. S tím souhlasím,“ zasvětila jsem Al do pointy a počkala, co ona na to.
„Je mi to jasné. Po nás s Jasperem chceš, abychom my to nikomu neříkali, nemýlím se?“
„Ne, nemýlíš. A ještě něco. Carlisle vás sice do školy přihlásil na příští týden, ale já jsem se rozhodla, že to pro vás moc dobré není. Vím, že jste již nějakou dobu lovili jen zvířata, ale nepřišli jste do styku s lidmi. Takže v následujícím měsíci vás budu zaprvé: doučovat látku, kterou bereme ve škole, zadruhé: učit sebeovládání. Nebylo by dobré, kdybyste ve škole někoho napadli,“ doplnila jsem.
„Já vím, já vím. Bello, chtěla bych hrozně moc tobě i celé rodině poděkovat, za to, jak se k nám chováte. Pochybuji, že jakákoliv jiná rodina by nás takhle přijala,“ lichotila nám Alice.
„To je v pohodě, s tím si nemusíš dělat starosti. Carlisle i Esmé jsou jedni z nejhodnějších lidí – respektivě upírů, které znám. Je tu ale ještě jeden problém. Jaspere, mohl bys jít prosím sem?“ zavolala jsem na něj. On okamžitě přiběhl a usmál se.
„Jsem tady. Co potřebuješ?“ Když přišel do místnosti, pocítila jsem příjemnou úlevu. Jeho schopnost je velice vzácná.
„Říkal jsi, že Rose Haleová je tvoje sestřenice?“ zeptala jsem se pro jistotu.
„Pokud vím, tak ano. Ty jsi zase říkala, že žije zde ve Forks, je to pravda?“
„Jo. A to je ten problém. Ona si myslí, že tě přejelo auto a bude trochu divné, když tě najednou uvidí ve stejném městě. Musíme vymyslet výmluvu. Nějaké nápady?“ Ne. Z nikoho nic nevypadlo. Tedy ze mě, z Alice ani z Jaspera. Esmé šla s Emmettem na lov a Carlisle v nemocnici připravoval materiály k úterní Edwardově operaci, prý je to náročný zákrok. Jeho rodiče jsme o tom raději neinformovali, protože podle něho a Rose by mu to otec zatrhl.
Otevřely se domovní dveře a dovnitř vstoupil Emm s Esmé.
„Ahoj rodino,“ pozdravila Esmé.
„Čau lidi, o čem se debatuje?“ Emmett chtěl být zase ve středu pozornosti. Když ale spatřil naše obličeje, usměv mu vyprchal z tváře.
„Udělal jsem něco? Vysvětlíte mi, proč se tváříte tak nešťastně?“ Bylo vážně vtipné, když Emm nevěděl, ale rozesmát jsem se nemohla.
„Vysvětlím ti situaci,“ prohlásila jsem „má to co společného s Rose. Víš o tom, že Jasper je její bratranec?“
„Jo, to už jsi mi říkala několikrát. A co má být? Tak budou rádi, že se vidí, ne?“
„To asi těžko, protože on má být mrtvý. TO je ten problém. Takže prosím tě, abys je sem asi tak 2 týdny nezval, než něco vymyslíme.“ Snad je mu všechno jasné.
„Ooops! Když jsme s Esmé byli venku, volala mi a já jí pozval v sobotu odpoledne k nám i s Edwardem.“ Tak to je špatné, velice špatné.
„Tak to je špatné, velice špatné,“ zopakovala jsem svojí myšlenku. „Dnes je středa, takže to znamená tři dny na rozmyšlení. Krátká doba.“
„Máš pravdu,“ souhlasila Alice „ale jestli jim chceš opravdu říct o nás pravdu, je to skvělá možnost.“
„Počkejte, Bella jim chce říct, že jsme upíři?“ vytřeštil oči Jasper, protože Emmovi to došlo až později, ale také se podivil.
„Ano, ale podle rady Carlislea,“ vysvětlila jsem jim to.
„Carlisle? Je to pravda Esmé?“ zeptal se Emmett Esmé, která doteď celou situaci sledovala tiše.
„Je,“ potvrdila Esmé. „Také to nechápu. On a chce to prozradit! Ale možná to bylo kvůli té včerejší hádce.“
„Možné to je. Teď ale zpět k sobotě. Souhlasíte všichni s tím, že se to oba dozví na jejich sobotní návštěvě?“ Chtěla jsem mít jistotu, že je to odsouhlaseno. Alice, Jasper, Emmett i Esmé přikývli.
„Fajn. Ještě bych potřebovala, abyste věděli jednu věc: Carlisle sice Alici a Jaspera přihlásil do školy na příští týden, ale já jsem se rozhodla, že je budu měsíc doučovat doma a učit sebeovládání, aby někoho nenapadli. Al jsem to už říkala, jen abyste to věděli vy ostatní. Ještě s tím potom musím seznámit Calislea.“
Ten zrovna přišel.
„Vysvětlím mu to,“ oznámila jsem ostatním. Tak jsem mu řekla celou naši debatu od začátku.
„Myslím, že je dobrý nápad, aby se to dozvěděli co nejdříve,“ souhlasil Carlisle.
Sobota, 13.55 hodin
Vrcholily všechny přípravy na dnešní setkání. Esmé byla v sedmém nebi. Alice jí pomohla, ale neměla tolik nadšení z příprav a uklízení, jako z nakupování. Dnes ráno ještě stihla zajít do obchoďáku koupit každému nové oblečení. Bohužel jsem se nechala umluvit.
Učení jsem zanedbala. Na sebekontrole jsem s Al a Jasperem pracovala téměř celé ty tři dny. Alice se mnohem zlepšila, stejně tak i Jasper, ale ten se delší dobu živil lidskou krví, takže s tím měl menší problém. Alice se mezi 'vegetariány' již zařadila, Jasperovi k tomu chyběl jen kousíček.
„Doufám, že nedorazí dřív, ještě nejsem připravená,“ strachovala se Esmé.
„A já zase nemám oblečení,“ zděšeně konstatovala Alice.
Cililink!
„Doháje! Zrada!“ vykřikla Esmé. „Měli přijít až v 14.00 hodin!“ vztekala se.
„Já za to nemůžu, já jim říkal, ať přijdou ve 14.00,“ bránil se Emmett.
„Neviním z toho tebe. Teď už je to jedno,“ řekla Esmé.
„Jdu otevřít,“ zavolala jsem.
Ve dveřích stála Rose s úsměvem na rtech a za ní Edward. Netvářil se nijak. Pozvala jsem je dovnitř.
„Pojďte dál." Edward i Rose slušně všechny pozdravili.
„Posaďte se,“ pokynul jim Carlisle na gauč. Vtom přišla Alice s Jasperem, tak jsme se předtím dohodli.
„Ahoj, jsem Alice Brandonová, Belly a Emmetta nevlastní sestra,“ představila se Alice.
„A já Jasper Hale,“ řekl Jasper. Rose i Edward ztuhli.
„Víš připomínáš mi mého bratrance. Ten se taky jmenoval Jasper Hale, ale srazilo ho auto. Je to divné, že?“ zeptala se Rose a podívala se po nás. Promluvila jsem já.
„Rose, prosím neděs se. Tohle je tvůj bratranec a my bychom ti potřebovali ještě něco říct.“ Pak jsem se odmlčela. Rosalie byla bílá jako stěna.
„Nejsme lidé.“
Autor: Coollenky (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Opačný začátek - 7.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!